Reklama:
Skladem opět všechny příchutě!
100 % Whey Protein v akci 1+1
Náš nejprodávanější protein. Více zde.

Krevní obraz
a zánětlivé markery (I.)

Ronnie.cz > Medicína > Fyziologie

Někteří sportovci (třeba Kateřina Neumannová :) už dnes spolupracují při vytváření svého tréninkového a závodního programu s lékařem biochemikem, aby ochránili své zdraví a zároveň dosahovali optimálních výsledků. Možná už jste se svým trenérem o této cestě uvažovali, možná ne. Možná nejste Kateřina Neumannová, ale určitě se občas necítíte fit a ve své kůži, při sportu tělo neposlouchá, jak byste si přáli, jste pořád unavení a „něco na Vás asi leze“ a pak místo na trénink zamíříte k doktorovi. Při pátrání po příčinách Vašich obtíží Vám zřejmě odebere krev a pošle ji do laboratoře. Co a proč tam v krvi zkoumají, jaké jsou „normální“ hodnoty laboratorních výsledků a co může znamenat jejich zvýšení či snížení, si dnes zkusíme přiblížit.

Pamatujme však, že „normální“ rozmezí znamená „zdraví“ v nejširším slova smyslu, naopak hodnoty pro ideální sportovní formu se určit nedají. „Laboratorně zdravý“, tj. v normálních mezích se pohybující sportovec může být závodně nepoužitelný a naopak, závodník v nejlepší formě může balancovat na hraně normality - naopak to ovšem rozhodně neplatí. Při aplikaci výsledků ve sportu jsou mnohdy víc než absolutní hodnoty důležité trendy výsledků v čase, nejlépe hodnocené v sepjetí s detailní znalostí tréninkového a závodního zatížení. Změny v laboratorních vyšetřeních jsou skoro vždy nespecifickými příznaky, mohou být následkem mnoha různých procesů. Sama o sobě je každá hodnota informačně téměř prázdná, teprve zapadne-li do mozaiky dalších laboratorních hodnot a ostatních informací od závodníka a trenéra, začne dávat smysl.

A ještě jedna poznámka: pokud se dále dočtete, že určitý stav je v „laboratoři“ provázen nebo se projevuje určitou hodnotou, obráceně to neplatí - tedy určitá laboratorní hodnota nutně neznamená konkrétní stav nebo nemoc.

1. Krevní obraz

Krevní obraz je test, který určuje počet krevních buněk v periferní krvi.

Zahrnuje:

  • počet červených krvinek - erytrocytů
  • hemoglobin - Hb (krevní barvivo)
  • hematokrit - HTK
  • střední objem erytrocytu - MCV
  • průměrná hmotnost hemoglobinu v erytrocytu - MCH
  • průměrná koncentrace hemoglobinu v erytrocytu - MCHC
  • počet bílých krvinek - leukocytů
  • počet krevních destiček - trombocytů

Výsledky krevního obrazu poskytují informaci nejen o počtu, ale také o velikosti a některých dalších charakteristikách krevních buněk. Doplňujícími vyšetřeními krevního obrazu mohou být nátěr periferní krve a diferenciální rozpočet leukocytů. Některá z těchto vyšetření si přiblížíme podrobněji.

Vyšetření krevního obrazu se provádí k odhalení příčiny v případě, že je pacient často unavený, cítí se slabý, pozorujeme příznaky infekce, snadno se u něj tvoří podlitiny nebo i po malém podnětu a dlouho krvácí. V případě zvýšení bílých krvinek je lékař schopen potvrdit přítomnost infekce a provést další testy k odhalení její lokalizace a původce. U sníženého počtu červených krvinek (anémie) jsou dále vyšetřovány změny velikosti a tvaru červených krvinek, které mohou napomoci odhalit příčinu. Tou může být snížení tvorby, zvýšení ztrát, nebo zvýšení destrukce červených krvinek. V případě nižšího počtu krevních destiček hrozí zvýšené riziko krvácení (krev se nesráží, jak by měla, a proto i z malé rány můžete vykrvácet). V případě vyššího počtu lze odhalit hrozbu trombotických stavů (krev se sráží až příliš ochotně a sražená krev neteče - bohužel ani v krevním řečišti :). Výsledky zkrátka můžou napovědět, co je špatně a kudy by se pátrání po příčinách problémů mělo ubírat dál.

Erytrocyty (ery) - červené krvinky

Norma: muži 4,2 - 5,8 x 1012/l, ženy 3,5 - 5,2 x 1012/l
Dynamika: týdny (mimo případy akutního krvácení)

Toto vyšetření určuje množství červených krvinek v objemové jednotce krve (v 1 litru).

Červené krvinky produkované kostní dření přenášejí z plic do tkání kyslík a zpět transportují oxid uhličitý (CO2). Ženy mívají nižší počty červených krvinek než muži. Klesne-li počet červených krvinek a hemoglobinu pod určitou mez, mluvíme o anémii. Zvýší-li se počet nad stanovenou mez, hovoříme o polyglobulii, či polycytémii. Změny v počtu červených krvinek jsou obvykle spojeny se změnami v množství hemoglobinu, kde si o možných příčinách povíme více.

Hemoglobin (Hb)

Norma: muži 135 - 174 g/l, ženy 116 - 163 g/l, u sportovců lépe nad 140 g/l u žen a nad 145 g/l u mužů
Dynamika: týdny (mimo případy akutního krvácení)

Tento test zjišťuje hmotnost krevního barviva hemoglobinu v 1 litru krve.

Hemoglobin je červené krevní barvivo, které je obsaženo v červených krvinkách a má schopnost vázat a uvolňovat kyslík a v menší míře přenášet oxid uhličitý. Běžný hemoglobin dospělého člověka (HbA) se skládá ze 4 podjednotek, dvou alfa (α) a dvou beta (ß). Každá podjednotka je tvořena bílkovinnou částí - globinem a prostetickou (nebílkovinnou) částí - hemem (obsahuje železo). Hemoglobin tvoří asi 33 % červené krvinky.

Množství hemoglobinu v krvi určuje její schopnost přenášet kyslík z plic do tkání a z nich odvádět odpadní oxid uhličitý zpět do plic, odkud je vydechován. V případě, že je hladina hemoglobinu v krvi nízká, může se jednat o anémii. Ta způsobuje nedostatečné okysličení těla, které se projeví únavou, bledostí, dušností, bušením srdce, slabostí a vyčerpáním. Anémie vzniká, když se sníží tvorba červených krvinek (nedostatek železa, kyseliny listové či vitamínu B12 v potravě nebo je organismus neumí vstřebat, útlum krvetvorby v kostní dřeni následkem chronického onemocnění- zánětu, tumoru, či po ozáření), nebo se zvýší proces jejich destrukce (autoimunitní reakce organismu). Snížení hemoglobinu může být také způsobeno krevní ztrátou - krvácením, akutně při úrazu i chronicky třeba při krvácení do trávicího traktu při rakovině tlustého střeva.

Množství hemoglobinu stoupá v případě, že roste počet červených krvinek (i relativně - tedy při dehydrataci klesá objem, absolutní počet zůstává stejný, ale počet na litr roste). Např. při poruchách krvetvorby v kostní dřeni, kdy dochází k nekontrolovanému množení buněk červené krevní řady (pravá polycytémie), ale i stavech, kdy jsou tkáně chronicky nedostatečně zásobeny kyslíkem a zpětnou vazbou „volají pro posily“ do kostní dřeně, vzkaz „vyřizuje“ erytropoetin - při pobytu v nadmořských výškách vyšších než 4000 m n. m., u kuřáků, kde je v krvi chronická intoxikace oxidem uhelnatým, který se váže na hemoglobin mnohem pevněji než kyslík, nerad ho opouští a tím blokuje jeho přenosovou kapacitu pro kyslík, při chronických plicních onemocněních, při srdečních vadách, onemocnění ledvin… (sekundární polycytémie/polyglobulie), výsledky jsou zvýšené i při dehydrataci (nepravá polycytémie/relativní polyglobulie).

Hematokrit (HTK, HCT)

Norma: muži 39 - 51 %, ženy 33 - 47 %, u sportovců lépe nad 40 % - přípustnou horní hranici určují obvykle sportovní federace výš, než je norma
Dynamika: týdny (mimo případy akutního krvácení)

Hematokrit určuje, jakou část celkového objemu krve zaujímají červené krvinky. Hodnota je vyjádřena v procentech. Např. hodnota hematokritu 40 % znamená 40 mililitrů červených krvinek ve 100 mililitrech krve.

Hematokrit odráží počet i objem červených krvinek (MCV). V případě menší velikosti červených krvinek bude tedy hematokrit snížen i při zachování jejich počtu.

Nejčastější příčinou zvýšení hematokritu je dehydratace. S odpovídajícím doplněním tekutin se hematokrit vrátí k normálu. Zvýšení či snížení obecně způsobují obdobné příčiny, jaké jsme zmiňovali u hemoglobinu.


Erytrocyty, hemoglobin a hematokrit jsou součástí tzv. „červeného krevního obrazu“. Červený krevní obraz je důležitým parametrem zvláště pro vytrvalostní sportovce, protože určuje přenosovou kapacitu krve pro kyslík. Základní hladina je zřejmě jedinci daná, částečně geneticky a částečně možná i tréninkem v mládí a je tedy jednou z mnoha složek „talentu“. Ovlivnění červeného krevního obrazu ve smyslu zvýšení je (povolenými prostředky) poměrně obtížné a málokdy trvalé.

Zhoršení červeného krevního obrazu u vytrvalostních sportovců může být součástí únavy a přetrénování. Krevní barvivo hemoglobin snese pouze určitý počet navázání a uvolnění kyslíkové molekuly a poté musí být spolu s celou červenou krvinkou „recyklováno“ cestou náročnou na energii i bílkovinné zdroje v játrech a kostní dřeni. Při dlouhotrvajícím stresu z vysokého zatížení se kapacita recyklace vyčerpá a dochází k poklesu červeného krevního obrazu a tedy i transportní kapacity pro kyslík a výkonnosti. V tomto případě nepomůže zvýšený příjem železa v potravě, protože ho tělo už nedokáže do červených krvinek zabudovat. Největší problémy s udržením dostatečného hematokritu mají údajně vytrvalostní běžci, vina je dávána mechanickému poškození krevních elementů následkem otřesů při dopadech nohy na podložku.

Druhou příčinou snížených hodnot krevního obrazu bývá (zvláště u sportovkyň) nízký energetický příjem a zejména nízký příjem kvalitních bílkovin. Typicky tato situace nastává při snaze o redukci tělesné hmotnosti souběhem diety s intenzivním tréninkem. Ani tady příjem samotného železa problém nevyřeší, při radikální dietě chybí faktory pro vstřebávání železa i energie a bílkovina pro výstavbu hemoglobinu. Taková výchylka v krevním obraze u velmi štíhlé a ambiciózní sportovkyně by měla v hlavě trenéra rozsvítit varovnou kontrolku „anorexie-bulimie“, protože mnohdy až vražedně nízký krevní obraz je pro dívky postižené tímto psychickým onemocněním charakteristický.

Třetí příčinou je proběhlé virové onemocnění, které někdy dokáže (většinou dočasně) poškodit krvetvorbu v kostní dřeni či přímo červené krvinky v oběhu.

Příště si můžete přečíst pokračování o tom, jak je to s bílými krvinkami
a krevními destičkami a jak se z krve dá poznat, že je v těle zánět.


Zdroje:
Zima, Tomáš, et al. Laboratorní diagnostika. 2. vydání. Praha: Galén a Karolinum, 2007
Klener, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. 1. vydání. Praha: Galén a Karolinum, 2006
Duchoň, Jiří, et al. Lékařská chemie. 1. vydání. Praha: 2. LF UK, 1998
Trojan, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 2. vydání. Praha: Grada, 1996
Ganong, William. Přehled lékařské fyziologie. Praha: Galén, 2005
Konrádová, Václava, et al. Histologie. Praha: 2. LF UK, 1995
www.labtestonline.cz
www.ondrej-vojtechovsky.cz



Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
havlic (14:43) • ...no ono to ještě vyleze!bude mě zajímat srovnání s Milanem Šádkem ty 2-3 týdny před s...
magazínSedmdesátiny Jana Smejkala: Můj život...
mirous (13:10) • Super článek! Takového čtení by mělo být víc. Miluji tyto retro pohledy do minulosti ku...
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Amanda (09:01) • Prima fotky. Těším se na ty soutěžní. *79*
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Ondra Hájek (19:57) • Soutěže v Kutné Hoře nemůžou zklamat, tenhle tým pořadatelů to má fakt zmáknutý. Co je...
magazínLuis Rodriguez po Arnold Classic vymě...
maxpoint97 (23:38) • Za mě rozhodně Justin neměl špatnou formu, ten zakopanej pes je jinde *1* Buď se na...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2024 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2024 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
MAGAZÍN OBCHOD AKADEMIE
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie