Reklama:
Skladem opět všechny příchutě!
100 % Whey Protein v akci 1+1
Náš nejprodávanější protein. Více zde.

Funkční poruchy pohybového aparátu (III.): Trigger pointy - terapie (II.)

Ronnie.cz > Medicína > Regenerace

Strukturální a funkční poruchy pohybového aparátu (I.)
Strukturální a funkční poruchy pohybového aparátu (II.)
Funkční poruchy pohybového aparátu (I.):
Trigger pointy
Funkční poruchy pohybového aparátu (II.):
Trigger pointy - terapie (I.)

Manuální zásahy, kterými je možné ovlivnit trigger pointy, jsme si popsali již minule. Dnes si tu nastíníme techniky o poznání složitější, i když stále ne natolik, aby byly pro řadového klienta/sportovce správně proveditelné pouze pod kontrolou 3 fyzioterapeutů s 10 tituly. Je načase skončit se strečinkem, při kterém Vám lezou oči z důlků a pot se Vám řine po čele více než při intenzivní sérii dřepů. Je načase se dozvědět také něco o jiných, pokročilejších relaxačních metodách. Informací je více než dost, tak se do nich pojďte s chutí hned ponořit.

Postizometrická relaxace

Postizometrická relaxace (dále pouze PIR) je jednou z nejrozšířenějších technik používaných fyzioterapeuty při práci s příčně pruhovanými svaly. Jak už z názvu vyplývá, je to technika relaxační, jejímž primárním cílem je ovlivnění kontraktilní komponenty svalstva. Zde je tedy podstatný rozdíl mezi PIR a klasickým pasivním strečinkem, který více působí na vazivovou komponentu svalstva.

Principem PIR je relaxace hypertonických svalových vláken. A jak už víte z dřívějška, také trigger pointy obsahují právě takováto vlákna. Tato metoda je tedy s úspěchem použitelná jak pro ovlivňování vlastních trigger pointů, tak i pro práci s příčně pruhovanými svaly obsahujícími vlákna ve zvýšeném svalovém napětí. A troufnu si tvrdit, že bych zde nenašel ani jednoho čtenáře, u kterého bych takovéto změny svalového tonu neobjevil, a to alespoň v několika jeho svalech. Však si zkuste prohmatat třeba horní část Vašich trapézových svalů, tam si nyní určitě každý z Vás bez problému dosáhne. Cítíte tam takové tužší "strunky"? To jsou právě ta napjatá svalová vlákna.

Výchozí pozice při postizometrické relaxaci
skalenových svalů (mm. scaleni)

Metoda PIR využívá právě patologickou funkci těchto hypertonických svalových vláken - jejich snížený práh dráždivosti, resp. zvýšenou iritabilitu, což je i důvod, proč je třeba se jich zbavit, pokud chceme mít plně funkční sval. Zjednodušeně řečeno se taková svalová vlákna ve svalu aktivují přednostně - stačí jim jen velmi malý podnět k tomu, aby se kontrahovala. Takto postižená svalová vlákna se tedy kontrahují, i když by měla odpočívat, což vede k jejich neustálému přetěžování. Toto přetížení může vést z dlouhodobého hlediska i k dalším, vážnějším poruchám pohybového aparátu - o řetězení funkčních poruch a následném vzniku poruch strukturálních už též byla řeč. Typickým příkladem takto vyvolaných poruch jsou entezopatie - výraz tenisový loket, hovorově označující entezopatii laterálního epikondylu pažní kosti, jistě znáte. Výrazný podíl na jejím vzniku mají právě hypertonická svalová vlákna a trigger pointy ve svalech předloktí. Úplně vyléčit takto vzniklý "tenisový loket" může trvat klidně i rok a déle. Není jednodušší udržovat svaly předloktí v dobré kondici než se později trápit zdlouhavou léčbou?

Tento zvýšený klidový tonus některých svalových vláken nenarušuje pouze intramuskulární koordinaci jednoho svalu (svalová vlákna v okolí těch v hypertonu bývají naopak v útlumu), ale narušuje i správné fungování celých pohybových stereotypů. Krásným příkladem může být stereotyp extenze v kyčelním kloubu - něco, co potřebujeme při každém našem kroku, nemluvě o drtivé většině sportovních činností. Správně je vedoucím svalem tohoto pohybu velký hýžďový sval (m. gluteus maximus), který se kontrahuje při začátku jako první a měl by při něm také vykonat nejvíce práce. Představme si na chvilku člověka, který ale bude mít množství hypertonických svalových vláken ve svalech, které řadíme mezi tzv. vzpřimovače páteře v oblasti beder a spodní hrudní páteře (v posilovně takovéhoto člověka opravdu není problém najít). U něj bude v důsledku zvýšené iritability těchto svalů (resp. některých jejich svalových vláken, ať jsme přesní) docházet při zanožení k jejich brzké a nadměrné kontrakci, což povede k nežádoucím souhybům v trupu. Při pokročilé inkoordinaci v této oblasti tak může dojít až k tomu, že člověk při pokusu o zanožení nevykonává pohyb prakticky vůbec v kyčelním kloubu (a tedy aktivací hýžďového svalstva), ale extenzí v oblasti spodního trupu. Tito lidé pak mají hypotrofický velký hýžďový sval, který už, chudák, skoro zapomněl, jaké to je pracovat. Některé oblasti jejich vzpřimovačů trupu jsou naopak hypertrofovány a v hypertonu. Tato funkční nerovnováha velmi často vede z dlouhodobého hlediska ke vzniku výhřezů meziobratlových plotének.

Když už jste si zopakovali, proč je vhodné se zbavit hypertonických svalových vláken a trigger pointů, pojďme si přesně popsat, jak toho pomocí postizometrické relaxace dosáhneme.

Výchozí pozice při postizometrické relaxaci bedrokyčlostehenního svalu (m. iliopsoas) levé dolní končetiny

Metodika postizometrické relaxace

Prvním krokem je dosažení tzv. předpětí svalu. Toho dosáhneme pomalým pasivním protažením svalu proti směru jeho vlastní kontrakce. Pomalým proto, aby nebyl vyvolán natahovací (myotatický) reflex. Předpětí svalu je stav, kdy při tomto protažení svalu narazíme na odpor, tzv. bariéru. Ta je způsobena neschopností dalšího protažení hypertonických vláken. V této pozici následuje druhý krok, který spočívá v izometrické aktivaci těchto nyní protažených hypertonických vláken. Ošetřovaný člověk provede s minimální silou izometrickou kontrakci svalu proti odporu, tento odpor je dáván a řízen rukou terapeuta. Ideální doba kontrakce je kolem 10 sekund. V rámci autoterapie je možnost cvičit proti odporu vlastní ruky, popř. u některých svalů i pomůcky. Kontrakce ale musí být vždy minimální, aby došlo k facilitaci a následné selektivní inhibici právě a jen vláken s největší reaktibilitou. To vše vyvolá změny jak na centrální úrovni řízení svalového tonu (tj. v mozku a míše), tak i na úrovni lokální (přímo ve vláknech), umožňující následnou relaxaci ovlivňovaných svalových vláken. Třetím krokem je vlastní snížení napětí hypertonických svalových vláken. Ošetřovaný povolí izometrickou kontrakci a relaxuje procvičovaný sval. Svalový tonus postupně klesá a s tím se i lehce zvyšuje protažení svalu. Terapeut pouze sleduje uvolňování svalu, nezvyšuje ho násilně. V relaxační fázi zůstáváme, dokud se rozsah pohybu spontánně zvyšuje. Po určité době se toto protahování svalu zastaví - dostali jsme se do další bariéry. Nyní opět přistoupíme ke kroku číslo dvě a necháme ošetřovaného provést v místě nového předpětí znovu izometrickou kontrakci. Tento proces se většinou opakuje 3 - 5x, záleží na tom, jestli ještě dochází k dalšímu protahování svalu, či nikoliv. Doba trvání relaxační fáze je velmi variabilní, záleží na množství faktorů. Obecně se udává doba jejího trvání mezi 20 vteřinami až jednou minutou. Pokud si člověk není jistý, je vždy lepší si relaxační fázi lehce prodloužit než cvičení uspěchat.

Ke zvýšení účinnosti postizometrické relaxace je též ještě možné využít další dva fyziologické fenomény - facilitaci a relaxaci svalů navozenou dechem nebo pohledem. Jejich použití při vlastním cvičení metodou PIR usnadňuje vlastní svalovou relaxaci. Oba dva fenomény je možné, a u některých procvičovaných svalových skupin i velmi výhodné, vzájemně kombinovat. Existují svaly, které zvyšují svou aktivitu (tedy jsou facilitovány) v nádechu a relaxují s výdechem. Takto se chová drtivá většina svalů našeho těla, například prsní svaly (mm. pectorales) nebo sval bedrokyčlostehenní (m. iliopsoas). Pouze několik svalů se chová obráceně, tj. relaxují při nádechu a jsou facilitovány při výdechu. Jsou to například žvýkací svaly a hrudní část vzpřimovačů trupu. Kromě dýchání má na svaly, zejména na svaly v oblasti axiálního skeletu, podobný účinek i směr pohledu. Zjednodušeně můžeme říci, že pohled očima směrem vzhůru axiální svalstvo facilituje, zatímco pohled očima dolů má na svalstvo relaxační účinky.

V praxi jejich využití může vypadat následovně: Při izometrické kontrakci procvičovaného svalu se ošetřovaný podívá očima směrem k čelu a zároveň se nadechne a zadrží dech, následně při začátku relaxační fáze se podívá dolů a vydechuje.

Výchozí pozice při postizometrické relaxaci hruškovitého svalu (m. piriformis)

Postizometrická relaxace v praxi

Postizometrická relaxace má určitě místo jak v terapii trigger pointů, tak i při "pouhé" práci se svaly ve zvýšeném svalovém napětí. Své místo by si tedy měla najít mimo ordinace fyzioterapeutů i v klasických sportovních kompenzačních cvičeních. Není to však náhrada klasického statického strečinku. PIR (i jiné neuromuskulární techniky svalové relaxace, o kterých ještě nebyla řeč) pracují s tkání jinak než statický strečink. Tyto techniky se vzájemně doplňují, i když se jejich účinky prolínají. Velkou výhodou PIR je její nebolestivost, a to i při práci s trigger pointy (na rozdíl např. od metody ischemické komprese). Mezi další velké výhody bych řadil její nenáročnost, a to časovou - pár minut na kvalitní procvičení problematické partie si snad najde opravdu každý, stejně jako nenáročnost na prostor a vybavení. Značná část svalů se dá procvičit vsedě na obyčejné židli (ať už ve škole, v práci, doma, nebo v posilovně) a i ty náročnější partie si řeknou pouze o tvrdší lehátko, lavici nebo postel. Nejdokonalejší pomůckou Vám při cvičení bude terapeutova, trenérova nebo třeba i sparingova ruka, některé svaly dokážete dokonce bezpečně procvičit i proti odporu své paže.

V neposlední řadě je třeba vyzdvihnout i jednoduchost této metody. Možná si někteří z Vás teď poklepali na čelo, jakou že jednoduchost to mám na mysli, když o pár odstavců výše je taková změť informací, co a jak je třeba dělat. Ujišťuji Vás, že na papíře to vždy vypadá těžší než v praxi. Po 10minutové instruktáži dokáže trochu schopný člověk procvičovat problematickou partii sám, i když předtím ani nevěděl, že na těle nějaké svaly má. Pokud pochopíte principy fungování PIR, není těžké si procvičit, kterýkoliv sval Vás napadne. Když samozřejmě znáte jeho funkční anatomii - odkud kam jde a co dělá. :)

Bohužel není všechno tak růžové, jak se na první pohled může zdát. PIR funguje pouze na hypertonická svalová vlákna, proto je nutné je při cvičení zaměřit. Toto může být (hlavně v rámci autoterapie) problém u velkých širokých svalů, jejichž části se kontrahují v různých polohách rozličným způsobem. Typickým příkladem je široký sval zádový (m. latissimus dorsi), přední pilovitý sval (m. serratus anterior) nebo velký sval prsní (m. pectoralis major). Což mimochodem vyvrací i jeden starý cvičební mýtus o tom, že nelze aktivovat více jednu nebo druhou část svalu.

Kromě této drobné komplikace je ale postizometrická relaxace kvalitní a jednoduchý způsob práce s našimi svaly. Účinek je pozorovatelný už při prvním odcvičení a při dlouhodobém využívání tohoto druhu relaxačního cvičení je možné vrátit naše svaly zpátky do formy. Existují i pokročilejší (a musím přiznat, že i účinnější) metodiky pracující s naším pohybovým aparátem. Ale PIR je z nich zdaleka nejjednodušší a tím pádem nejvýhodnější v rámci autoterapie. Při práci s trigger pointy je na špičce možných způsobů jejich odstranění. A o tom je tento článek.

Antigravitační relaxace

Antigravitační relaxace (AGR) je, jak už název napovídá, další relaxační technikou použitelnou k ovlivňování svalového tonu. Jde pouze o modifikaci metody PIR, kdy je odpor ruky (ať už terapeutovy, nebo vlastní) nahrazen gravitací. Jediným rozdílem je prodloužení kontrakční fáze na cca 20 - 30 vteřin, ve které cvičenec nehybně udržuje protahovanou část těla v prostoru proti působení gravitační síly. Relaxační fáze, ve které je povolena kontrakce svalu a dochází k jeho protažení, by měla trvat minimálně stejně tak dlouho. Celý proces se opět může několikrát opakovat. Své využití najde AGR hlavně v autoterapii u takových svalů, u kterých si sami nedáme odpor. Osobně se mi zdá tato modifikace méně účinná než klasická PIR, a proto ji využívám opravdu, jen když není jiné cesty.

Antigravitační relaxace - výchozí pozice při výrazně hypertonických flexorech kyčelního kloubu

Antigravitační relaxace - konečná pozice po protažení flexorů kyčelního kloubu


Techniky popsané v tomto a minulém článku by měly být metodou první volby při odstraňování trigger pointů. Jsou dostupné, jednoduché a s určitými modifikacemi se dají využít i v rámci autoterapie. Postizometrická relaxace (popřípadě její modifikace AGR) má i daleko širší využití a její ovládnutí je výhodou pro všechny, kteří to s náročnějším sportem myslí vážně. Kromě těchto základních přístupů při práci s trigger pointy existují i metody technicky a také finančně náročnější, které ale občas ve specifických případech najdou své využití. O tom všem až příště.

V poslední části tohoto seriálu článků věnujícího se odstraňování trigger pointů se podíváme na využití kineziologického tejpování, rozebereme možnosti přístrojové terapie a také terapie invazivní.


Zdroje:
DOBEŠ, M., MICHKOVÁ, M. Učební text k základnímu kurzu diagnostiky a terapie funkčních poruch pohybového aparátu. Havířov: Domiga, 1997, ISBN 80-902222-1-8
DVOŘÁK, R. Základy kinezioterapie. Olomouc: Univerzita Palackého, 2007, ISBN 978-80-244-1656-4
LEWIT, K. Rehabilitace u bolestivých poruch. Rehabilitace a fyzikální lékařství. 2001, č. 1
LEWIT, K. Manipulační léčba. Praha : Sdělovací technika, s.r.o., 2003, ISBN 80-86645-04-5
TLAPÁK, P. Posilování kloubní kondice. Centračně - stabilizační cvičení. Praha : 2014, ISBN 978-80-7420-037-3



Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

19.11.16:28Bombay - ...ale musím. Proč když jsem na rehabkách já, nikdy mě neo..
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
Mikuc (19:55) • Všechno špatný k něčemu dobrý! Poskočí nohy, vršek do roka dožene a bude zas jinde! A k...
magazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
havlic (14:43) • ...no ono to ještě vyleze!bude mě zajímat srovnání s Milanem Šádkem ty 2-3 týdny před s...
magazínSedmdesátiny Jana Smejkala: Můj život...
mirous (13:10) • Super článek! Takového čtení by mělo být víc. Miluji tyto retro pohledy do minulosti ku...
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Amanda (09:01) • Prima fotky. Těším se na ty soutěžní. *79*
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Ondra Hájek (19:57) • Soutěže v Kutné Hoře nemůžou zklamat, tenhle tým pořadatelů to má fakt zmáknutý. Co je...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2024 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2024 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
MAGAZÍN OBCHOD AKADEMIE
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie