Tento článek je velmi starý, informace v něm tedy už nemusí být zdaleka aktuální.
Všehoj ženšenový (panax ginseng), krátce ženšen, je rostlina z čeledi aralkovitých. Jedná se o relikt z třetihor, což znamená, že se na Zemi vyskytuje již déle než jeden milion let. Existuje nekolik druhů ženšenu (čínský, korejský, kanadský – americký, thajský – indický), které se liší místem svého výskytu a snad i obsahem účinných látek. Soudě podle množství článků, vědeckých statí a klinických studií je jednou z nejprobádanějších rostlin.
Východní medicína přisuzuje rostlině a zejména jejímu kořeni téměř magické a zázračné vlastnosti. Je doslova balzámem na všechny potíže. Používají se tekuté nebo suché výtažky z rostliny, zřídka práškovaný kořen. Účinné látky ženšenu – tzv. ginsenoidy, mají antioxidační účinky, podporují duševní i tělesnou výkonnost, krátkodobě zlepšují koncentraci. Pozitivně působí na pohlavní aktivitu, zvyšují chuť k jídlu, zlepšují trávení a střevní peristaltiku. Podílí se na posilování imunitních mechanismů, účastní se regulace glykémie. Výrazně ovlivňují oběhový systém – podporují srdeční činnost, snižují krevní tlak a hladinu LDL cholesterolu v krvi. Celkově napomáhají regeneraci tkání. Dalším prokázaným účinkem ženšenu je působení na CNS, kladně se projevující snížením stresu, únavy a zlepšením nálady.
Nová studie publikovaná v červnovém vydání časopisu Americké dietetické asociace (Journal of the American Dietetic Association) však přišla s odlišným závěrem. Studie se zaměřila právě na účinky účinných látek ženšenu na nervový systém a psychiku. Zúčastnilo se jí 83 zdravých jedinců (40 žen a 43 mužů), kteří dosahovali průměrného věku 25,7 let. První náhodně zvolená skupina dostávala 200 mg ženšenu (doporučovaná dávka), druhá skupina 400 mg, třetí potom pro kontrolu placebo. Dávkování, čistota a kvalita ženšenu byla ověřena nezávislou laboratoří ve Švédsku. Výzkum trval 8 týdnů. Před zahájením a po skončení prošli zúčastnění psychologickým vyšetřením zaměřeným na poruchy nálady, výskyt depresí, úzkosti, positivních i negativních pocitů v jejich životě. Cílem bylo zjistit, zda užívání ženšenu ovlivňuje psychickou pohodu jedince. Spoluautor studie, profesor Bradley Cardinal z Oregon State University (Corvallis, Oregon, USA), hodnotí studii: „Po osmitýdenním užívání potravinového doplňku obsahujícího ženšen v doporučené, ani v dvojnásobné dávce jsme nezjistili žádný psychologický prospěch. Neprojevily se žádné výhody oproti skupině užívající placebo.“
Profesor Weimo Zhu, přednášející kinesiologii na universitě v Illinois (Urbana-Champaign, Illinois, USA), však oponuje. Hlavním problémem studií účinků ženšenu prováděných v západním světě je podle něj jejich krátkodobost a zaměřenost na mladou, zdravou populaci. Práce prováděné v Číně s odlišným vzorkem populace prokázaly výrazný přínos ženšenu pro starší osoby a pacienty nemocné a oslabené (fyzicky i duševně). Užívání ženšenu je také záležitostí rovnováhy mezi „jing“ a „jang“. Například na západě pěstované rostliny ženšenu mohou být užívány v létě, zatímco pravý čínský ženšen může být užíván pouze v zimě! „Zima je studená, patří tedy k „jing“ a potřebujeme něco „jang“ jako protiváhu“, říká Zhu. „Bohužel zatím nevíme jak měřit jing a jang, ale je jisté, že tato dialektická teorie má své opodstatnění. Čínská medicína je založena na těchto principech už po tisíce let. Je třeba provést více studií pro ověření výsledků na širších vzorcích populace. Jejich navrhování by se však měli účastnit odborníci, kteří mají znalosti čínské medicíny.“
Zdroj: MediClub
