Tento článek je velmi starý, informace v něm tedy už nemusí být zdaleka aktuální.
S ohledem na relativně rozšířené kuřáctví, představuje tabakismus významný faktor, který negativně ovlivňuje celkový zdravotní stav, morbiditu a mortalitu populace.
Je všeobecně známé, že chronické a silné kuřáctví je rizikovým faktorem některých onemocnění (vysoký tlak, ischemická choroba srdeční, respirační onemocnění etc.) Zrovna tak je u kuřáků zjištěna potlačená funkce imunitního systému. Tabakismus je charakterizován velmi silnou psychickou závislostí a slabou závislostí fyzickou.
Inhalací tabákového kouře pronikají do lidského organismu chemické látky, které interagují s mnoha léky. Tudíž kouření může v mnoha případech zhoršit i výsledky léčby. V některých případech dokonce mohou látky z tabákového kouře přímo ovlivňovat účinek léků a přispívat ke zvýšení výskytu a závažnosti nežádoucích nebo toxických účinků léků.
Kouření dále stimuluje jaterní enzymy a tím v může některých případech ovlivňovat rychlost odbourávání určitých léků či jiných chemických látek. Tak například urychluje odbourávání vitamínu C, z čehož vyplývá potřeba jeho vyššího příjmu u kuřáků. Zrovna tak kouřící diabetici mají až o 30% vyšší spotřebu inzulínu. Podobně je tomu i u některých psychofarmak, kde je u kuřáků opět nutná vyšší dávka k dosažení patřičného efektu. Těchto příkladů existuje celá řada. V běžném životě je asi nejvíce pozorovatelný příklad s kofeinem. U kuřáků je biologický poločas rozpadu kofeinu zkrácen na 3,5h ve srovnání s 6h u nekuřáků. To potvrzuje i známý společenský jev: pití kávy. To je totiž u kuřáků mnohem častější (v kratších časových intervalech) než u nekuřáků.
Související články:
Fajčenie
Zdroj:
medicina.cz, Mgr. Jiří Široký