Reklama:

Máte ploché nohy? Co s tím? (I.)

Ronnie.cz > Medicína > Patologie

Jistě jste na našich stránkách zaznamenali celý seriál článků o zázračném lidském těle, jímž jsme Vám přibližovali ramenní kloub v sedmi dílech (poslední najdete zde). Rádi bychom nyní volně navázali s problematikou oblasti nožní, kterou se bude zabývat dnešní článek mé kolegyně Věrky.

Proč zrovna noha a plochonoží? Vždyť je to tak nedůležitá, koncová část lidského těla, na niž si mnozí z nás vlastně ani nedosáhnou (no, schválně, sed s nataženýma nohama a zkuste se dotknout palců u nohy). Na co bych se o ni staral? Ať slouží, od toho je. Šlapat po ní. Jenže ono to tak úplně není. Stejně jako o kteroukoli jinou část těla, i o nohu byste se měli starat, o to více, že kvůli ní Vás pak mohutně mohou zasáhnout bolesti zad, hlavy atd. Nese celé Vaše tělo, přesouvá Vás, kam potřebujete, vnímá, má neskutečné množství receptorů...

Kolik z Vás má ploché nohy? Víte, z čeho a proč vznikají? Proč je máte zrovna Vy? A tušíte, jak to vůbec v noze funguje, abyste na to mohli přijít? Já Vám z osobní zkušenosti se "zdravými", pravidelně sportujícími, posilujícími lidmi z našich kurzů trenérů mohu prozradit, že u valné většiny frekventantů narazíte na takový stav nohou, že by se za něj nestyděl ani placatý kámen. Další a další skupina se při kineziologických rozborech náramně diví, co mají za všelijaké neduhy a jak mají ploché nohy. Až teprve potom s nimi začnou něco dělat a zajímat se o to.

Ve druhém navazujícím dílu se můžete těšit na povídání o poruchách klenby nožní a o možnostech jejího ovlivnění. Ač jste se u nás ve třech dílech již setkali s jednou z možností, senzomotorikou, věřím, že Vás tyto články obohatí opět o další rozmanité vědomosti.

Doporučuji seznámit se také s články z kategorie Anatomie, pokud Vás daná problematika zajímá.

Nyní Vás již nechám začíst se do textu o maximálně důležitém orgánu našeho těla, řeč bude o noze.

Mgr. Štěpánka Flusserová


Pro rychlejší a snazší orientaci a vysvětlení některých nejasných slov nabízíme slovníček pojmů, které budou v článcích používány. Doufáme, že Vám bude ku prospěchu.

* SLOVNÍČEK UŽÍVANÝCH POJMŮ:

Slovníček užívaných pojmů
abdukce pohyb směrem do strany, od osy těla (upažení, unožení)
addukce

pohyb směrem k tělu, k ose těla (připažení, přinožení)

dorzální flexe (dorziflexe) pohyb chodidla směrem k přední straně bérce
plantární flexe (plantiflexe)

pohyb chodidla směrem dolů (na špičku)

everze chodidla (pronace) vytočení chodidla za malíkem vzhůru
inverze chodidla (supinace)

vytočení chodidla za palcem vzhůru

laterální vnější (po straně), opak mediální - vnitřní
mediální vnitřní (blíže ke středu těla), opak laterální - vnější

m. musculus, sval
posturální vztahující se k napětí svalstva udržujícího vzpřímené postavení těla - při chůzi, stání, sedu
propriocepce smysl pro vnímání svalového napětí, polohy a pohybu končetin prostřednictvím receptorů uvnitř svalů, šlach a kloubů


Možná se Vám někdy stalo, že se Vám během jízdy autem rozsvítila na palubní desce varovná kontrolka oznamující, že něco není v pořádku. V takovém případě se nabízí asi nejběžnější řešení, a to vyhledat potřebnou pomoc v autoservisu, kde poškozenou součástku vymění či opraví a Vy můžete opět usednout za volant… I my máme v našem těle jakési “varovné kontrolky“, které se mohou občas rozsvítit. Často se ovšem stává, že jim nevěnujeme takovou pozornost a péči jako například našemu automobilu.

Míváte pocit unavených a těžkých nohou při chůzi, stání nebo mírné sportovní zátěži? Trpíte na otoky, bolesti v oblasti vnitřní strany chodidla nebo pod bříšky Vašich prstů? Obtěžují Vás časté bolesti hlavy, zad, kolenních kloubů? To všechno je pouze část našich vlastních varovných signálů, že nám něco v těle „nefunguje“ tak, jak má, a že by byla potřebná „oprava“. Ne vždy se ale podaří varovný signál včas správně rozluštit. Pojďme se proto v následujících článcích společně podívat na to, v čem také mohou být skryty výše zmíněné obtíže. Hovořit budeme o problematice nožní klenby, především o její nejběžnější ortopedické deformitě - ploché noze (pes planus). V prvním díle tohoto článku se nejprve zaměříme na bližší popis anatomických struktur části dolní končetiny, seznámíme se s mnohými funkcemi nohy a stručným rozborem toho, jaké pohyby a které svaly se zapojují v jednotlivých fázích kroku. V díle následujícím se budete moci těšit na praktické náměty, jak se ploché noze vyhnout nebo jak se postarat o to, aby nedocházelo ke zhoršování Vašeho stavu, pokud kupříkladu již určité dispozice k plochonoží máte.

Kosterní aparát

Komplikovaná kostní struktura nohy je tvořena celkem 26 kostmi, které jsou spojeny klouby a rozčleněny v jakési čtyři základní části: patu (calcaneus), zánártí (talus, os naviculare, os cuboideum, 3 ossa cuneiformia), nárt (5 metatarzů) a články prstů (14 phalanges). Kloubní aparát díky své členitosti umožňuje vyšší rozsah pohybu.

Pohyby:

  • Pohyb dopředu zabezpečuje horní hlezenní kloub. Ten si můžeme představit jako jakousi vidlici, která je tvořena koncovou částí bércové (tvoří tzv. vnitřní kotník) a lýtkové kosti (tvoří tzv. vnější kotník). Tato vidlice shora nasedá na jednu z kostí zánártních - talus. Celý kloub pak připomíná jakousi kladku.
  • Rotační pohyb a překlápění nohy sloužící k vyrovnávání nerovností podložky, po níž kráčíme, jsou doménou dolního kloubu hlezenního (neboli subtalárního).
  • Zánártní kosti (talus, os naviculare, os cuboideum, ossa cuneiformia) se podílejí na struktuře klenby a spirálním pohybu přední a zadní části nohy.
  • Klouby nacházející se u samotných prstů pak částečně tlumí nárazy a účastní se fáze odvalu během krokového cyklu.

Snad by ještě stálo za to zmínit dva často popisované klouby nohy - kloub Chopartův [čti: šopartův] a Lisfrankův. Oba dva klouby hrají důležitou roli především v oblasti chirurgie. Podél linií, které procházejí napříč nártem a zánártím (viz předchozí obr.), se provádějí částečné amputace nohy s následným protetickým vybavením. Tyto klouby jsou u zdravého člověka důležité též však pro pružnost nohy, pérovací pohyby. Všimli jste si také, že vnější okraj Vaší nohy se lépe přizpůsobuje podložce než vnitřní? V oblasti Lisfrankova kloubu je totiž 4. a 5. metatarz (viz obr.) pohyblivější než ostatní metatarzální kůstky.

Svalový aparát

Na funkci nohy mají vliv také dlouhé svaly přední a zadní skupiny bérce (viz články z kategorie anatomie: přední a boční, zadní strana), které se zde proplétají svými úpony a končí na článcích prstů či na některých kůstkách nártních. Slouží především k odvíjení chodidla při chůzi, ale podílejí se též na postavení nožní klenby a udržování stabilní polohy při stoji. Jejich aktivita by ovšem u zdravého jedince při klidném stoji neměla být zrakem patrná. Neustálou posturální* aktivitu (sval je i při klidném stoji neustále v určitém napětí) vykazuje hlavně na zadní straně vespod uložený m. soleus, a proto také dochází často k jeho zkrácení. Někdy se stává, že pokud se díváme na člověka během stoje, můžeme vidět, jak se mu v oblasti Achillovy šlachy a na prstech pohybují jednotlivé svalové úpony. Tyto pohyby se označují jako tzv. hra šlach. Je patrna například při stoji na nestabilním povrchu, při vyloučení zrakové kontroly nebo při různých poruchách stability a je charakteristická právě pro tyto svalové skupiny.

