[Text: Alena Brožková]
V minulém díle jsme se seznámili s hypermobilitou obecně. Vysvětlili jsme si, jak se otestovat a zjistit tak, zda se nás tato problematika netýká také. V druhém díle o problematice hypermobility se blíže podíváme na vybrané sporty. Přidám i vlastní zkušenosti s různými aktivitami, na kterých mohu ilustrovat, jak se při hypermobilitě vypořádat s potížemi, případně jak jim předcházet, a to nejen u sebe, ale v případě trenérů i u jejich klientů.
Obecně mezi doporučené sporty při hypermobilitě patří např. plavání, turistika, běžkování, jízda na kole a na koni. Další sporty, které osobně považuji za vhodné, jsou běh, aqua aerobic, posilování, pilates, kalanetika a cyklistika. I u těch je ale třeba dodržovat určitá pravidla, jinak hrozí přetížení nebo úraz.
Naopak mezi nevhodné sporty se řadí tenis, fotbal, házená, volejbal, box, gymnastika, balet a tanec a některé typy jógy, jako je např. Ashtanga Vinyasa jóga. Problematické může být také in-line bruslení a lední bruslení. I sjezdové lyžování a snowboarding se řadí mezi sporty nevhodné pro hypermobilní jedince, a to zejména z důvodu pádů.
Vždy je ale třeba individuálně vyzkoušet, co s Vámi který sport dělá a zda se potíže nezhoršují. Obecně nevhodné cviky jsou ty, při nichž dochází k prudké změně směru pohybu, rotaci nebo zvětšování rozsahu pohybu v kloubech.
Kloub | Pohyb* | Fyziologický rozsah pohybu |
rameno | flexe | |
180° |
| extenze | |
45 - 60° |
| abdukce | |
180° |
| vnitřní rotace | |
70 - 80° |
| zevní rotace | |
45 - 60° |
kyčelní kloub | flexe (vestoje) | |
120° |
| extenze (vestoje) | |
30 - 40° |
| extenze (vleže) | |
10° |
| abdukce | |
45° |
| addukce | |
20° |
| vnitřní rotace | |
45° |
| zevní rotace | |
45 - 60° |
hlezenní kloub | dorzální flexe | |
15 - 20° |
| plantární flexe | |
50° |
loketní kloub | flexe | |
150° |
| extenze | |
0° |
krční páteř | úklon | |
40° |
| rotace | |
70 - 80° |
zápěstí | dorzální flexe | |
70° |
| palmární flexe | |
60° |
* Zdroj: Baboučková, 2011
Slovníček užívaných pojmů |
---|
flexe | pohyb směrem do ohnutí |
extenze
| pohyb opačný k flexi
|
dorzální flexe | pohyb chodidla směrem k přední straně bérce
nebo předloktí |
plantární flexe
| pohyb chodidla směrem dolů (na špičku)
|
palmární flexe | pohyb dlaně směrem dolů |
abdukce | pohyb směrem od těla (unožení, upažení) |
addukce | pohyb směrem k tělu |
Vlastní sportovní zkušenosti
Za svůj život jsem se věnovala různým pohybovým aktivitám, ale nikdy ne na závodní úrovni. Na některé z nich se teď podíváme podrobněji.
Tanec
Tanec se mi líbil odmalička, proto jsem také v rané pubertě navštěvovala taneční průpravu. Bohužel taneční tréninky mají velmi blízko k baletu či gymnastice, takže jsem byla protahována, jak nejvíc to šlo, což moji hypermobilitu ještě zhoršovalo. Také se poprvé bolestivě projevila přetížená krční a hrudní páteř, jež mě později dovedla do rukou odborníků, kteří mi tuto aktivitu již dále nedoporučili.
Rekreačně se tanci lze věnovat bez problémů, ale v případě zájmu o dráhu profesionálního tanečníka je tento druh pohybu spíše nevhodný.
Plavání
Plavání jako šetrný způsob prevence bolestí zad a kloubů doporučí skoro každý odborník. Proto jsem i já chtěla udělat něco pro svá zdravá záda a klouby a do svých sportovních aktivit jsem zařadila plavání. Také bych ráda zmínila, že zásadně neplavu stylem "paní radová" s hlavou vystrčenou nad hladinu, ale nejraději prsa s výdechem do vody. Až později jsem se dozvěděla, že vhodnými plaveckými styly při hypermobilitě jsou spíše kraul a znak. Do bazénu se nechodím koupat ani se namáčet, ráda plavu svižným tempem ve své dráze a svou zaplacenou šedesátiminutovku plně využívám. Zjednodušeně řečeno, dám si svých 70 bazénů (25 m) a jdu domů. Bohužel nikoho by asi nenapadlo, že se časem ozvou vazy v kolenou. Kvůli hypermobilitě se kolenní kloub opotřebovává rychleji a ani vazy nedrží tak, jak by měly. Výsledkem snahy něco pro sebe udělat byl zánět vnitřních kolenních vazů, který mě vyřadil z provozu na půl roku a přinutil vystřídat dva lékaře. Jeden mi zakázal veškerou sportovní zátěž a po několika návštěvách se dokonce přiznal, že neví, co se mnou, a doporučil jako následnou rehabilitaci plavání(!). Našla jsem si tedy ortopeda specializovaného na sportovce, který mě z problémů dostal jednoduchou cestou. Nechal mě naopak posilovat nohy jen s vlastní vahou a využívat k tomu speciální obinadlo, které koleno pomáhalo zpevňovat. Kdo snese, může vyzkoušet i ortézu.
