Muscle&Fitness 2/2009
- Steroidní léky a poškození jater

Steroidní léky a poškození jater

text: CHRIS STREET
ilustrace: JOHN GLENECKI

Testosteron je primárně anabolický hormon a svaly řady sportovců, mezi nimi i mnoha předních kulturistů, jsou přímým „důsledkem“ náročného tréninku v kombinaci se speciální stravou a často i s užíváním anabolických steroidů. Přičemž ten první aspekt, tedy cvičení, je jako samozřejmost často přehlíženo. Veřejnost je pak mylně a zavádějícím způsobem manipulována, že pouhé užívání anabolických steroidů jako zázračných pilulek vede k obrovskému nárůstu svalů a sportovní výkonnosti.

DOPING PŮSOBÍ INDIVIDUÁLNĚ

Všechno je, samozřejmě, jinak a výsledky užívání anabolických steroidů jsou případ od případů různé. Viděl jsem bezpočet kulturistů, kteří přesně okopírovali farmakologický režim od šampiónů bodybuildingu, ale nikdy ani zdaleka nedosáhli jejich mistrovské muskulatury. Významnou roli tu sehrává i genetika. To platí o sportech obecně – naděje, že díky určité kombinaci léků vyhrajete Tour de France, zvítězíte na Mr. Olympia, nebo dosáhnete v nějakém sportu světového rekordu, je přinejlepším klamná. Léky tu mohou sehrát roli, ale nelze pominout ani genetické předpoklady a dovednosti, získané tvrdým tréninkem.

Na druhé straně však mohou léky umožnit dosáhnout takové velikosti svalů, kterou prostě nelze vybudovat naturální cestou. I když na soutěžích naturálů vidíme úctyhodné postavy, jejich svalové proporce zaostávají i za průměrnými profesionálními kulturisty. Můžete si jen domýšlet, jak se podílejí léky na postavách profíků, když je vidíte v periodě, když žádné léky neužívají... Tehdy se nám většinou zdají jako obyčejní smrtelníci.

SVALY ROSTOU I BEZ STEROIDŮ

Považuji také za nedorozumění, když se tvrdí, že kulturisté a další sportovci berou léky rádi. Protože znám řadu z nich, mohu zaručit, že u většiny tomu tak není. Užívání léků spíše vyrovnává soutěžní šance. Bez nich nemůže mít ani geneticky nejvybavenější soutěžící šanci se postavit výborně připraveným kulturistům, i když mají menší genetické vybavení. Všichni sportovci by však měli mít respekt před zdravotními riziky přehnaných dávek, předepisovaných k terapeutickým účelům. Zdravotní důsledky předávkování za to nestojí!

Po pravdě řečeno, i přes existenci spousty různých léků, které profesionální sportovci užívají, zprávy o vážných zdravotních následcích jsou relativně řídké. Někdo tvrdí, že se tyto důsledky projevují až později. I když to má svoji logiku, většina expertů soudí, že za více než 40 let intenzivního používání anabolických steroidů ve sportu u bývalých sportovců masově k výraznějšímu zdravotnímu poškození nedošlo. Naopak, publikované přehledy říkají, že téměř všechny vedlejší účinky užívání steroidů vymizely, jakmile došlo k jejich vysazení.

A JAK JE TO S BEZPEČNOSTÍ STEROIDŮ?

S čím však sportovci souhlasí, je, že některé anabolické steroidy jsou výrazně nebezpečnější než jiné. Léky podávané injekčně, které neprocházejí jaterním metabolismem, jsou považovány za bezpečnější než orálně (ústně) aplikované léky. Všechny anabolické steroidy jsou vlastně odvozeny od tří základních hormonů – testosteronu, nandrolonu a DHT. Každý z nich má ovšem své výhody i nevýhody.

Testosteron, který se podává většinou injekčně, se může přeměnit na estrogen díky reakci s tzv. aromatázou, nacházející se v tělesné tkáni, zejména tukové a svalové. U muže s přebytkem estrogenu dochází k řadě efektů, například zabudovávání tuku pod kůži, zadržování vody a k tzv. gynekomastii (zduřelé prsní bradavky). Aby se kulturisti zbavili těchto následků, užívají tzv. blokátory estrogenních receptorů (například Nolvadex), popřípadě léky, určené k inhibici aromatázy, jako je například Armidex. Na druhé straně je výhodou injekcí s testosteronem to, že nedochází k ovlivnění hladiny HDL lipoproteidů (HDL cholesterolu), který má za úkol nás chránit před důsledky tzv. hypercholesterolémie (zvýšený cholesterol). Většina jiných steroidů, zejména při orálním podání, však „dobrý“ HDL cholesterol snižuje. Naštěstí se hladina HDL cholesterolu zpravidla normalizuje, když se užívání těchto léků zastaví.

Nandrolon má reputaci jakéhosi jemného anabolika, vhodného pro ty, kteří chtějí vyloučit tzv. androgenní vedlejší efekty, jako je plešatost a akné. Nandrolon se totiž nepřeměňuje na estrogen ani DHT, ale částečně funguje jako progesteron. To je další steroidní hormon, stimulující gynekomastii a navíc je to nejhorší látka, která se snadno prozradí při testech na zakázané látky. Jeho rezidua (rozkladné produkty) jsou patrná mnohem déle než jeden rok po vysazení dopingu.

Anabolika na bázi DHT jsou populární a často se považují za látky s vysokými anabolickými účinky, protože se nemění na estrogen. Avšak způsobují plešatost, akné a mohou způsobit i problémy s prostatou. Proto někteří berou léky, které blokují tzv. 5-alfa-reduktázu, což je enzym, který přeměňuje testosteron na DHT. Například lék Propecia se používá ke zmírnění plešatění. Pokud chcete vědět, jak dopadnete, když budete užívat tento přípravek, podívejte se na svého dědečka z matčiny strany. Pokud byl plešatý, budete bez vlasů pravděpodobně i vy.

Protože se ví, že orálně podávaný testosteron se rychle v játrech rozkládá, začali vědci v 50. letech minulého století měnit jeho chemickou strukturu. Výsledkem jejich snažení byly stovky přípravků, z nichž však většina nepřekročila práh laboratoře pro svoji problematičnost. Přesto se některé z nich v šedesátých létech ujaly jako tzv. prohormonální suplementy. V roce 2005 však byla zakázána poslední generace těchto prohormonů z důvodu podezření z toxicity, tj. stejného podezření, kvůli kterému tyto látky nebyly před 40 lety vůbec uvedeny na trh.

Toto je pouze část textu. Článek dále odpovídá na otázky jak omezit vedlejší účinky steroidů, jak před nimi ochránit játra a jaká je receptura N-látky, jež při užívání se steroidy jejich negativní účinky na játra výrazně tlumí.