Celkově můžeme zjednodušeně říci, že zde nalezneme extenzory nohy táhnoucí chodidlo a prsty směrem k bérci - pohyb špičkou k hlavě (m. tibialis anterior, m. extensor digitorum longus, m. extensor hallucis longus) a flexory umožňující plantární flexi* a ohnutí prstů směrem k podložce - stoupání si na špičku (z hlubší vrstvy to je m. tibialis posterior, m. flexor digitorum longus, m. flexor hallucis longus). Tyto svaly se zároveň účastní i inverze* a everze* chodidla. Z vnější, laterální* strany bérce probíhají ještě dva svaly - m. peroneus longus a brevis. Oba podporují everzi nohy. Asi nejvýraznějším svalem, který nám vytváří ta pěkně vypracovaná lýtka, je m. triceps surae. Tento sval, jenž se upíná Achillovou šlachou na patní kost (calcaneus), je tvořen dvěma výraznými hlavami - m. gastrocnemius, pod nimi se nachází třetí z hlav - m. soleus (celý sval pro mohutnou plantární flexi).

Na samotném chodidle nalezneme ještě krátké svaly, které zde začínají a také se zde upínají. Spojují tak jednotlivé kůstky nohy. Svojí účastí na pohybu umožňují pohyby palce (flexe, extenze, abdukce*, addukce*) a ostatních článků prstů. Tyto drobné svaly se aktivují během adaptace nohy na nerovnosti terénu, který také mají vnímat proprioceptivně*. Což zjednodušeně znamená, že Vaše nohy vědí, kde momentálně stojíte.

Funkce nohy

V první řadě musím říci, že lidská noha je neuvěřitelně zajímavým článkem našeho těla. Už jen to, že ji každodenně používáme a zatěžujeme jak staticky, tak dynamicky, při sportu i v běžném životě, ji činí bezesporu něčím odlišným. Jenže, přiznejme si, kolikrát během dne si na tuto periferní část končetiny vzpomeneme a jak o ni dbáme? Stav našeho chodidla, což se týká i postavení příčné a podélné klenby, nás začne zajímat většinou až v okamžiku nějakého problému, bolesti či otoku. A předem říkám, že se tato neplecha nemusí projevovat pouze v oblasti samotné nohy. Celé tělo nám totiž funguje jako jakýsi řetězec, a proto potíže vzniklé primárně v dolní části se mohou projevit ve zcela jiné oblasti. Stejně tak je tomu i v opačném směru. Nesprávná obuv, špatné postavení nohy, nevhodná zátěž nebo pohyb ovlivňují postavení hlezenního kloubu. To se zase promítá na vadném postavení kloubu kolenního, dále kyčelního. Nu, a jdeme-li po této linii dále přes dolní část páteře, dostáváme se až nahoru k páteři krční, kde nás kvůli špatnému postavení chodidla mohou obtěžovat nepříjemné bolesti.

Přemýšleli jste někdy nad tím, co všechno je vlastně požadováno po Vaší noze? Kolik funkcí musí každým dnem zastávat..? Přiznám se, že i mě ještě donedávna tato problematika nechávala docela netečnou.

Anatomická, biomechanická struktura a četnost funkcí vytvářejí z této části dolních končetin důležitou součást osového systému. Ta mimochodem vzniká už v období mezi 4. a 5. týdnem prenatálního vývoje plodu, je to o něco málo později, než se vyvíjí horní končetina. Ale abychom neodbočovali od funkcí nohy: kromě bipedální chůze (pohyb pomocí dvou končetin) slouží tedy zároveň i jako tlumič mechanických rázů vznikajících během pohybu, udržuje vzpřímený postoj díky neustálé posturální aktivitě části lýtkového svalu (m. soleus), přenáší hmotnost našeho těla, vyrovnává terénní nerovnosti, ale slouží i jako proprioceptivní orgán, tedy umožňuje vnímání svalového napětí, polohy a pohybu končetin.

Často se hovoří také o úchopové funkci nohy. Ta je výrazně patrná v novorozeneckém věku. Ač v tomto období s Vámi ještě dítě nebude cupitat bok po boku, tak pokud je podepřeme v podpaží a postavíme na podložku, začne na tom místě chodit. Tlak vznikající při kontaktu chodidla s povrchem totiž u něho vyvolá reflex chůze a současně reflex úchopu. Vypadá to, jako by noha chtěla uchopit kousek země, podložky… Však i naše „dospělá“ noha je uzpůsobena k tomu, aby „uchopovala“ daný terén, po kterém se pohybuje, jen s tím rozdílem, že se jí v tom většinou snažíme nevědomky zabránit. Zajímavé bezesporu také je, že noha může přebrat dokonce i jemnou motoriku ruky - zapínání knoflíků, navlékání nitě do jehly apod. - což dává lidem s různými vadami horních končetin nebo oboustranně amputovaným úžasnou možnost pro soběstačnost.

Biomechanika kroku a princip fungování nohy

Dalo by se říci, že nohu můžeme přirovnat k principu fungování klínu a spirály, což je dáno postavením osy paty a osy přednoží určující podélné a příčné klenutí. Zadní část nohy se otáčí ven a přední část se naopak stáčí dovnitř. Touto protichůdnou rotací se klínovité kosti (ossis cuneiformia) tlačí těsně na sebe. Je to podobné, jako když ždímáte hadr - patu točíte ven, nárt a zánártí směrem dovnitř. Tyto tři kostičky se nacházejí na vrcholu nožní klenby a během zatížení dochází k jejich vklínění do sebe, čímž se zároveň zvyšuje stabilita. Postavení kostí, vazivový a svalový systém nám zajišťuje pružnost, pevnost a ochranu měkkých tkání chodidla. Jak jistě víte, rozlišujeme klenbu podélnou a příčnou. Podélná je vyšší na vnitřní straně kotníku, nižší na vnější a na jejím udržení se podílejí svaly a vazy jdoucí podélně (longitudinálně) chodidlem. Příčnou klenbu tvoří svalově-vazivový aparát pnoucí se chodidlem napříč.

Tímto bychom prozatím naše povídání o noze ukončili. Doufám, že jste v něm nalezli alespoň nějaké přínosné informace, které Vás oslovily a které jste si třeba ani předtím neuvědomovali.

V díle následujícím uvedeme stručnou charakteristiku plochonoží, příčiny vzniku a potíže vztahující se
k této problematice. Nahlédneme maličko do tajů biomechanického rozboru krokového cyklu,
kde se dozvíme, jak se naše noha chová při jednom z nejběžnějších pohybů - při chůzi.
Sami se také budete moci přesvědčit, jak je na tom stav právě Vaší nožní klenby,
zda máte nebo nemáte tendenci k plochonoží.


Doporučuji literaturu:
ČIHÁK, R. Anatomie I. Praha: Grada, 2001. 516 s. ISBN 80-7169-970-5.
ŠIFTA, P. Klenba nožní a ploché nohy. Podiatrické listy, 2007, roč. 2, s. 14-15.
VÉLE, F. Kineziologie pro klinickou praxi. Praha: Grada Publishing, 1997.
Anatomie na Ronnie.cz
Patologie na Ronnie.cz


Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

13.05.15:13Anna - kdo je pro toto-?*22* +1
13.05.15:11Anna - já mam ploché nohy*67* *33* *2* já vim je to blbost+1
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínProhlášení Jima Maniona: změní se svě...
Oplan (12:37) • Všetko je možné a teraz to je už oficiálne. Spravodlivosť existuje.
magazínProhlášení Jima Maniona: změní se svě...
Spazik (12:21) • Taky moc nerozumím co se vlastně stalo :-D Ale jedna věc je jistá - za vším hledej prac...
magazínKdo se bude prezentovat na EVLS Pragu...
Ronnie (09:16) • Orientoval bych se podle tohoto článku, kde je pátek komplet a jen sobota má možnost ex...
magazínKdo se bude prezentovat na EVLS Pragu...
ervinko (09:04) • Trocha od načatej témy by som sa chcel spýtať či je možné si zakúpiť vstup na expo aj n...
magazínKdo se bude prezentovat na EVLS Pragu...
Petr Prielozny (04:14) • Diky Martine. Jako jediny jsi pochopil muj prislevek. Drzim palce se vsim.



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údaje
Copyright © 2010-2017 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2017 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV NOVÉ  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra