Předešlé články:
- první díl - podrobné seznámení se stavbou ramena, kostmi, které se na něm podílejí, jednotlivými klouby, které spolupracují na jeho pohybech, s vazy, které jej zpevňují, a svaly, díky nimž se každý aktivní pohyb uskutečňuje; z patologie obsahuje syndrom bolestivého ramena, rotátorové manžety a poškození šlachy m. bicipitis
- druhý díl - krátké shrnutí anatomie a syndromu bolestivého ramena + kalcifikující tendinitis
- třetí díl - krátké shrnutí anatomie a syndromu bolestivého ramena + bursitis a terapie syndromu bolestivého ramena
Doporučuji seznámit se také s články z Anatomie.
Pro rychlejší a snazší orientaci a vysvětlení některých nejasných slov nabízím opět slovníček pojmů, které jsou v článcích používány (tentokrát o něco rozšířený). Doufám, že se Vám bude hodit.
* SLOVNÍČEK UŽÍVANÝCH POJMŮ:
| Slovníček užívaných pojmů |
|---|
| abdukce | pohyb směrem do strany, od osy těla (upažení) |
| atrofie | zmenšení normálně vyvinutého orgánu, na němž se podílí úbytek jeho buněk nebo zmenšení jejich velikosti, např. nedostatkem výživy a prokrvení |
| bilaterální | oboustranný |
| bursa | tíhový váček |
| bursitis | zánětlivé onemocnění bursy |
| capsula | pouzdro |
| dekalcifikace | úbytek vápníku (kalcia) z tkání či orgánů, zejm. kostí |
| demineralizace | ztráta minerálních látek z tvrdých tkání těla (kostí a zubů) |
| discus intervertebralis | meziobratlová ploténka (destička) |
| distální | vzdálený, umístěný na opačné straně, než je počátek (střed) - opakem je proximální – např. horní končetina: její distální částí je ruka s prsty, proximálně leží rameno |
| dystrofie | porucha výživy buňky, tkáně nebo orgánu (způsobená např. i otokem), nejmírnější stupeň poškození buněk a tkání, při delším působení může dojít až k zániku buněk (nekróze) |
| entezopatie | onemocnění svalových a šlachových úponů vznikající většinou jejich opakovaným přetěžováním |
| hyperestezie | zvýšená citlivost na zevní smyslové podněty |
| imobilita | nehybnost |
| instabilita | nestabilita |
| ischemie | místní nedokrevnost tkáně, která vede k jejímu poškození až odumření |
| kontraktura | svalová: chorobné stažení svalu, kloubní: trvalé postavení kloubu v určité poloze a porucha jeho přirozené pohyblivosti |
| labrum | chrupavčitý lem rozšiřující jamku ramenního kloubu |
| ligamentum | vaz |
| morbus | choroba, nemoc |
| nekróza | odumření tkáně |
| ruptura | prasknutí, trhlina |
| subakromiální | pod akromiem (nadpažkem) |
| subluxace | neúplné vykloubení (kloubní plošky se ještě částečně dotýkají) |
| symptomatologie | soubor příznaků (symptomů) |
| tendo | šlacha |
| tendinitis | zánětlivé onemocnění šlachy |
| tendopatie | onemocnění šlachy (obvykle vzniká z přetížení, vlivem mikrotraumat, poruch prokrvení aj.) |
| trofický | vztahující se k výživě tkání a jejich růstu |
| |
| -itis | koncovka charakterizující zánět |
| -patie | koncovka označující chorobu |
| |
| analgetika | léky proti bolesti |
| anestetika | látky působící znecitlivění |
| kortikoidy | látky podobné hormonům kůry nadledvin (protizánětlivý, protialergický účinek, tlumí činnost imunitního systému) |
K napsání prvního dílu seriálu o ramenu mě pobídlo období, které vykazovalo zvýšenou návštěvnost klientů s obtížemi ramena v mé ordinaci. Nikdo ani nečekal tak velké ohlasy, které si vyžádaly další pokračování. V úvodním článku jste měli možnost se začíst do podrobnějších anatomických poměrů v oblasti ramena a celkového popisu syndromu bolestivého ramena, včetně prvních dvou obrazů – syndromu rotátorové manžety a poškození šlachy m. bicipitis. Druhý a třetí díl Vás seznámil s pokračováním poruch ramenního kloubu, jmenovitě s kalcifikující tendinitidou a bursitidou, přibyla i poznámka pod čarou o terapii, prognóze a prevenci zmíněných poruch.
Čtvrtý díl povídání o ramenu, do něhož se nyní začítáte, probírá další postižení ramena patřící do syndromu bolestivého ramena, ke kterému jsme již mnohé probrali v minulých částech. Přesto zařadím opět kratičká shrnutí jak z anatomie, tak něco málo obecného o samotném syndromu pro ty z Vás, kteří předešlá pojednání nečetli.
Není možné zde zmínit vše podstatné, proto Vás, pro lepší pochopení problematiky, odkazuji zároveň na již uvedené díly o ramenu. Dnešní článek je, stejně jako všechny z této série, pojat jako pokračování, kapitoly jsou označovány čísly následnými k předcházejícím.
1. ANATOMIE - KRATIČKÉ SHRNUTÍ
Maximálně zkrácené shrnutí nabízel již předešlý díl, proto jej opět vkládám coby nutné drobné uvedení do anatomie ramena. Kdož jste jej již četli: opakování je matka moudrosti. :-)
Rameno je nejsložitějším kloubem v lidském těle – skládá se ze čtyř jednotlivých kloubů (spojujících vzájemně kost hrudní, klíční, pažní a lopatku) a umožňuje široký rozsah pohybu, kterým se však vystavuje značnému riziku nestability kloubu (při problémech s nestabilitou je vhodné trénovat svaly např. pomocí senzomotoriky). Z nestability plynou mnohé obtíže, s nimiž klienti přicházejí. Zpevnění ramenního kloubu kontroluje kloubní pouzdro a početné vazy ve spolupráci se svaly, jejichž hlavní úlohou je zajištění aktivního pohybu. Vazy jmenovitě probírat nebudeme, tento úkol již splnil rozsáhlý úvodní článek, svaly si však kvůli jejich podstatné roli fixace hlavice v jamce zmínit dovolím (pro jejich bližší nastudování však doporučuji např. sekci Anatomie). Šlachy zesilující pouzdro kloubní náležejí svalům vpředu: musculus supraspinatus (abduktor), m. infraspinatus a m. teres minor (zevní rotátory); vzadu: m. subscapularis (vnitřní rotátor). Soubor svalů a jejich šlach zpevňujících pouzdro je klinicky označován jako rotátorová manžeta, jejíž poškození jsem popisovala také v prvním díle. Přímo uvnitř kloubu probíhá po přední straně ještě šlacha dlouhé hlavy m. biceps brachii (flexor ramena a lokte). Dodám, že v místech tlaku a tření se mezi kloubním pouzdrem a okolními útvary vytvářejí bursy (tíhové váčky), u ramena poměrně četné - obtížemi způsobenými i jimi se zabýval minulý díl seriálu.
2. PORUCHY RAMENNÍHO KLOUBU
Syndrom bolestivého ramena
První díl podrobně popisoval veškerá fakta týkající se syndromu bolestivého ramena, proto již víte, co nyní opět pouze v krátkosti shrnu. Bolest ramena a zhoršení hybnosti vychází spíše z chorobných procesů probíhajících v tkáni okolo ramenního kloubu než v něm samotném (v ligamentech*, šlachách, pouzdru, labru*, bursách a svalech). Souhrnné označení těchto obtíží, syndrom bolestivého ramena, tedy nemívá přímý vztah k traumatu ramenního kloubu jako takového. Není těžké usoudit, že zmíněný pojem zahrnuje více různorodých diagnóz a postižení různých struktur, jednotlivé obrazy prolínají. V prvním díle jsem Vás seznámila se syndromem rotátorové manžety (A.) a poškozením šlachy dlouhé hlavy bicepsu brachii (B.), druhý díl zahrnoval kalcifikující tendinitis (C.) a třetí díl bursitis (D.), pokračujme dále v probírání jednotlivých kapitol syndromu bolestivého ramena.
E. Syndrom rameno-ruka
Toto nepříliš časté onemocnění bývá označováno různými synonymy, např. Sudeckova atrofie* či reflexní dekalcifikující* algoneurodystrofie (již název vystihuje podstatu onemocnění, které bývá spojeno s některými vnitřními a neurologickými chorobami – infarkt myokardu, cévní mozkové příhody apod.) Syndrom rameno-ruka je jednou z forem algodystrofického syndromu, který postihuje měkké tkáně i kosti. Častěji jím trpí ženy než muži, výrazněji se objevuje po 50. roce věku. Po úrazech se rozvíjí bouřlivěji a po kratší době (1 – 2 týdny po traumatu) než po infarktu (2 – 4 týdny po něm).
Diagnosticky je potřeba jej rozlišit od jiných onemocnění, např. revmatoidní artritida, morbus Bechtěrev, dna.
Nejčastějšími příčinami vzniku algodystrofického syndromu bývá trauma či poruchy centrálního nervového systému (CNS) - již jsem zmiňovala cévní mozkové příhody, dále jsou to operace mozku, ale i postižení periferního nervového systému (např. „od páteře“). Může se rozvinout i u lidí po infarktu myokardu a patologických procesech či chirurgických zásazích v oblasti plic, krku a ramen. Náchylnější k rozvoji tohoto syndromu jsou nejen diabetici, ale také lidé úzkostní, depresivní, nervózní a mající snížený práh bolesti (tj. dříve ji cítí).
Příznaky algodystrofie jsou palčivá bolest, hyperestezie*, otoky, změny lokální teploty (zpočátku proteplení), postupem onemocnění také trofické* změny kůže, nehtů a rychlá demineralizace* kostí.
Průběh onemocnění lze rozdělit do tří fází, přičemž není možné předvídat dobu trvání, intenzivní terapie ji však zásadně zkrátí.
První stadium trvá 6 – 12 týdnů a především v oblasti ramena vykazuje bolest s pocitem tuhnutí, dojde k omezení abdukce a vnitřní rotace (pacient ztěží zvedá paži a špatně se obléká). Oblast ramena a krku je zvýšeně citlivá na tlak a krátce poté se objevuje otok a bolest ruky, která zůstává i s prsty v lehkém pokrčení, sevření v pěst vázne. Svalová síla ruky je oslabena, kůže je napjatá a teplá.
První fáze může sice odeznít, ale častěji přechází ve fázi s lokálním poklesem teploty, opadnutím otoku a atrofií tkání a svalů. Nemocný se brání pohybu, dochází ke ztuhnutí ramena. (V této fázi jsou již viditelné zřetelné změny na RTG snímcích, kost je jakoby „rozežraná“ kvůli její resorpci.) Udává se, že asi u 10 % pacientů se toto stadium mění ve třetí, kdy dochází k ireverzibilním (nevratným) změnám – kromě bolesti zmíním výrazné atrofie* kůže a svalů, kontraktury v oblasti ruky (držena v pokrčení), poruchy nehtů, suchá kůže. Na RTG se projeví výrazná osteoporóza (řídnutí kostí).
Je potřeba se vyhnout imobilizaci, základem léčby je nezůstávat v klidu a započít co nejdříve rehabilitaci - jakmile začne ustupovat bolest (i mírně přes bolest). Z farmakoterapie se užívají nesteroidní antirevmatika či kortikoidy (na utlumení bolesti a otoku), analgetika (proti bolesti), anxiolytika (léky odstraňující úzkost) a hypnotika (farmaka navozující spánek).
ZÁVĚR
Příští článek Vás seznámí s obtížemi zvanými zmrzlé rameno, pod čarou dodám ještě jako bonbónek diferenciální diagnostiku (tedy co se může tvářit jako potíže s ramenem, ač bolest pochází ze zcela jiných míst).
Doporučuji literaturu:
Čihák, R. Anatomie I. Praha: Grada, 2001. 516 s. ISBN 80-7169-970-5.
Flusserová, Š. Zázračné lidské tělo… Rameno (I.). IRONMAN Magazine 2005, č. 5, s. 74-79.
Flusserová, Š. Zázračné lidské tělo… Rameno (II.). IRONMAN Magazine 2006, č. 2, s. 80-83.
Flusserová, Š. Zázračné lidské tělo… Rameno (III.). IRONMAN Magazine 2006, č. 3, s. 76-79.
Flusserová, Š. Zázračné lidské tělo… Rameno (IV.). IRONMAN Magazine 2006, č. 4, s. 80-83.
Flusserová, Š. Anatomie na Ronnie.cz
Flusserová, Š. Patologie na Ronnie.cz
Krupař, V., Brtková, J. Syndrom bolestivého ramena. Praha: Apotex, 2001. 101 s.
Víte, že...
