Reklama:

Bolesti zad z pohledu myofasciálních vztahů

4.631 zhlédnutí
Ronnie.cz > Medicína > Regenerace

Bolesti zad jsou jedním z nejčastějších důvodů, proč lidé navštěvují lékaře nebo absentují v práci. Mimo jiné jsou také celosvětově hlavní příčinou invalidity. Ne zrovna optimistický začátek článku, který se bude zabývat právě problematikou bolestí zad v kontextu myofasciálních vztahů. Bolesti zad jsou velice široké téma a i proto se mu věnují mnozí lékaři, fyzioterapeuti, fitness trenéři a jiní odborníci, kteří se dennodenně potýkají s náporem pacientů či klientů trpících různými formami bolestí zad. Všichni tito odborníci dosahují rozdílné úspěšnosti v eliminování těchto bolestí, a to i proto, že volí jiné nástroje podle toho, co jim umožní legislativa, vzdělání nebo aktuální stav pacienta/klienta. Jedno je však téměř jisté, recidiva (návratnost) bolestí je prakticky vždy přítomna, a co se zprvu jeví jako "píchnutí" nebo občasná bolest, mnohdy přejde v celoživotní boj s bolestmi a omezeními. Bolesti zad mají nesčetně mnoho příčin od poranění plotének přes problémy psychického rázu až po strukturální změny ve tkáních (adheze, zjizvení, otok apod.), ke kterým dochází v průběhu času. Cílem článku nebude popisovat a jmenovat všechny možné druhy a příčiny bolestí, nýbrž Vás seznámit a ukázat Vám souvislosti vedoucí k rozvoji bolestí zad v čase, a také konkrétně ukázat možný postup, jak bolestem zad předcházet nebo se pokusit řešit již ty probíhající jinak než polykáním prášků, operací a zpravidla doživotně trvajícími omezeními, která se jen zhoršují. Závěrem úvodu doplním informaci, že bolestí zad budeme chápat celkovou bolest zad (bederní, hrudní, krční), protože nelze vytrhnout z kontextu pouze jednu část, byť by asi někteří z Vás takové cílení uvítali. Priorita bude upřena na oblast bederní, protože ta často dlouhodobě trápí velké procento populace, a také odtud bolesti pokračují směrem do vyšších segmentů páteře. Nicméně jestliže dojde k pochopení následujících vztahů, tak věřím, že po přečtení článku a zhlédnutí videí bude mít mnoho z Vás přinejmenším jasněji, co dělat nebo nedělat a jak přistupovat k oněm všudypřítomným bolestem zad. Nebo ještě lépe, jaké informace hledat a kudy by mohla vést cesta nápravy právě u Vašeho problému.

Všudypřítomná bolest zad

Spojitosti mezi fascií a inervací

Dle mého názoru bývají v kontextu bolestí zad opomíjeny myofasciální vztahy, tedy vztah mezi pojivovou tkání, svaly a samozřejmě i okolím (kostmi, klouby apod.). Myslím si, že slovo fascie je dnes rozšířeno i mezi laickou veřejnost, a popsat, jak fascie vypadá, by nemusel být až takový problém. Kdo však nikdy tento výraz neslyšel, si může přečíst alespoň základní popis v jednom z mých předchozích článků. Velmi stručně a obecně řečeno je fascie hustá pojivová tkáň, která pokrývá, organizuje a propojuje všechny svaly, kosti, šlachy, vazy a orgány těla. Mimo jiné jsou fascie mým oblíbeným tématem a předmětem výzkumů odborníků v posledních 15 letech. Až donedávna (někteří do momentu čtení těchto řádků) jsme byli vedeni k přesvědčení, že fascie fungují čistě jako podpůrná tkáň. Přestože fascie doslova pomáhají držet naše tělo pohromadě a asistují při pohybu, realita je mnohem složitější. Ve skutečnosti fascie především hrají klíčovou roli v našem pohybu a existují jako jedna z nejvíce inervovaných tkání v těle. Ano, i fascie jsou bohatě protkány nervovými zakončeními a to znamená jediné - šíření bolesti v čase i skrze fascie a ostatní pojivové tkáně.

"Podoby" fascií

Poprvé byla vzájemná interakce mezi fasciemi a nervovými zakončeními popsána v roce 2007. Nyní se ukazuje, že různé fascie mají různý typ inervace. Viscerální fascie je bohatá na autonomní inervaci, povrchová fascie sdílí s kůží mechano a termoreceptory a hluboká fascie má roli v propriocepci. Kromě toho také různé oblasti vykazují různou hustotu a typ inervace. Povrchová fascie je po kůži druhou nejsilněji inervovanou měkkou tkání a hluboká fascie má velmi hustou síť nervů a představuje tenkou, ale obrovskou síť malých nervových vláken.10 To je jen strohý výčet obecných faktů kontextově zapadajících do problematiky fascií a bolestí zad. Řada nepříznivých okolností (špatné držení těla, špatná technika při provádění cviků, stereotypní pohybové vzory, zranění, trauma, psychický a emoční stres a další) totiž můžou vést k "přetížení kapacity" fascií. A protože fascie můžeme nalézt všude po celém těle, bude se jejich traumatizování šířit právě v rámci nervových zakončení "rychlostí blesku". A co výše popsané v dosavadním kontextu znamená? Bohužel pro většinu populace jediné a tím je chronická bolest zad. Je samozřejmé, že bolet mohou vlivem neoptimálně fungujících fascií stejně tak i klouby, kloubní pouzdra a jiné struktury těla, nicméně to není předmětem tohoto článku. Ve výsledku může nastat i scénář, že právě měkké tkáně nejprve ovlivní nejhlouběji uložené struktury a ty následně způsobují naše popisované bolesti. V další části článku se zaměříme na další související faktory spjaté s bolestí zad a na konkrétní vybrané fascie spojené s bolestmi dolní částí zad.

Dynamika vody a tekutin v kontextu myofasciálních bolestí zad

Že lidské tělo je z převážné části tvořeno vodu, je jasný fakt. To, že většina vody v našem těle (~65 %) je intersticiální voda, která je rozpuštěna v extracelulární matrici (ECM) - mezibuněčné hmotě, už tak známé není a my se v dalších řádcích společně zaměříme právě na tuto skutečnost. Mezibuněčná hmota je z velké části tvořena základní substancí, což je gelu podobné médium obklopující buňky. Většina vody se do základní substance dostává přes malé tepny (arterioly) a váže se zde s hydrofilními povrchy proteoglykanů až do doby, než odchází zpět do centrálního krevního oběhu. To se děje prostřednictvím malých lymfatických nebo žilních cév. Stěžejní informací pro nás bude, že pouze 10 % tohoto návratu se uskuteční pomocí lymfatických cév, zatímco 90 % se realizuje prostřednictvím drobných žilek (venul).8 90% návratnost, zajišťována venulami, je vodítko, které říká, že technikami, jako je foam rolling nebo ostatní přístupy založené na tlaku, můžeme přímo ovlivnit hydrataci a zdraví měkkých tkání. A jak tedy celý mechanismus funguje v praxi a co má do činění s bolestmi zad? Celý proces lze popsat odborným názvoslovím, ale já se vše pokusím shrnout jednoduše vstřebatelnou a prakticky využitelnou formou.

Dynamika tekutin v kontextu extracelulární matrix

Při vystavení fascií a měkkých tkání mechanickému zatížení (pěnový válec, ruka) nebo kompresi (Kaatsu) či natažení = "streči" (kinetický strečink) se obsah vody ve fasciích sníží a my můžeme takový proces přirovnat ke stlačení mokré houbičky na nádobí, kdy vlivem tlaku ruky je voda vymáčknuta pryč. V momentě zastavení mechanického zatížení by se naše houba měla vrátit zpět do původního stavu buďto se stejným množstvím vody, nebo dokonce s vodou nově získanou z okolí. Několik výzkumů potvrdilo tento princip dehydratace a rehydratace nejenom na plantární fascii, ale také v rámci thorakolumbální fascie, která neoddiskutovatelně souvisí s myofasciální nespecifickou bolestí zad, jak si ukážeme záhy.1 V kulturistickém názvosloví bychom takový efekt mohli nazvat superkompenzačním a dosáhnout jej ideálně můžeme dostatečně dlouhou dobou odpočinku po aplikaci některé z výše zmíněných technik. Závěrem jasně vyplývá, že pohyb je to, co nám může napomoci v boji s bolestmi zad. Čekáním a pasivitou možná utlumíme důsledky, ale nikdy nebudeme pracovat na strukturálních změnách našeho těla, což je jediná cesta, jak úspěšně redukovat nebo úplně eliminovat bolesti zádové oblasti.

Fascie přímo související s bolestmi zad

První popsanou fascií je thorakolumbální fascie (TLF), která má tvar diamantu a rozprostírá se na poměrně velké ploše spodní oblasti zad. Je tvořena hrudními a bederními částmi hluboké fascie, která obklopuje vnitřní vrstvu zádových svalů. Přesněji řečeno odděluje paraspinální svaly od svalů břišní stěny (posteriorní = zadní části). TLF doslova poskytuje "připojení" pro různé svaly zad a dokáže vytvářet velké tahové síly v případě, že je některá z její části "tuhá". Letmým výčtem jmenujme některé svaly, které mají s TLF co dočinění. Jedná se hlavně o sval trapézový, široký sval zádový, velký sval hýžďový, a dokonce i svaly zadní strany stehen (hamstringy). Tato informace je podstatná i z toho důvodu, že uvedené svaly mají rozdílné funkce, a tedy i pohybů, které zajišťují, není málo.

Prakticky TLF umí zavinit jak dysfunkci hýžďových svalů a ovlivnit kyčelní kloub společně s dolními končetinami, tak i dysfunkci širokého svalu zádového společně s funkcí končetin horních. Tesarz a kol.11 prokázali, že různé sub-vrstvy TLF mají různá množství nervových vláken, četnější v povrchových a hlubokých sub-vrstvách. Právě TLF je jednou z nejvíce studovaných fascií na těle, která souvisí s nespecifickou myofasciální bolestí zad.13 Při chronickém zánětu se citlivost volných nervových zakončení v TLF zvýší až o 11 % (ze 4 % na 15 %), což vyvolává intenzivnější pocit bolesti. Bylo jasně dokázáno, že pokud dojde ke strukturálním změnám v TLF, rázem se stává jasným hlavním kandidátem na bolest, a to ve větší míře než svaly a podkoží. Bylo také prokázáno, že volná nervová zakončení reagují v této oblasti citlivěji na chemickou stimulaci (injekce apod.) ve srovnání se svaly a podkožím, přičemž přecitlivělost a bolest má zpravidla dlouhotrvající charakter.7 Je tak dost pravděpodobné, že po operačním zákroku mohou záda dlouhodobě bolet právě kvůli aplikaci různého spektra léků aplikovaných po čas operačního zákroku. Navíc chronické podráždění TLF může vyvolat jevy sahající až na úroveň páteře a na obzoru se objevuje začarovaný kruh, ze kterého se jen těžko hledá cesta ven.11

Thorakolumbální fascie

Pokud budeme hovořit o změnách tvaru TLF, ultrazvuková vyšetření prokázala snížení přenosu smykového napětí u pacientů s chronickou bolestí spodní části zad.4 Je tak pravděpodobné, že tyto změny jsou vysvětlitelné adhezí fascií, vyvolanou předchozím poraněním, stresem nebo zánětem. Kromě toho rozsah pohybu bederní páteře je taktéž častokrát na vině, protože potenciálně způsobuje snížení smykového napětí v důsledku tixotropního chování kyseliny hyaluronové.9 Přeloženo do srozumitelné podoby to znamená, že pohyb i v bederní páteři - ano, čtete správně, tedy tam, kde je doporučováno přinejmenším co nejvíce zachovávat neutrální pozici - je klíčový pro udržení kyseliny hyaluronové v "kapalném" stavu, a tedy pro zajištění kluzkosti jednotlivých složek fascií.

Celkově vzato TLF může být generátorem bolestí zad ze tří různých úhlů pohledu, jak bylo popsáno výše (zánět, poranění/zranění, tuhost). Mnohé závěry výzkumů a praxe potvrzují TLF jako potenciální generátor bolesti u lidí trpících bolestmi zad - i těmi chronickými. V praktické části článku bude poskytnuta ukázka, jak TLF ošetřit z pohledu automasážních technik pěnovým válcem.

Napínač stehenní povázky (Tensor fasciae latae, TFL) je vřetenovitý sval nacházející se na boční straně stehna. Řadí se mezi svaly hýžďové oblasti spolu s velkým, středním a malým svalem hýžďovým. S těmito svaly také spolupracuje v rámci široké škály pohybů v kyčelním kloubu, včetně flexe (ohnutí), abdukce (odtažení) a vnitřní rotace. Konkrétně pak s malým a středním svalem hýžďovým spolupracuje v rámci vnitřní rotace a abdukce kyčle, s velkým svalem hýžďovým se prostřednictvím iliotibiálního traktu podílí taktéž na abdukci kyčelního kloubu a napomáhá přímému svalu stehennímu během flexe kyčle.

V kontextu fascií je TFL součástí prostorově mnohem vetší fascie s názvem Fascia lata (FL), která na celou oblast stehenní části dolní končetiny působí jako "kompresní punčocha". FL obepíná stehenní svaly a zejména v oblasti TFL je zesílena a zpevněna dalšími vlákny, tak aby právě vytvořila náš popisovaný TFL. Na boční straně stehna je prostřednictvím FL připojen také iliotibiální trakt (IT) vedoucí k tibii (kost holenní), který zde napomáhá kolennímu kloubu při flexi a vnitřní rotaci. Ještě je nutno podotknout, že hloubka TFL se napříč stehnem značně odlišuje. Nejsilnější je v oblasti, kde vzniká z fasciálních spojení velkého a středního svalu hýžďového a dále je tatáž hloubka podobná u kolene, kde TFL "dostává" vyztužující vlákna ze šlach čtyřhlavého svalu stehenního. Klinicky je TFL nejdůležitější pro pomoc v rámci stability pánve při stoji a chůzi.2,14 Z krátkého popisu vyplývá, že TFL společně s FL a IT sahají opravdu daleko od středu těla, a tedy i oblasti zad, což může být na první pohled nesouvisející a matoucí. Opak je pravdou, a jak si ukážeme dále, TFL, FL a IT se mohou velkou měrou podílet na bolestech zad. Co se týče složení tkáně, je FL tvořena převážně kolagenovými vlákny s nižším procentem elastinu ve srovnání s jinými částmi a fasciemi těla. Pro nás to znamená, že celá oblast bude náchylnější k tuhnutí a vytváření tahových sil vzhledem k oblastem dolních končetin, kyčlí, ale také zádům.6

Napínač stehenní povázky, iliotibiální trakt a hýžďové svaly v souvislosti s bolestí zad

Mnohé výzkumy dokazují, že fasciální adheze v rámci TFL vede ke zvýšené vnitřní rotaci kyčelního kloubu, a tedy i k posunu pánve.3,12 Stejně tak na toto nastavení zareaguje i bederní páteř. Jak obratle samotné, tak i měkké tkáně včetně fascií společně se svaly nebudou v optimálním napětí. Výsledkem je přenos stresu i na TLF a řetězení s největší pravděpodobností bude pokračovat dále po těle. V nedávné studii5 potvrdili napětí předních vláken středního hýžďového svalu a TFL u pacientů s chronickou bolestí dolní části zad. V kontextu nápravy se jako nejvhodnější jeví posílení, fasciální manuální uvolnění či IASTM, foam rolling a také strečink s aplikací síly - kupříkladu strečink kinetický, kdy jsou svaly nejen v pohybu, ale také pod napětím (tenzí). Těmito technikami se nejenom zlepší schopnost kontrakce tkání, ale také její kvalita, kapacita díky biologickým procesům reagujících právě na aplikaci síly a pohybu. Z mého pohledu tedy rozhodně neplatí mnohými doporučovaný klid společně s polykáním prášků, ale pohyb, který Vás napraví pravděpodobněji, a z dlouhodobého hlediska se potíže nebudou vracet tolik jako při klasické "léčbě".

