Reklama:

Funkční poruchy pohybového aparátu (II.): Trigger pointy - terapie (I.)

Ronnie.cz > Medicína > Regenerace

Strukturální a funkční poruchy pohybového aparátu (I.)
Strukturální a funkční poruchy pohybového aparátu (II.)
Funkční poruchy pohybového aparátu (I.):
Trigger pointy

V minulém článku jsme si důkladně rozebrali problematiku myofasciálních trigger pointů a jejich vlivů na funkci našeho pohybového aparátu. A těch není zrovna málo - narušení pohybových stereotypů, snížení svalové síly nebo omezení rozsahu pohybu v kloubech jsou jen některé z nich. Kromě těchto, na první pohled neviditelných projevů jsou trigger pointy zdrojem bolesti. Nebojím se říci, že jsou nejčastějším zdrojem bolestí našeho pohybového aparátu. Pojďme si tedy vysvětlit, jak s nimi co nejlépe zatočit.

Diagnostika - základ úspěšné (auto)terapie

Základním kamenem úspěšné terapie je nejdříve správná diagnostika problému. Ano, vím, že se asi stále opakuji, ale některé věci si není na škodu připomenout vícekrát. Ať už je vlastním problémem bolest, neschopnost provést určitý pohyb, nebo například pocit šumění v uších (tzv. tinnitus). Je třeba zjistit, jestli jsou za potížemi skutečně trigger pointy.

Průběh fyzioterapeutické diagnostiky už jsem se pokusil ozřejmit v jednom z předešlých článků. Cílem je identifikovat primární problém a následně pracovat na jeho odstranění. Dojde-li po terapii k úlevě od bolesti (popř. k odstranění jiných přítomných potíží), ale za nějakou dobu se problém opět vrátí, nebyla vyřešena právě tato primární příčina. Tímto je třeba se řídit při terapii všech funkčních poruch pohybového aparátu - tedy i trigger pointů. Samozřejmě Vám nic nebrání neustále odstraňovat sekundárně vznikající poruchy, ale nebylo by rozumnější se na chvíli zastavit a zamyslet se, co může být špatně, nebo vyhledat někoho, kdo mi to zkusí zjistit, než si každý den kompenzovat problém? Zmizí Vám po odstranění trigger pointů v extenzorech krku bolest hlavy? Výborně! Za dva dny jsou zpět a s nimi i bolest? Co teď? Znovu je odstraním a budu doufat, že tentokrát vydržím bez potíží déle? Ne, to rozhodně není ideální postup, i když ho volí překvapivé množství lidí. Je třeba zjistit, proč se zde ty trigger pointy znovu a znovu tvoří, a něco s tím udělat. Vznikají zde na podkladě funkčních poruch jiných svalů nebo kloubů, nebo jsou dokonce projevem nějaké strukturální poruchy? Co když je přetěžuji špatnou polohou při práci (kdo z Vás se teď u monitoru srovnal?) nebo špatnou technikou při sportu? Na tyto otázky není vždy jednoduché odpovědět. Pokud je ale Vaše (auto)terapie trigger pointů neúspěšná, resp. úspěšná jen krátkodobě, je třeba je vyřešit. A to nejlépe s pomocí kvalifikované osoby. Sám si člověk v takových případech pomůže bohužel jen velmi těžko.

Palpace

Klešťový hmat - vyšetření horní části m. trapezius

Nejdůležitější součástí vlastní diagnostiky trigger pointů je palpace. Tu je záhodno provádět na co nejvíce relaxovaných svalech. Palpací je třeba nejprve ve svalu lokalizovat tuhý svalový snopec (taut band) a poté v něm vlastní kontrahovaný "uzlík". K takovému vyšetření se nejčastěji používají dvě techniky - klešťový hmat a plošná palpace. Plošná palpace se používá u svalů, které jsou přístupné jen z jednoho směru (např. mm. rhomboidei nebo m. infraspinatus). Svaly se palpují proti kostem, které se pod nimi nacházejí, kolmo na průběh svalových vláken. V rámci autoterapie (resp. autodiagnostiky) se dá v některých případech, pokud si na daný sval nedosáhneme, použít k vyšetření i pomůcka. Výše zmíněné svaly se dají s trochou umu solidně vyšetřit např. ve stoji u zdi s využitím tvrdého tenisového míčku nebo míčků přímo určených na terapii trigger pointů. Zkušeným rukám fyzioterapeuta se samozřejmě nic nevyrovná, ale základní schopnost autoterapie není, zvlášť u sportovců, vůbec na škodu. Druhou palpační technikou je klešťový hmat, používaný při vyšetřování přístupných svalů. Tedy svalů jako m. trapezius nebo m. sternocleidomastoideus, které můžeme chytit mezi prsty (ideálně mezi palec a ukazovák). Palpační podráždění vlastního trigger pointu vyvolá jak bolest místní, tak i specifickou přenesenou bolest. Jeho dostatečně silné "přebrnknutí" navíc vyvolá lokální svalový záškub (local twich responce) ztuhlého svalového snopce. Pokud je vlastní problematický trigger point objeven, může začít práce na jeho odstranění.

Lokální terapie trigger pointů

Možnosti vlastní terapie trigger pointů jsou celkem široké. Většinou se jedná o metody neinvazivní, a to jak o ty z řad manuální medicíny, tak i o metody přístrojové. Své uplatnění může najít v některých případech i invazivní metoda terapie trigger pointů - dry needling.

Nelze všeobecně říci, jaká z popsaných technik je nejlepší, každá má nějaké výhody, ale i nevýhody. Metodou první volby by ale měly být ty metody řadící se do manuální medicíny, které popíši v tomto a následujícím článku. Jedná se o měkké techniky a techniky svalové relaxace. Řekněme, že mají ve většině případů nejlepší poměr výkon/čas (resp. cena) a jsou též vhodné pro autoterapii. Přístrojové a invazivní techniky si probereme v posledním díle tohoto seriálu.

Plošná palpace - vyšetření malého rombického svalu

Měkké techniky

Do tzv. měkkých technik řadíme manuální zásahy ovlivňující, jak už z názvu vyplývá, měkké tkáně - kůži, podkoží, fascie a svaly. Tyto techniky jsou klienty velmi oblíbeny, jelikož od nich vyžadují minimální úsilí. Nanejvýš se musí snažit o "prodýchávání" určitých částí těla. Velmi často jsou klienty tyto techniky považovány za masáž. Na rozdíl od masáže jsou ale tyto manuální zásahy specificky cíleny na funkční změny ve tkáních a jejich ovlivnění. Při vlastním ošetřování trigger pointů můžeme využít tzv. techniku ischemické komprese, popřípadě i její modifikace.

Ischemická komprese

Ischemická komprese je asi tou nejjednodušší použitelnou technikou. Největší úspěchy slaví při ošetřování trigger pointů v povrchově uložených svalech. Například mm. multifidi (hluboké svaly meziobratlové) se dají ovlivnit opravdu velmi špatně. Při vlastní terapii se vyvíjí tlak na trigger point, a to pomocí palce nebo ostatních prstů ruky. Na výrazněji osvalené jedince a jejich hypertrofické svaly je též možné využít lokte. Vyvíjený tlak postupně zvětšujeme, dokud neucítíme odpor tkáně (tzv. bariéra). Poté jen tlak udržujeme, tzn. žádné pružení nebo ježdění sem a tam, tlak musí být trvalý, a čekáme na tzv. "fenomén tání". Tento fenomén lze zjednodušeně popsat jako stav, kdy dojde k uvolnění přítomné bariéry, tkáň pod prsty opravdu jakoby roztává a její odpor se zmenšuje. Toto se projeví zanořováním prstů (palce, lokte) hlouběji do tkáně a ústupem bolesti. Poté můžeme tlak povolit. K této reakci dochází v řádu desítek sekund až několika minut. Uvolnění trigger pointu můžeme ještě podpořit a usnadnit pomalým plynulým dýcháním s pocitem směřování dechu do ošetřovaného místa. Z funkčního hlediska má při této technice také význam jak vlastní ischémie trigger pointu, k níž dochází při jeho kompresi, tak i následná hyperémie (zvýšené prokrvení) vznikající po uvolnění tlaku ošetřované oblasti.

Ischemická komprese myofasciálního trigger pointu v erektorech trupu pomocí palců

Ischemická komprese myofasciálního trigger pointu v erektorech trupu pomocí lokte

Ischemická komprese - autoterapie

Tento postup je nutné dodržovat i při autoterapii, jinak se nedostaví úspěch. Místo rukou terapeuta můžeme využít některou ze speciálních pomůcek k tomu vytvořených. Jedná se, i přes jejich honosné názvy (Trigger Ball atd.), o tvrdé míčky různých velikostí. Osobně si při vlastní autoterapii vystačím s tvrdým tenisákem a golfovým míčkem, i když mám v ordinaci k dispozici i jeden výše zmíněný "honosný míček" za několik desítek dolarů. Znám i fyzioterapeuty, kteří svým pacientům doporučují na autoterapii hopíky. :) Jak už jsem se zmínil, je i při takovéto autoterapii vhodné dodržovat výše zmíněné postupy. Je tedy třeba míčkem na trigger point vyvíjet trvalý tlak o správné intenzitě. Účinnější je vždy menší konstantní tlak působící delší dobu s hlubokým relaxovaným dýcháním. Ideálně opět s dýcháním směřovaným do postižené oblasti. Zatlačení míčku do tkáně na deset vteřin silou ženoucí Vám do očí slzy bolesti doprovázené bojovým pokřikem je možná efektní, ale rozhodně to není efektivní. Stejně jako při ošetření fyzioterapeutem je i při tomto typu autoterapie vhodné pracovat s povrchněji uloženými svaly. Výborně se takto dají ošetřovat například svaly v okolí lopatky nebo na plosce nohy. Ideální je umístit míček mezi Vaše tělo a zem, popřípadě stěnu, podle toho, jakou polohu při autoterapii zaujmete. Nejvíce se mi osvědčila poloha ve stoji a vsedě. V poloze vleže se hůře koriguje tlak do míčku, proto vždy, pokud je to možné, volím výše zmíněné polohy.

Nevýhodou ischemické komprese je diskomfort pociťovaný při její aplikaci vyvolávaný tlakem. Pokud jsou bolestivé vjemy příliš silné, je určitě vhodné trigger point ovlivnit jinou technikou. Mučení není nutné. Za další nevýhodu můžeme také považovat pouze izolované působení na vlastní trigger point. Tuhý svalový snopec, ve kterém se nachází, a popřípadě i další hypertonická vlákna ve svalu jsou ovlivněna minimálně. Proto je po takto provedeném terapeutickém nebo autoterapeutickém zásahu vhodné postižený sval ještě ovlivnit některou relaxační technikou, aby též došlo k úpravě jeho svalového tonu.

Autoterapie - ischemická komprese myofasciálního trigger pointu v krátkých svalech plosky nohy


Mezi takovéto techniky patří i velmi oblíbená a hojně využívaná postizometrická relaxace.
Na jakém principu funguje a jak ji s úspěchem aplikovat v terapii nebo při kompenzačním cvičení,
si důkladně rozebereme hned v následujícím pokračování tohoto článku.


Zdroje:
DOBEŠ, M., MICHKOVÁ, M. Učební text k základnímu kurzu diagnostiky a terapie funkčních poruch pohybového aparátu. Havířov: Domiga, 1997, ISBN 80-902222-1-8
DVOŘÁK, R. Základy kinezioterapie. Olomouc: Univerzita Palackého, 2007, ISBN 978-80-244-1656-4
LEWIT, K. Rehabilitace u bolestivých poruch. Rehabilitace a fyzikální lékařství. 2001, č. 1
LEWIT, K. Manipulační léčba. Praha : Sdělovací technika, s.r.o., 2003, ISBN 80-86645-04-5
TLAPÁK, P. Posilování kloubní kondice. Centračně - stabilizační cvičení. Praha : 2014, ISBN 978-80-7420-037-3


Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínTréninkový videolog: Michaela Palová...
mysH (18:52) • závidím takhle otevřený prostory, u nás bez klimošky je léto čistý utrpení
magazínDennis Wolf: aktuální forma v příprav...
DiamonD123 (23:06) • Zas tak mimo není, jenom zbytečně říká to, co je každému jasný a pravděpodobně i samotn...
magazínDennis Wolf: aktuální forma v příprav...
fidosek (21:50) • Nechapu proc by mel jit do duchodu...je po zraneni a dostava se do toho ,dennis je top...
magazínDennis Wolf: aktuální forma v příprav...
maxpoint97 (11:13) • A co jako? Tak ho budou porovnávat no.... jestli zas bude na AC taková konkurence jako...
magazínDennis Wolf: aktuální forma v příprav...
Petr Prielozny (22:15) • Mel by jit do duchodu. Kazdy ho bude porovnavat s jeho figurou z drive. Ted uz to nedoz...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údaje
Copyright © 2010-2017 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2017 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV NOVÉ  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra