Tento článek je velmi starý, informace v něm tedy už nemusí být zdaleka aktuální.
Následující série článků je připravena právě pro ty z vás, kteří se chtějí blíže seznámit se stavbou lidských svalů jako takových, tzn. nejen se na ně podívat do zrcadla, jak pěkně rostou navenek, ale také vědět, jak sval vypadá, na jakém principu pracuje, co mu může ublížit, čím ho chránit před zbytečným poškozením apod. Dnes ale začneme pohledem z trochu "větší dálky", pohledem makroskopickým.
Pohybová soustava
V našem těle se vyskytuje kolem 600 svalů, většina z nich je párová a udává se, že zaujímají 40 - 50 % celkové tělesné hmotnosti u trénovaného jedince. V opačném případě může tento údaj klesnout až na 30 %. U mužů dosahuje běžně 36 % a u žen 32 %. Z celkového svalstva připadá okolo 55 % váhy na svaly dolních končetin, kolem 30 % váhy na horní končetiny a asi 15 % na hlavu a trup. Sval je tvořen cca ze 70 % vodou a asi 20 % představují bílkoviny, zbytek svalu dotváří množství dalších látek (např. různé formy sacharidů, lipidů atd.).
Samotná pohybová soustava je tvořena pasivním aparátem - kostrou (skelet), kterému dodává hybnou sílu aktivní aparát - svalová soustava. Jejím základem je příčně pruhované svalstvo, jehož kontrakci můžeme ovládat vůlí. Jinými typy svaloviny jsou srdeční sval a hladké svalstvo. To je součástí stěny především vnitřních orgánů a cév (nepodléhá vůli a je řízeno z autonomního (vegetativního) nervového systému). O nich se však bavit dnes nebudeme... Celá soustava je řízena z CNS (centrálního nervového systému - mozek a mícha) prostřednictvím nervů, vedoucích na periferii k jednotlivým svalům.
Kosterní svaly
Nejčastější rozlišení svalů, se kterým se můžete setkat, je podle funkce, tvaru či vzájemného vztahu svalů mezi sebou.
- Podle funkce (typu pohybu), kterou svaly vykonávají u jednotlivých segmentů (např. částí končetin), se skupiny svalů a jednotlivé svaly dají obecně nazývat flexory, extenzory, abduktory, adduktory atd. Jako bližší příklad poslouží biceps brachii jako flexor (ohýbač) a proti němu triceps brachii jako extenzor (natahovač) lokte - více k této problematice najdete v článku Anatomie - úvod.
- Tvary svalů jsou velice různorodé. Existují svaly oblé, vřetenovité (biceps, triceps, quadriceps), ploché svaly (např. na trupu), kruhovité (např. okolo svěračů) atd.
- Podle vzájemného vztahu svalů rozlišujeme agonistu (vykonává daný pohyb) a antagonistu (působí proti danému pohybu) - pohyb závisí na souhře těchto svalů (např. biceps proti tricepsu). Synergisté se spoluúčastní na daném pohybu (např. k bicepsu je synergistou brachialis). Svaly stabilizační (fixační) umožňují daný pohyb tím, že zpevňují ostatní části těla, kterými se nepohybuje. Svaly neutralizační svou činností ruší nežádoucí směry pohybů u svalů, které mají třeba dvojí funkci (např. biceps brachii - pronatory tak umožňují flexi lokte bez supinace, která je další složkou funkce bicepsu). Správnou souhru všech svalů podílejících se na výsledném pohybu nazýváme svalovou koordinací.
Dalším pojmem jsou posturální (antigravitační) svaly. Svým trvale zvýšeným tonem udržují vzpřímené držení těla (abyste se nesesunuli k zemi, např. ztráta svalového napětí při mdlobě). Tento svalový tonus je klidové napětí, ve kterém svaly stále setrvávají - udržuje správné polohy kloubů a částí těla (rozuměj třeba hlavici v jamce kloubu). Tonus ve spánku klesá (což je jeden z důvodů, proč byste si vestoje moc dlouho nepospali).
Makroskopická stavba svalu
Na kosterním svalu se rozlišují funkční části:
- začátek (origo)
- hlava svalu (caput musculi)
- svalové bříško (venter musculi), což je nejširší, kontraktilní část svalu (se schopností stahu)
- úpon svalu (insertio) - místo, kde se upíná šlacha svalu (tendo musculi), což je tuhé vazivo připojující sval ke kosti. Můžete se také setkat s názvem aponeurosa, což je označení pro plochou šlachu. Šlachy jsou velmi pevné, unesou 6 - 10 kg na 1mm čtvereční průřezu.
K celému svalu se ještě přiřazují nezbytné orgány pro výživu, tedy cévy a nervy, kterými je sval hojně protkán.
Pokud byste si nebyli jisti, jak rozlišit úpon a začátek svalu, pak vězte, že za úpon je většinou považováno místo pohyblivější. Jako příklad nám poslouží m. biceps brachii. Při flexi je pohyblivější částí předloktí (nikoli paže), proto za úpon považujeme ukončení svalu na kosti vřetenní. Dalším příkladem je např. m.pectoralis major. Jeho šlacha se upíná na humerus. Začátek se nachází na méně pohyblivém místě, tedy, zjednodušeně řečeno, v oblasti trupu. Pohybující se částí je paže.
Tím jsem probrali nejpodstatnější odpovědi k otázce, jak vypadá sval, který byste mohli vidět, kdybyste zavítali třeba na pitevnu. Kdo by chtěl někdy ozkoušet svou výdrž při pohledu na ostatky částí lidských těl a především svůj čich, toho asi zklamu, exkurze už nepořádám. Myslím ale, že by stačilo sehnat nějakého kamaráda, který navštěvuje praktická cvičení tohoto druhu.
V dalším článku se podíváme na stavbu svalu poněkud podrobněji, a to z pohledu mikroskopu: co všechno tvoří sval jako celek a co vše je potřeba živit, abyste se jimi pak mohli pyšnit :).