Reklama:
Kloubní výživa Flexain v akci 1+1 ZDARMA!
⭐⭐⭐⭐⭐ Extra silné složení pro Vaše klouby. Více zde.

Kdy a proč rehabilitace nepomáhá? (I.): Pasivní procedury a tejpování

8.064 zhlédnutí
Ronnie.cz > Medicína > Regenerace

Už Vás někdy trápily bolesti pohybového aparátu? A stalo se Vám, že jste absolvovali rehabilitace, které pro Vás neměly žádný přínos? Pak se možná v následujících odstavcích dozvíte proč. Fyzioterapie se bohužel některými svými metodami přibližuje spíše k šarlatánství než k medicíně založené na důkazech. Používá celou řadu přístrojů, postupů či pomůcek, které nemají prověřený či podložený účinek, a to na úkor toho, co je skutečně prospěšné pro pacienty.

Smyslem tohoto článku je poukázat na jeden veliký nešvar. Ten se nachází v tom, že pacientům bývá často předepisována namísto ucelené rehabilitace, která spočívá převážně v cíleném cvičení a aktivním přístupu pacienta (řekněme nejméně 80 % času stráveného v ordinaci), pouze série pasivních procedur (např. oblíbená kombinace elektroléčby, nahřátí a masáže). Výsledkem pak není dlouhodobý úspěch léčby, ale spousta stálých "zákazníků" či naopak skeptiků, kteří se následně obracejí raději na šarlatány, instruktory jógy nebo fitness trenéry s problematikou, jejíž řešení nespadá pod jejich kompetenci.

Podívejme se tedy konkrétně na pár příkladů toho, co (ne)funguje.

Přístroje a fyzikální terapie

Snad každé rehabilitační zařízení nabízí celou škálu různých přístrojů, které by údajně měly léčit působením různých druhů fyzikálních energií. Patří sem fyzikální energie od prostého působení tepla či chladu (termoterapie) až po využití magnetického pole (magnetoterapie). Popisované účinky se v závislosti na vybrané metodě liší, avšak většinou se jedná stále o to samé dokola - snaha dosáhnout lepšího prokrvení tkáně v dané oblasti. V jednoduchosti je však síla, a kdyby tyto přístroje pro aplikaci elektroléčby, ultrazvuku, magnetoterapie, vakuoterapie a podobně neexistovaly, tak by se bez nich pacienti i fyzioterapeuti bez újmy obešli. Naše tělo si totiž bohatě vystačí s tím, co má. Tkáně dokáže (mnohem lépe než pomocí přístrojů) prokrvit samo a postačí k tomu cílený a dobře dávkovaný pohyb, popřípadě zpestření teplou či studenou sprchou (běžné a přirozené střídaní účinku tepla a chladu).

Většina přístrojů využívaných v rehabilitaci je pro člověka zcela zbytečná, a pokud působí, tak zejména jako placebo. Pacienti totiž po aplikaci zaznamenají občas i výrazné zlepšení. Ovšem to i přesto, že byl přístroj po celou dobu údajné aplikace vypnutý. Co je na tom - když to neublíží, může to jenom pomoci, že? A pokud to pomůže, byť jen trochu a krátkodobě, je to samozřejmě ku prospěchu. Bohužel, často se však setkávám s tím, že pacientům je nesmyslně předepisována POUZE tato aplikace fyzikální energie, která nemá šanci vyřešit daný problém v pohybovém aparátu.

K čemu to vede? Tím, že pacient není veden k aktivnímu přístupu, tak není využit obrovský samoúzdravný potenciál jeho organismu. Pacient pak začíná být skeptický a postupně vzniká strach z toho, že mu konzervativní léčba nepomáhá. Nezbývá než se uchýlit k radám na internetu, zázračným mastem a práškům na bolest. V horším případě je na pacientovi provedena zbytečná ortopedická operace a v nejhorším scénáři vzniká tzv. FBSS (neboli failed back surgery syndrome), při kterém jsou pak bolest a disabilita ještě horší než před operací. Poznamenám, že některé operace právě také fungují jako placebo (a to nejen operace zad, ale i kolen a ramene - studie 1,2,3), případně pomůže pouhý odpočinek od každodenního stresu během následné pracovní neschopnosti.

Nejčastěji jsou nesmyslně předepisovány ultrazvuk na patní ostruhy, magnetoterapie na artrózu či elektroléčba na bolesti zad. A tomuto tématu bych se právě rád věnoval. Vždy je pro léčbu samozřejmě lepší zvolit to, co zcela jistě pomůže, než si jen házet mincí a spoléhat na nejisté placebo účinky. Přestože se tyto přístroje zdají být prokazatelně účinné (vyspělá technologická medicína), opak je pravdou.

Začněme ultrazvukem, který je součástí skoro každého předpisu na rehabilitaci. Už jste to někdy vyzkoušeli? Hlavici, na kterou terapeut nanese slizký gel a jezdí s ní krouživými pohyby po bolestivém místě? Cítili jste ten hluboký, pronikavý a hřejivý účinek… placeba? Nejenže v minulosti nebylo prokázáno, že by jeho biofyzikální účinky měly terapeutický a klinický význam,4 ale ani v současnosti nejsou přesvědčivé důkazy o jeho efektivitě.5 Je zde také zkušenost s tím, že pacienti uvádí zlepšení i po aplikaci vypnutého ultrazvuku (tedy kroužení hlavicí na kůži při vypnutém zařízení), což jednoznačně potvrzuje fakt, že ultrazvuk působí zejména jako placebo, případně i ovlivní vnímání dané oblasti. To však není nic, co by se nedalo ovlivnit párem hřejivých rukou. Za mě tedy - klidně ať je ultrazvuk jako pětiminutový doplněk půlhodinového cvičení, ale ne jako celá terapie!

Další na řadě máme magnetoterapii. Pacient se na půl hodiny položí na desky, které mají údajně zlepšit prokrvení tkání, zmírnit bolest, podpořit regeneraci a tak podobně. Asi nemá cenu to více rozebírat, stačí si dohledat (YouTube) videozáznam přednášky prof. Jiřího Beneše (lékař a biofyzik - kdo by tomu rozuměl lépe) pro Sisyfos, kde popisuje magnetoterapii doslovně jako "čirý nesmysl". Pokud funguje, tak obdobně jako zmíněný ultrazvuk, tedy jako placebo. Jedná se tedy o zcela promarněnou půlhodinu, která by mohla být využita mnohem lépe!

No a poslední máme elektroléčbu, předepsanou na bolesti zad. Elektroléčba obecně má hodně možností a různých nastavení s různým cíleným účinkem, jehož potenciál umí využít kvalitně vyškolení terapeuti (přednastavené programy nejsou příliš spolehlivé). Kromě předpokládaného placebo účinku (opět může pomoci pouhé přiložení elektrod vypnutého přístroje) však přináší i různé vjemy, které ji posouvají o kousek kupředu než výše zmíněné procedury. Nicméně jedná se opět o doplněk terapie, která zdaleka nenahradí aktivní přístup.

Tejpování

Kineziotaping neboli tejpování se dostal do povědomí veřejnosti zejména během letních olympijských her v roce 2012. Sportovci nastoupili "vylepšeni" pestrobarevnými náplastmi, lepenými do různých útvarů po celém těle tak, že si toho žádný divák nemohl nevšimnout. Nicméně i olympijští sportovci jsou jen lidé a mohou naletět módním trendům či se (překvapivě) stát reklamním maskotem. Jak je to ale s tím tejpováním doopravdy? Může barevná elastická náplast zabránit poranění, zlepšit výkon či ulevit od bolesti?

Tejpování je pro výdělek fitness trenérů, fyzioterapeutů či rehabilitačních středisek jako stvořené. Kromě kožních defektů či vzácné alergie nemá v podstatě žádné kontraindikace. Tejpy se dají nalepit kamkoliv a na jakýkoliv problém v pohybovém aparátu. Aplikace je rychlá, snadná a přináší někdy i okamžité výsledky. Bohužel, funguje to asi podobně, jako když zalepíte svítící kontrolku u automobilu.

Dříve jsem během studia lepil jeden tejp za druhým jako na běžícím páse. Barevný módní doplněk, který má celou řadu skvělých účinků a hlavně - pacientům to skutečně subjektivně pomáhá od bolesti. S tím, jak jsem se snažil vzdělávat, jsem postupně přicházel na to, že je více metod a některé si vzájemně protiřečí, přitom ale pomáhá obojí! Tak mě jednoho dne napadlo udělat můj vlastní revoluční výzkum a bezmyšlenkovitě jsem nalepil pár tejpů na bolestivé místo. A světe div se, ono to taky pomohlo.

V první řadě je potřeba si uvědomit, že byť je mnoho způsobů, jak tejpovat, a každá problematika pohybového aparátu má svůj popsaný specifický způsob aplikace, tak se stále jedná pouze o náplast. Barevnou elastickou náplast, lepenou na kůži. Na co se asi taková náplast zmůže? Bohužel ne na proklamované biomechanické či biologické účinky na tkáně, jak popisují autority. Ovšem to, jaké informace jsou z povrchu kůže v místě aplikace vedeny do mozku, už ano, což samozřejmě může mít jistý přínos. Nalepením tejpu je prakticky možné ovlivnit jednak vnímání bolestí, ale také můžeme tahem za kůži omezit pohyblivost (což se hodí zejména u nadměrné pohyblivosti dané oblasti).

Bohužel, co se týče zlepšení výkonu, tejpování Vám objektivně nijak nepomůže. Ve studii, kde nalepili tejp na kvadriceps, nedošlo ke zlepšení jeho síly.6 Zlepšení prokrvení není také nijak podstatné. Studie, kde porovnávali vliv tejpování na žilní nedostatečnost u žen po menopauze, došli k závěru, že tejpování je stejně účinné jako kompresní punčochy.7 U zdravých jedinců však samozřejmě nelze předpokládat, že by jemná stimulace kůže náplastí ovlivnila metabolismus tkání. A konečně, tzv. cílené tejpování není o nic účinnější než to falešné a funguje tedy jako placebo,8 což se mi v praxi již mnohokrát potvrdilo. Řečeno trochu s nadsázkou, nemusíte vyhledávat "odborníka", který si každý rok dělá nový či rekvalifikační certifikát, ale postačí, když Vám známý nalepí pár tejpů na bolavá místa.

I přes všechny dezinformace a přehnané sliby o tom, jak je tejpování zázračné, má při terapii stále své místo. Tejpování nemá v podstatě žádná rizika, skoro nic nestojí a účinky na bolesti mohou být skvělé. Proč by ne, jako doplněk.

Závěr

Tímto bych ukončil zdlouhavý text prvního dílu. Rád bych, abyste si odnesli to, že zmíněné přístroje a tejpování jsou skutečně přínosné, ale pouze jako malá součást komplexní aktivní fyzioterapie. V opačném případě, kdy tyto pasivní procedury převládají (nebo ještě hůř, když jsou předepsány namísto aktivního cvičení), dochází k selhání úlohy lékaře či fyzioterapeuta. Ve druhém díle si popíšeme zbývající nešvary, které stojí v cestě úspěšné rehabilitační léčbě.


Použité zdroje:
1. Saltychev, Mikhail, Merja Eskola a Katri Laimi. Lumbar fusion compared with conservative treatment in patients with chronic low back pain. International Journal of Rehabilitation Research [online]. 2014, 37(1), 2-8 [cit. 2019-03-03]. DOI: 10.1097/MRR.0b013e328363ba4b. ISSN 0342-5282. Dostupné z: https://insights.ovid.com/crossref?an=00004356-201403000-00002
2. Ketola, S., J. Lehtinen, T. Rousi, M. Nissinen, H. Huhtala, Y. T. Konttinen a I. Arnala. No evidence of long-term benefits of arthroscopic acromioplasty in the treatment of shoulder impingement syndrome. Bone & Joint Research [online]. 2013, 2(7), 132-139 [cit. 2019-03-03]. DOI: 10.1302/2046-3758.27.2000163. ISSN 2046-3758. Dostupné z: http://online.boneandjoint.org.uk/doi/10.1302/2046-3758.27.2000163
3. Siemieniuk, Reed A C, Ian A Harris, Thomas Agoritsas, et al. Arthroscopic surgery for degenerative knee arthritis and meniscal tears: a clinical practice guideline. BMJ [online]. [cit. 2019-03-03]. DOI: 10.1136/bmj.j1982. ISSN 0959-8138. Dostupné z: http://www.bmj.com/lookup/doi/10.1136/bmj.j1982
4. A Review of Therapeutic Ultrasound: Biophysical Effects. Physical Therapy [online]. 2001 [cit. 2019-01-17]. DOI: 10.1093/ptj/81.7.1351. ISSN 1538-6724. Dostupné z: https://academic.oup.com/ptj/article/81/7/1351/2857699/A-Review-of-Therapeutic-Ultrasound-Biophysical
5. Xia, Peng, Xiaoju Wang, Qiang Lin, Kai Cheng a Xueping Li. Effectiveness of ultrasound therapy for myofascial pain syndrome: a systematic review and meta-analysis. Journal of Pain Research[online]. 2017, 10, 545-555 [cit. 2019-01-17]. DOI: 10.2147/JPR.S131482. ISSN 1178-7090. Dostupné z: https://www.dovepress.com/effectiveness-of-ultrasound-therapy-for-myofascial-pain-syndrome-a-sys-peer-reviewed-article-JPR
6. Vercelli, Stefano, Francesco Sartorio, Calogero Foti, Lorenzo Colletto, Domenico Virton, Gianpaolo Ronconi a Giorgio Ferriero. Immediate Effects of Kinesiotaping on Quadriceps Muscle Strength. Clinical Journal of Sport Medicine [online]. 2012, 22(4), 319-326 [cit. 2019-01-15]. DOI: 10.1097/JSM.0b013e31824c835d. ISSN 1050-642X. Dostupné z: http://content.wkhealth.com/linkback/openurl?sid=WKPTLP:landingpage&an=00042752-201207000-00003
7. Aguilar-ferrándiz, Mª Encarnación, Adelaida María Castro-sánchez, Guillermo A Matarán-peñarrocha, Rafael Guisado-barrilao, Mª Carmen García-ríos a Carmen Moreno-lorenzo. A randomized controlled trial of a mixed Kinesio taping-compression technique on venous symptoms, pain, peripheral venous flow, clinical severity and overall health status in postmenopausal women with chronic venous insufficiency. Clinical Rehabilitation [online]. 2014, 28(1), 69-81 [cit. 2019-01-15]. DOI: 10.1177/0269215512469120. ISSN 0269-2155. Dostupné z: http://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0269215512469120
8. Parreira, Patrícia Do Carmo Silva, Lucíola Da Cunha Menezes Costa, Luiz Carlos Hespanhol Junior, Alexandre Dias Lopes a Leonardo Oliveira Pena Costa. Current evidence does not support the use of Kinesio Taping in clinical practice: a systematic review. Journal of Physiotherapy [online]. 2014, 60(1), 31-39 [cit. 2019-01-15]. DOI: 10.1016/j.jphys.2013.12.008. ISSN 18369553. Dostupné z: https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1836955314000095


Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2020 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2020 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra