Další díl v sérii článků o ortézách a jejich použití ve sportu. V minulém díle jsme se zabývali podvrtnutím kotníku, výronem, distorzí a nestabilitou, dnes jsou na řadě tři další nepříjemné potíže, při kterých Vám mohou pomoct různé typy ortéz.
[Text: Bc. Vladislav Marek] Každá sportovní aktivita, při které je nutné rychle akcelerovat v běhu či okamžitě a opakovaně vyskakovat, je riziková pro Achillovu šlachu. Není tedy vůbec na škodu, aby fotbalisti, volejbalisti, basketbalisti či tenisti o této problematice něco málo věděli.
Achillova šlacha je velice silná šlacha připojující lýtkový sval na patu. Zajišťuje tak propnutí špičky a umožňuje velkou sílu lýtkového svalu převést na praktický pohyb v podobě výponu na špičky pro chůzi, běh či výskok. Není tedy divu, že je při určitých aktivitách snadné tuto šlachu přetížit, či úplně zdevastovat.
Pro postižení Achillovy šlachy se obecně používá výraz "achillodynie", který zahrnuje obecně bolesti v této oblasti. Velice často je příčinou achillodynie zánět šlachy či okolních struktur, který vznikne v důsledku opakované silné a nadměrné zátěže.
Možné příčiny vzniku
- příliš jednostranné zatěžování, příliš velký nárůst tréninkové dávky
- změna povrchu pro trénink v kombinaci s nevhodnou obuví
- hyperpronace chodidel a ztuhlé lýtkové svalstvo
- snížení rozsahu pohybu v kotníku
Příznaky
- ztuhlost po ránu
- bolest a ztuhlost v průběhu a po aktivitě
- palpační (na dotek) bolestivost podél šlachy
- otok na Achillově šlaše a kolem ní
- může se vyskytnout i vrzání (krepitace) ve šlaše při pohybu
- snížení síly lýtkového svalstva
Léčba
- analýza příčin (externí a interní faktory - viz první článek o ortézách)
- postupně narůstající intenzita rehabilitačního programu s tréninkem excentrických svalových kontrakcí na lýtko
- individuální stélky do bot
- protizánětlivé léky či masti
Ortotická pomoc
Podpatěnka pro odlehčení a tlumení nárazů v kombinaci s kompresivní bandáží, která zlepší prokrvení a urychlí resorpci otoku. Dostatečná komprese, kterou zajišťují zejména neoprenové produkty širší tloušťky (5 mm), zároveň snižuje bolest.
Zánět Achillovy šlachy by neměl být nikdy podceňován, protože má tendenci k častým recidivám a nedostatečné doléčení může vést v budoucnu k náhlé kompletní ruptuře, což vyřazuje ze sportovní aktivity na 3 až 12 měsíců!
Velice příbuzným problémem postižení Achillovy šlachy je natržení lýtkového svalu.
Natržení lýtkového svalu
Natržení lýtkového svalu se vyskytuje v místě přestupu lýtkového svalu ve šlachu. Nastává při silném natažení lýtka nebo násilném nárazu. Tento problém se běžně vyskytuje u sportů, kde je nutná rychlá svalová stimulace, jako je například tenis, skok daleký, skok vysoký a míčové hry.
Možné příčiny vzniku
- nedostatečné rozcvičení
- zkrácené a stažené lýtkové svalstvo
- namožené lýtkové svalstvo
- přímé násilí, např. nakopnutí
Příznaky
- ostrá bolest
- omezená svalová funkce
- otok / změna barvy
- bolest na pohmat
- bolest při zatížení
Léčba
- analýza vnějších a vnitřních faktorů
- postupné zvyšování intenzity tréninkového programu
- hřejivá bandáž pro zvýšení prokrvení
Ortotická pomoc
- gelová podpatěnka pro odlehčení
- hřejivá lýtková bandáž pro zvýšení prokrvení, prohřátí a snížení bolesti prostřednictvím komprese
Zde je lepší vybírat produkty z neoprenu, a to aspoň 5 mm tlusté. Lýtkové neoprenové bandáže v tloušťce 3 mm mají sice prohřívací efekt, komprese je však slabá, a proto jsou vhodné zejména pro prevenci poranění při tréninku v chladnějším prostředí či udržení svalu v teple při prodlevách mezi jednotlivými výkony. Kvalitní lýtkovou bandáž lze efektivně využít i při bolesti na opačné (tedy přední) straně bérce (dolní končetina od kolene dolů), ke které dochází vlivem přetěžování zejména u vytrvalostních běžců a gymnastů.
Bolest je znatelná v průběhu aktivity a po ní a je lokalizovaná podél vnitřní strany na holeni nad vnitřním kotníkem. Protože se jedná o zánět z přetížení, je třeba na určitou dobu zvolit alternativní trénink vylučující přetěžování bolestivé oblasti a za pomoci protizánětlivých léků a mastí problém doléčit. Zároveň je potřeba se zamyslet nad vhodností stávající obuvi a stélky, jejichž špatný výběr může tyto problémy podporovat.
Plantární fasciitida (patní ostruha)
Přetěžování nohy (myslí se tím dolní končetina v oblasti od kotníku dolů) se však nemusí projevit jen na Achillově šlaše nebo lýtkovém svalstvu. Každý z Vás, koho bolí v průběhu zátěže a následně po odpočinku (zejména po ránu) pata a ploska nohy, může pomýšlet na to, že nevhodně přetěžuje plantární aponeurózu. Plantární aponeuróza je vazivová vrstva, která probíhá od patní kosti ke všem pěti prstům a podílí se na udržení podélné klenby nohy. Pokud zatěžujeme chodidlo při běhu či skoku, aponeuróza se silně napíná a při její nedostatečné pružnosti dochází k jejímu drobnému poškození ve smyslu zánětu či natržení. To se později projevuje bolestivostí nejen plosky nohy, ale i bederní oblasti zad a je jasné, že v dalším průběhu aktivit nás to značně omezuje. Zánět plantární aponeurózy je běžný mezi atlety, ale může se vyskytnout i po delší procházce městem v nekvalitních botách. Její léčba je často zdlouhavá.
- nekvalitní boty při chůzi po tvrdém povrchu
- vysoká nebo naopak nízká klenba nohy, hyperpronace chodidel
- příliš náročný trénink
- omezený rozsah pohybu v kotníku
Příznaky
- postupně se zvětšující bolest
- ranní ztuhlost chodidla / kotníku
- bolest při chůzi na špičkách nebo na patách
- tlaková bolest podél plantární fascie, zejména při ohnutí palce nahoru
Léčba
- gelové podpatěnky nebo celé vložky
- podpora klenby prostřednictvím tejpu nebo individuálně vyrobenou stélkou do bot
- trénink pro stimulaci oběhu, síly a stability v chodidle
- protahování flexorů prstů a lýtek
- protizánětlivé léky a masti
- rehabilitace
- obstřik kortikoidem
V příštím díle se začneme věnovat ortézám pro kolenní kloub.
O autorovi...
Vladislav Marek pracuje již šestým rokem jako fyzioterapeut a ortotik-protetik se zaměřením na ortotické pomůcky ve firmě Otto Bock ČR, která má po světě 46 dceřiných společností a patří pod ni i švédská značka Rehband, jíž je výhradním distributorem pro ČR.
Od roku 1999 se aktivně věnuje fitness a kulturistice, má osvědčení fitness instruktora (Fitnet Brno, 2002) a v roce 2003 se účastnil juniorských soutěží v kulturistice. V průběhu studia fyzioterapie a krátce po jeho ukončení (do 2006) působil jako fitness instruktor a osobní trenér ve fitness centru. Nyní už si utišuje své absťáky po zvedání činek jen tak 3x týdně. :)
V oblasti ortotiky se aktuálně věnuje zejména individuální výrobě a pomoci lidem s různým stupněm ochrnutí, kde se více uplatňují jak znalosti z fyzioterapie, tak i práce ortoprotetického technika.
Víte, že...