Plavání tedy ano, ale s mírou a spíše kraulem nebo znakem.
Jóga
Jóga je další aktivitou, která je spíše nevhodná. Pokud ale víte jak na to, nemusíte se jí úplně vzdávat. Pro hypermobilní jedince je ale nesmírně těžká, protože je obtížné odhadnout krajní pozici. Ta je totiž úplně někde jinde než u ostatních cvičících. To také často vyvolává komické situace na skupinových lekcích, neboť já jsem obvykle, na rozdíl od ostatních, vypadala značně zauzlovaně a v různých ásánách jsem se do vazů doslova propadla a vyvěsila. Následky takového nerozumu a pravděpodobně i nezkušenosti lektorky, která mě měla správně srovnat, na sebe nenechaly dlouho čekat. Následovala diagnóza: zánět úponů. Rehabilitací byl magnet a ultrazvuk, ale bohužel bez výsledku. Po nešťastném zásahu mladičké studentky fyzioterapie u mého tehdejšího ortopeda mi ztuhnul kyčelní kloub takovým způsobem, že jsem nemohla ani sedět. Na uvolnění jsem obdržela myorelaxancia, která by hypermobilní člověk neměl dostat už proto, že se uvolní napětí všech svalů, takže extrémně pohyblivou páteř a klouby nemá co držet. Nemyslím si, že by mi k vyléčení tehdy pomohly medikamenty. Stejně jako ve všech ostatních případech mi pomohl čas. Po delší odmlce jsem se k power józe vrátila. Ovšem našla jsem si zkušenou lektorku, která mě naučila vnímat svoje tělo při cvičení, takže nyní již cvičím bez problémů sama. Na sobě pozoruji hlavně srovnanou páteř a menší bolesti zad. Rozhodně jógu doporučuji i hypermobilním lidem, ale musí se bezpečně naučit, jaký rozměr pohybu je pro klouby přirozený a tento úhel nepřesahovat. Pak je to skvělé relaxační, rehabilitační a posilovací cvičení.
Pokud tedy toužíte vyzkoušet jógu, tak doporučuji hatha jógu nebo power jógu vedenou zkušeným instruktorem. Těžší a náročnější varianta, jako třeba Ashtanga Vinyasa, je nevhodná.
Další sporty
Díky své kamarádce, která od dětství hraje tenis, jsem měla možnost si tento sport několikrát vyzkoušet. Vlivem hypermobility ovšem nedokážu dobře zpevnit zápěstí a hrát s poměrně těžkou raketou je pro mě docela namáhavé. Zafixování zápěstí pomocí bandáže také nepomohlo, ruka nebyla příliš pohyblivá. Ani odborníky není tenis doporučován, jedná se totiž o jednostrannou zátěž.
Doporučovaným sportem, kterému jsem se nějaký čas věnovala, byla jízda na koni. Ale i zde platí, že je třeba individuální posouzení. Souhyb s koněm nečiní hypermobilním jedincům žádné větší obtíže, uvolnit páteř a kopírovat pohyb koně je velmi jednoduché. Navíc je kůň skvělá balanční "pomůcka". Jenže pokud začněte jezdit až v pozdějším věku a nejste zvyklí dobře padat, tak, ačkoli jste gumoví, pády už nevnímáte tak bezproblémově. Naražená kostrč po jednom zvlášť vydařeném karambolu pro mě byla opravdu nepříjemná. Lékaři mě varovali, že především ženy (a navíc hypermobilní) si musí dávat pozor na pády. Vzhledem k tomu, že jsem ztratila jistotu, jízdu na koni jsem prozatím odložila na neurčito. Třeba ji jednou zase získám a k tomuto krásnému sportu se vrátím. Teď koně obdivuji ze země.
V posledním díle se podíváme na cvičení s hypermobilitou v posilovně.
Doporučuji literaturu:
1. Power yoga: http://www.poweryoga.cz/index.php?page=clanek-hypermobilita (24.5.2011)
2. Mgr. Vendula Baboučková: Syndromy svalových dysbalancí, hypermobilita, hybné stereotypy, http://eamos.pf.jcu.cz/amos/kat_tv/externi/kat_tv_3555/syndromy_svalovych_dysbalanci,_hypermobilita,_hybne_stereotypy.ppt (24.5.2011)