Pohybově-automasážní protokol pro zmírnění bolestí zad

Po teoretické části se nyní zaměříme na praktickou aplikaci nově nabytých informací. Pohybový protokol bude obsahovat celkem šest cviků, kdy každý z nich byl vybírán s ohledem na univerzálnost použití pro širokou veřejnost a nejedná se tak o personalizovaný plán "přímo na míru". To ale nemění nic na faktu, že i z tohoto plánu nemohou mnozí benefitovat. Plán lze aplikovat v několika případech viz níže.

Prvním případem je chronická bolest zad. Ano, i v rámci chronické bolesti zad je vhodné tento plán vyzkoušet, avšak s ohledem na aktuální stav. V žádném případě by cvičení nemělo působit diskomfort, nebo dokonce výrazně dráždit již tak bolestivou oblast zad. Vhodné je si cviky rozdělit a neaplikovat všech šest najednou. Jednoduše proto, že byste snadno celou oblast přehltili novými informacemi (vstupy) a reakce tkání by mohla být neúměrně vysoká. Kompromisním řešením může být i to, že si například vyberete pouze oblasti sousedící se zádovou oblastí a budete ovlivňovat pouze tyto. Jak víme, fasciální síť je všudypřítomná a aplikovaný tlak se bude šířit tělem dále. Tedy paradoxně se zádům může dostat úlevy bez toho, aniž byste je museli přímo ovlivňovat.

Druhým případem je občasná bolest zad nebo přilehlých oblastí. Pokud záda vyloženě nebolí, můžete zkusit všechny cviky najednou. Tím zajistíte dostatečný stimul a výsledky v podobě úlevy od bolesti by se měly brzy dostavit. To však pouze za předpokladu pravidelného cvičení.

Třetím případem je prevence a zlepšení stavu tkání či urychlení regenerace po sportovním výkonu. I tehdy je dobré tento plán cvičit. Cviky mají logickou posloupnost a při hlubším pohledu zjistíme, že v podstatě pracujeme na všech důležitých svalových skupinách v okolí kyčlí, které, jak víme, souvisejí s horní i dolní polovinou těla.


1. cvik - kočka "cat-cow"

Velmi známý a oblíbený cvik v prostředí rehabilitace, jógy, pilates a ostatních konceptech cvičení, kde jej můžeme vidět v různých modifikacích. Bohužel provedení zůstává jen v obecné rovině a pravý potenciál zpravidla bývá přehlížen a nenaplněn. Já osobně aplikuji kočku s pilates/yoga boxem mezi stehny pro lepší kontrolu nad dolními končetinami, a také pro větší tenzi (napětí).

Jako další je dobré snažit se rukama protlačovat skrze podlahu pro větší kontrolu nad flexí nebo extenzí páteře (v případě, že nám to umožní zdravotní stav).

Třetí tip je spojen s uvědoměním a posečkáním v "konečném" rozsahu pohybu. Během času tráveného na jednom či druhém konci rozsahu pohybu budeme mít prostor pro přesnější lokalizaci bolesti.


2. cvik - mobilizace BKS

Druhý cvik v pořadí je cílen na oblast flexorů kyčelního kloubu. O flexorech kyčelního kloubu se toho již spoustu napsalo a výukové video tak bude cíleno na mobilizování bedrokyčlostehenního svalu (m. Iliopsoas), který mezi flexory kyčle patří.

Oproti klasickému provedení tohoto cviku já volím pozici sfingy, hlavně z důvodu dobré kontroly nad spodní i vrchní částí těla. Automasážní kouli ideálně vložíme do oblasti třísla (viz video) a pomalu se na ni snažíme nalehnout co největší hmotností těla. Pozornost bychom rozhodně měli upřít na bederní část páteře, která se ráda "prohýbá" opačným směrem, než bychom si přáli. Po nalezení citlivého místa/bodu si musíme uvědomit, jak bolest snášíme. Pokud je bolest snesitelná, volíme sérii nádechů a výdechů s cílem snížit bolestivost daného místa. V opačném případě ubereme tlak a postupujeme stejným způsobem.


3. cvik - mobilizace ITB

Napínači stehenní povázky a celému iliotibiálnímu traktu se zpravidla vyhýbáme, protože nás při aplikaci tlaku nadměrně bolí. Bolest může dojít tak daleko, že nám bude zasahovat až do oblasti kolene, nebo naopak kyčlí, protože právě "tudy" celý iliotibiální trakt vede, jak již víme z teoretické části článku. Viníkem bolestí jsou jak anatomický průběh svalu, tak funkce, které celý "komplex" pojivové tkáně TFL, IT vykonává. Mimo jiné se zapojí při stání, skákání, běhání, chůzi, kopech a jiných aktivitách vyžadujících přenášení váhy nebo úplné odlehčení dolní končetiny. Právě díky variabilním funkcím a dysbalancím v okolí se celý TFL a IT řadí mezi nejbolestivější místa na těle vůbec, nicméně je potřebné se zaměřit i na něj.


4. cvik - mobilizace hýždí

Hýžďové svaly jsou zásadní v mnoha pohybech a o jejich významu jsme si základní informace popsali v teoretické části článku. Já se ihned pustím do detailnějšího popisu cviku, protože i zde se mnohdy chybuje a očekávaná úleva se nedostaví. Jestliže nemáte odpovídající anatomické znalosti, je vhodné k automasáži hýžďových svalů přistupovat následujícím způsobem.

Ideálně koulí s větším průměrem se snažte pohybovat okolo kyčelní kosti, která je na pánvi největší. Tím dosáhnete na začátky hýžďových a některých ostatních svalů. V případě potřeby se můžete vydat i hlouběji do svalů a pohybovat se v oblasti svalového bříška.

Nezapomínejte, že automasáž by měla být prováděna jemným tlakem, nikoli tlakem velkým, a to hlavně proto, ať nedojde k ještě většímu dráždění již tak podrážděných svalů a měkkých tkání.


5. cvik - mobilizace zad

V předposledním cviku se konečně podíváme na oblast, která bolela jako první, ale jistě mi dáte za pravdu, že ani ostatní oblasti nebyly úplně "pain free". K oblasti bederní páteře bychom měli přistupovat se zvýšenou opatrností, protože svaly i fascie mohou být (a budou) stále v napětí.

Pěnový válec vložíme pod bederní oblast TFL, případně do oblasti SI skloubení, a nejprve otestujeme, jak na kontakt naše tkáň reaguje. Pokud je vše v pořádku, můžeme se pomalým valivým pohybem posouvat a postupně "masírovat" oblast, která nás bolí. Od věci není ani přenesení váhy ze strany na stranu a soustředění se tak na pravou nebo levou stranu samostatně.


6. cvik - pozice 90-90

Pozice 90-90 má široké spektrum využití a modifikací. Záleží jen na Vás, jak k ní přistoupíte a za jakým účelem ji využijete. Já jsem se ji rozhodl zařadit jako poslední z důvodu mobilizace a uvědomění si celé oblasti, na kterou byl vyvíjen tlak.

Mé doporučení pro aplikaci této pozice je, že byste se měli cítit komfortně, a také by se měl dostavit pocit úlevy a relaxace, proto si výchozí polohu modifikujte a "nenuťte" tělo do rozsahu pohybu, který nezvládne. Celkový strávený čas se může lišit, ale zpravidla se bude pohybovat někde v rozmezí 2 - 5 minut.

Závěrem se ještě hodí říct, že jedním cvičením této sestavy se moc věcí nezlepší a vhodné je sestavu praktikovat na denní bázi.


Použité zdroje:
1. Dennenmoser, S., Schleip, R., & Klingler, W. (2016). Clinical mechanistic research: Manual and movement therapy directed at fascia electrical impedance and Sonoelastography as a tool for the examination of changes in lumbar fascia after tissue manipulation. Journal of Bodywork and Movement Therapies, 20(1), 145
2. Ipaktchi, R., Boyce, M. K., Mett, T. R., & Vogt, P. M. (2018). Reconstruction using the tensor fasciae latae muscle flap. Operative Orthopadie und Traumatologie, 30(4), 228-235
3. Kim, B. K., & Son, J. H. (2009). The effect of tensor fasciea latae length on the rotation of pelvic during one leg stance. The Journal of Korean Academy of Orthopedic Manual Physical Therapy, 15(2), 63-68
4. Langevin, H. M., Fox, J. R., Koptiuch, C., Badger, G. J., Greenan-Naumann, A. C., Bouffard, N. A., ... & Henry, S. M. (2011). Reduced thoracolumbar fascia shear strain in human chronic low back pain. BMC musculoskeletal disorders, 12(1), 1-11
5. Lee, S. W., Kim, S. Y., Yang, J. M., & Park, S. D. (2015). Comparison of difference of the gluteus medius muscle fiber thickness during maximum muscle contraction between chronic low back pain with gluteus medius weakness and healthy subject. Journal of the Korean Society of Physical Medicine, 10(1), 71-82
6. Peabody, T., & Bordoni, B. (2021). Anatomy, Bony Pelvis and Lower Limb, Fascia Lata. StatPearls [internet]
7. Schilder, A., Hoheisel, U., Magerl, W., Benrath, J., Klein, T., & Treede, R. D. (2014). Sensory findings after stimulation of the thoracolumbar fascia with hypertonic saline suggest its contribution to low back pain. PAIN®, 155(2), 222-231
8. Schwartz, N., Chalasani, M. L. S., Li, T. M., Feng, Z., Shipman, W. D., & Lu, T. T. (2019). Lymphatic function in autoimmune diseases. Frontiers in Immunology, 10, 519
9. Stecco, A., Gesi, M., Stecco, C., & Stern, R. (2013). Fascial components of the myofascial pain syndrome. Current pain and headache reports, 17(8), 1-10
10. Stecco, C. (2014). Functional atlas of the human fascial system. Elsevier Health Sciences
11. Tesarz, J., Hoheisel, U., Wiedenhöfer, B., & Mense, S. (2011). Sensory innervation of the thoracolumbar fascia in rats and humans. Neuroscience, 194, 302-308
12. Trammell, A. P., Nahian, A., & Pilson, H. (2018). Anatomy, Bony Pelvis and Lower Limb, Tensor Fasciae Latae Muscle. In: Stat. Pearls. StatPearls Publishing, Treasure Island (FL). PMID: 29763045
13. Wilke, J., Schleip, R., Klingler, W., & Stecco, C. (2017). The lumbodorsal fascia as a potential source of low back pain: a narrative review. BioMed research international, 2017
14. Zoepke, S. N., & de Weerd, L. (2017). The marriage of sartorius and tensor fasciae latae in treating vascular prosthetic graft infections. Plastic and Reconstructive Surgery Global Open, 5(4)


Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínJesus Rodriguez se zdá být na Yamamot...
jari (21:08) • Nejpřipravenější závodník loňského EVLS napříč kategoriemi! Ale vclassic physique nemá...
magazínMichal Križánek týden před Olympia Am...
amoresPE (15:44) • Klasicka Krizova forma...este vysusit a na 130 kg to nebude zle. V Taliansku ta pro kar...
magazínMichal Križánek - talk show na EVLS P...
scorpionus (17:06) • Dobře, že o Kržovi v USA vědí, to je jedině dobře, že se dostane do povědomí. Jedna...
magazínKdo se bude prezentovat na IFBB Diamo...
Zodiak411 (14:02) • Kondiční kulturistika se startovným za 7k? To je pěkné :)
magazínTrénink tří závodníků před podzimní s...
LittleJohn (11:04) • Pěkný video Kluci!! Budu Držet bicáky k Vašim úspěchům !!



Supertelo.cz, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 03222543 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2022 Supertelo.cz, s. r. o. • Copyright © 2001-2022 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie