Výhřez ploténky, už sám o sobě zní velice nehezky, je noční můrou mnoha silových sportovců. Poranění, které vzhledem ke své lokalizaci, tj. na páteři, získává na důležitosti, znamená pro mnoho jedinců konec sportovní kariéry. Ale v poslední době se stává velice častým „poraněním“, které se netýká rozhodně jenom sportovců, naopak…
…stále přibývá jedinců z absolutně pasivního prostředí, kteří se potýkají s tímto problémem. Lékaři, pokud se nejedná o některou z těžších variant, doporučují rehabilitační cvičení a celkové posílení svalového korzetu středu těla. Z tohoto plyne nejčastější důvod vzniku těchto obtíží, kterým je právě oslabený střed těla, jenž nepomůže zvládnout nadměrné přetížení páteře a kolikrát ještě při špatném pohybu.
Že to rozhodně nemusí ale znamenat konec sportování, vrcholové kariéry a celkově aktivního života, si pojďme rozebrat v tomto článku.
Anatomické hledisko
Co to vlastně ona ploténka je? Jak může vyhřeznout a jaké problémy mohou nastat? Tak přesně o tom si povíme v této kapitole.
Lidská páteř, osový orgán, o kterém jsme si již na našem webu napsali nespočet informací, se skládá z obratlů. Mezi těmito obratli, až na několik výjimek, nalezneme vazivové útvary zvané meziobratlové ploténky.
Meziobratlová ploténka (discus intervertebralis) se skládá právě z onoho vazivového obalu (anulus fibrosus), uvnitř kterého nalezneme v kapalině uložené pevné jádro (nucleus pulposus). Tekutina, která je uvnitř ploténky, zabezpečuje její pružnost a tlumicí schopnosti. Ty postupně klesají s věkem, kdy kapaliny ubývá, což je jedním z důvodů zmenšující se postavy starých lidí.
Ploténka vytváří pomyslný polštář, který chrání jednotlivé obratle před dosednutím na sebe. Tlumí veškeré nárazy, přetížení, ohyby, úklony páteře a zabezpečuje její bezproblémový pohyb. Jednotlivé tlumicí schopnosti se násobí a síla působící na páteř je díky nim dobře rozložená a tím i méně riziková pro naši páteř.
Samozřejmě ale ani ploténky nemají nekonečné možnosti a neustálé přetěžování nebo jednorázový neúměrný tlak může způsobit problém, kterým je právě výhřez. Výhřez ploténky je její mechanické poškození, zeslabení nebo porušení jejího vazivového obalu, který se vyklene a toto vyklenutí může působit další závažnější problémy.
Těmito problémy může být zvýšený tlak na míchu v míšním kanálu či na jinou důležitou strukturu nervového systému, což samo o sobě může mít za následek omezení funkce, bolestivost, či dokonce paralýzu některých dalších tělesných segmentů.
Podle těchto příznaků se dá i poměrně dobře rozpoznat, kde je daný výhřez lokalizován. O tom si povíme dále v článku.
Příčina
Samotnou příčinu jsme si nastínili již v předchozí části, jedná se o nadměrný jednorázový tlak v některém úseku páteře, či dlouhodobé přetěžování, které způsobí výhřez.
Mnoho mých klientů se při základní diagnóze, že je u nich možný výhřez, brání slovy, že nezvedali nic těžkého. Paradoxně právě náhlý výhřez je častější u zdvižení břemen, které svojí váhou nijak riziková nejsou, jenže…
Zkuste si představit modelovou situaci: Když Vám dám instrukci zvednout ze země 50kg jednoručku, tedy normálnímu člověku, pro něhož se jedná o dosti těžkou zátěž, tak se v 90 % případů k tomuto břemenu postavíte správně, využijete dřepu a zvedat budete po ose nebo určitě alespoň blízko osy lidského těla. Takže rizika na „špatnou techniku“ jsou u této zátěže instinktivně malá, paradoxně menší než v případech, kdy se jedná o zátěž nižší.
Mnoho poranění vzniklo právě v případě, kdy musíte zvednout či přemístit něco, co v podstatě nestojí za řeč. 10 kg i méně může být osudnými. Jenže v těchto případech jde hlavně o to, že u takové zátěže člověk nejedná často instinktivně a zvedá i v nepřirozených a často nesmyslných pozicích. Daleko od těla, v předklonu, kulatém, ještě lépe s rotací trupu. Právě tyto pozice jsou nejnebezpečnější a v bederním úseku páteře, kde jsou výhřezy nejčastější, vzniká obrovský tlak, mnohonásobně vyšší, než je hmotnost zvedaného předmětu.
Druhou možností je dlouhodobý ráz přetěžování. Ať už náročnou prací, vrcholovým sportem, či například i nadměrnou váhou vlastního těla a totální ochablostí stabilizačního systému.
Diagnóza
Jelikož se jedná o poměrně známý problém, spousta jedinců si jej sama mylně diagnostikuje na základě jakékoliv bolesti v bedrech, zatuhlosti či blokády.
Existuje nespočet možností, co se v této oblasti může stát, takže vytahovat hned výhřez jako nejpravděpodobnější verzi není úplně moudré. Je zde ve hře mnoho zátěžových syndromů, jako zatuhlý sval - svalový spasmus, blokace v kloubech - nejčastěji SI, tzv. esíčka (sacroiliacální skloubení).
Na druhou stranu nastávají při výhřezu právě všechny tyto ostatní věci většinou jako doprovodné projevy.
Pokud se jedná o náhlou příčinu vzniklou akutním přetížením a zdvižením něčeho neúměrného či vadnou technikou, jsou průběhy vždy podobné.
V první řadě člověk ucítí bolest, píchavou či tupou, po které následuje celkové nepohodlí v určitých pohybech. Dalšími projevy mohou být pálení, brnění v tříslech a dalších částech, jako jsou hýždě, různé strany stehenní oblasti až do oblasti lýtek. Po několika dnech je běžné, že se člověk vyhýbá instinktivně rychlým pohybům, dělá mu problémy i defekace a hlasitý smích, obecně věci, při kterých se zvyšuje tlak v břišní dutině.
Dlouhodobé projevy jsou podobného, mírněji nastupujícího rázu. Jedná se hlavně o zatuhlost zad, možné jsou hmatatelné spasmy v dané oblasti, bolestivost některých pohybů a u těchto či jiných pohybů možnost projevu i v nižších strukturách a jiných segmentech, jak jsem zmiňoval výše.
Různé druhy, lokalizace
Podle vlastních projevů, u nichž je člověk schopen objektivně zhodnotit, která partie dělá další problémy, je možné rozpoznat, kde může být případný výhřez lokalizován. Jedná se totiž o jednoduchou reakci v návaznosti na to, v jaké úrovni ploténka tlačí na nerv, který je zodpovědný za cit a hybnost dalších částí spodní poloviny těla.
Nejčastějším místem výhřezu je L4-L5, ale samozřejmě jsou běžná i další místa. Pro laiky si vysvětlíme jednoduše tato pojmenování: bederní obratle se označují písmenem L a křížové písmenem S, jedná se o zkrácené pojmenování z latiny. Samotné číslo znamená pořadí obratle shora dolů.
Nyní si vyjmenujeme několik základních syndromů spojených s určitým místem na páteři, podle něhož je možné problém více či méně lokalizovat.
Kořenový syndrom L4
Jedinec může cítit brnění či bolest po přední straně stehna a vnitřní straně bérce. Přední strana stehna souvisí s oslabením m. rectus femoris, což má za následek zhoršenou extenzi v koleni, například při chůzi do kopce či schodů.
Kořenový syndrom L5
Bolestivost či zvýšená citlivost se nachází po vnější straně stehna a lýtka. Poruchou bývá často dorzální flexe, kdy není možné přitáhnout špičku nohy k holeni - postavit se na patu.
Kořenový syndrom S1
Bolest vyzařuje po zadní straně hýždě, stehna i lýtka a může pokračovat přes vnější hranu paty až k malíku. Často bývá tento typ provázen nemožností stoje na špičce - plantární flexe.
Řešení
Základní druhy řešení tohoto problému jsou prakticky dva. Konzervativní a chirurgická terapie. Konzervativní léčba bývá nejčastější a hlavně preferovaná oproti chirurgickému zákroku. Ten je nezbytný u případů, kde je výhřez posunut o opravdu větší vzdálenost a dělá druhotné problémy s bolestivostí a citlivostí, které nejsou možné řešit klidem a postupnou rehabilitací.
Konzervativní léčba zahrnuje primárně klid a postupné zatěžování formou rehabilitačního cvičení, které má za cíl zpevnit svalový korzet okolo páteře, a tak posílit opěrnou funkci svalstva v tomto segmentu. Typickým posilováním jsou cviky zaměřené na zvýšení síly a výkonnosti svalstva tělesného jádra.
V příštím díle se podíváme na pohyby, které rozhodně při této diagnóze nedělat, a naopak na věci,
které by Vám mohly s rehabilitací pomoci a urychlit plné zotavení.
Foto:
1 - LadyofHats Mariana Ruiz Villarreal / Wikimedia Commons
2 - Dzenanz / Wikimedia Commons
3 - Tomwsulcer / Wikimedia Commons