Plíce si pamatují i jedinou cigaretu
[Text: Pavel Šmejkal] Dehtové látky z vykouřených cigaret - a stačí skutečně i jen jedna jediná - se v plicních sklípcích uloží navždy. Přestože cigaretový kouř, respektive látky v něm uložené, působí na cévy, ledviny, mozek, kosti, chrupavky i další součásti těla, zůstávají nejvíce zasaženým orgánem plíce.
Cigaretový kouř obsahuje podle analýz až 4 000 různých chemických sloučenin. Největší obsah zde má nikotin (asi 15 mg, z nichž se do těla vstřebají přibližně 2 mg). Podle lékařů je v tabákovém kouři asi 60 látek s rakovinotvornými účinky (např. polonium) a dalších několik desítek různých sloučenin, které mohou ovlivňovat třeba genetickou informaci v DNA. Kromě oxidu uhelnatého vdechují kuřáci i další toxické látky. Například amoniak, formaldehyd či dokonce kyanid.
Dýchací cesty kuřáků jsou zúžené a lidé, kteří si neodpustí inhalování tabákových spalin, se snáze zadýchávají, tzv. nemohou popadnout dech, protože poškozené plicní sklípky nejsou schopné předávat kyslík do krve v dostatečném množství.
Za kopání ve spaní můžou i cigarety
[Text: Jitka Slabá] Někteří lidé jsou agresivní spáči. Během spánku dokáží kopat nohama i bouchat rukama kolem sebe a vůbec o tom nevědí. Tato vada se nazývá REM spánková porucha chování a spící při ní nemá ochablé kosterní svalstvo, ke kterému dochází v REM fázi spánku, takže během spánku zápasí s noční můrou a spolunocležníka může svými pohyby i zranit. Porucha se odhadem vyskytuje u 0,5 % dospělých. Zdá se, že by příčinou mohlo být kouření, vystavení pesticidům či poranění hlavy.
Neurologové z předních kanadských institucí (například McGillovy univerzity v Montrealu) chtěli zjistit, jaké jsou rizikové faktory tohoto onemocnění. Kvůli vzácnému výskytu choroby museli vědci spolupracovat s 13 institucemi v 10 zemích světa, aby získali dostatek informací od pacientů. Tato porucha může být také předzvěstí neurodegenerativních chorob, jako je Parkinsonova choroba a dalších typů demence, které postihují více než 50 % nemocných.
Do studie bylo zapojeno 347 lidí s poruchou chování během spánku a pro porovnání dalších 347 lidí bez nemoci. Ukázalo se, že nemocní měli 43% pravděpodobnost, že byli kuřáky. 64 % nemocných dříve kouřilo. Z 59 % také měli dříve úraz hlavy se ztrátou vědomí, 67 % z nich pracovalo jako zemědělci a byli tak vystaveni prostředí s pesticidy.
Převzatý článek
Autor: Pavel Šmejkal, Jitka Slabá
Zdroj: 21. století
Použito se svolením vydavatele.