Reklama:
Nejprodávanější protein je zpět!
100 % Whey protein 1+1 za 777 Kč
Skladem všech 8 variant! Více zde.

Spánek (I.): Architektura a význam spánku, aktivní mozkové struktury

3.207 zhlédnutí
Ronnie.cz > Medicína > Regenerace

Když se vysloví slovo spánek, vybaví se nám široká škála spojitostí právě s tímto výrazem. Spánek je v poslední době stále více předmětem zájmu laické veřejnosti, odborníků i nadšenců zabývajících se zdravím, tzv. biohackerů, a také sportovců, kteří ze znalosti a optimalizace spánku mohou benefitovat, ostatně jako kdokoliv, kdo vnímá, že jeho spánek není úplně ideální, či hledá možnosti, jak spánku porozumět a tělu pomoci v cestě za lepším zdravím a výkonem. Spánek je taktéž nově spojován s termínem cirkadiánní medicína, což je vznikající obor řešící interakce mezi cirkadiánním systémem, spánkem a rovnováhou zdraví/nemoci.2 Zapomínat bychom neměli ani na úlohu spánku ve smyslu tzv. vitálních funkcí organismu, tedy funkcí nezbytných pro jeho ideální chod, které mimo jiné zahrnují dech, hydrataci a činnost autonomního nervového systému. Dále jmenujme nemoci spojené se spánkem, které umějí v negativním slova smyslu vykouzlit řetězec potíží znamenající v tom nejhorším scénáři až chronické dopady na fungování mozku a těla jako celku.39 Úplně poslední a kontextově validní je fenomén tzv. sociálního jet lagu (pozor, neplést s klasickým jet lagem, pásmovou nemocí), který má co dočinění s disrupcí cirkadiánního rytmu a vyvoláním chronického spánkového "dluhu" kvůli pozdnímu spánku a časnému probuzení během pracovního dne či školní docházky a "dohánění" takového deficitu ve dnech volna (například víkendy).38 Není tedy radno spánek ani v nejmenším podceňovat a podobně, jako jsem v minulém příspěvku pojednávajícím o dechu upozorňoval na skutečnost upozaďování dýchání, tak se spánkem je to minimálně podobné a neřešíme jej zpravidla do doby, než se začne "kazit" on sám nebo něco jiného.

Než se pozorností přesuneme na spánkové fáze, řekneme si, co slovo spánek znamená a jak bychom se k němu měli stavět z několika perspektiv. Definic a toho, jak spánek chápeme, je mnoho a neexistuje jedna jediná správná verze. Proto Vám na úvod představím dvě "stravitelné" formulace spánku a věřím, že každý si poté udělá vlastní pohled na tuto problematiku. Spánek laicky chápeme jako klidový stav, kdy tělo "není aktivní" a mysl je v bezvědomí. Pro mnohé dostačující odpověď na to, co spánek je. Ti, kteří se o problematiku zdraví zajímají, dozajista s výše uvedenou definicí souhlasit nebudou, a proto poskytnu mírně "náročnější", avšak komplexnější definici, hodící se k současné úrovni chápání spánku jako celku. Na spánek můžeme nahlížet jako na tzv. periodické pozastavení stavu vědomí, během kterého tělo obnovuje energii. Ve spánku dále dochází ke zpomalování neurovegetativních vztahů a částečně jsou také přerušeny senzomotorické interakce s okolím, což je nepostradatelné pro regeneraci organismu.26

Stejně jako bdění je spánek ve skutečnosti velmi aktivní fyziologicko-neurologický proces zahrnující interakci více složek centrálního (CNS) a autonomního (ANS) nervového systému. I když je spánek reprezentován zdánlivým klidovým stavem, dochází během tohoto stavu v mozku ke komplexním změnám - bouři, kterou nelze vysvětlit pouze jako prostý stav fyzického a duševního odpočinku, jak naznačovala první "laická" definice. Například existují některé mozkové buňky, které mají v určitých fázích spánku aktivitu 5 - 10krát větší, než jakou vykazují během stavu bdění, tedy když jsme vzhůru.13 Vidíme, že druhá definice je obsáhlá a má v sobě ukrytou spoustu výrazů zasahujících do mnohých oblastí organismu. Z tohoto plyne jediné, a sice, že i spánek je komplikovaný a na děje bohatý proces, jehož porozumění dává "zabrat" i těm nejlepším badatelům světa, a nelze s jistotou říct, co všechno se v kontextu spánku dostane do popředí zájmu v blízké i vzdálené budoucnosti. Jedno ale s jistotou tvrdit lze, a to, že spánku věnovaný příspěvek poukáže na nejčerstvější informace související jak se spánkem, tak s vybranými oblastmi, do nichž spánek taktéž zasahuje.

Spánkové epizody (architektura spánku)

Jako úplně první budou popsány jednotlivé epizody (fáze) spánku, kterými všichni z nás v určitých poměrech procházíme. Spánkové epizody jsou alfou a omegou veškerého dění během času stráveného spánkem a "zázraky" nebo "noční můry" se odehrávají právě tam. A proto budou postupně rozebrány jednotlivé epizody a taktéž poukázáno na to, co se při nich děje z pohledu aktivity mozku. Každá jednotlivá spánková epizoda má svůj ideální scénář zajišťující to, v jakém rozpoložení se ráno probouzíme, a také například to, kolik informací a podnětů jsme byli schopni udržet, případně odstranit. Ještě doplňme, že všechny epizody dohromady vytváří tzv. cyklus trvající od 90 do 120 minut, opakující se během doby spánku.

Spánek je obecně dělen na dva hlavní typy. Non-rapid eye movement (NREM), volně přeloženo jako fáze bez rychlého pohybu očí, a rapid eye movement (REM), volně přeloženo jako fáze s rychlým pohybem očí. NREM fáze se ještě dále dělí na čtyři, některé zdroje uvádějí tři subkategorie, kdy každá jednotlivá, bráno sestupným směrem, znamená hlubší spánek.

Epizoda 1 - tranzitní proces mezi bdělostí a spánkem, tzv. NREM 1

Nejlehčí fáze spánku, začínající, když je více než 50 % alfa vln nahrazeno nízkoamplitudovou smíšenou frekvencí (LAMF). Svalový tonus je přítomen v kosterním svalu a dýchání má tendenci probíhat pravidelnou rychlostí. Tato fáze trvá přibližně 1 až 5 minut a tvoří 5 % celkové doby spánku.

Epizoda 2 - hlubší spánek, tzv. NREM 2

Fáze představující hlubší spánek z důvodu klesající tepové frekvence a tělesné teploty. Zde musíme uvést přítomnost spánkových vřetének blokujících zvukové signály do mozku, které mimo to indukují příliv vápníku do kortikálních pyramidálních buněk. Předpokládá se, že tento mechanismus je nedílnou součástí synaptické plasticity.4 Fáze trvá v prvním cyklu přibližně 25 minut, prodlužuje se s každým dalším cyklem a nakonec tvoří asi 45 % celkového spánku. Vyskytuje se zde i bruxismus (skřípání zubů), trápící až každého pátého člověka.

Epizoda 3 - nejhlubší spánek, tzv. NREM 3/4

Fáze 3, někdy též doplněná o fázi 4, je také známa jako spánek s pomalými vlnami (SWS - slow wave sleep). Je charakterizována jako nejhlubší fáze spánku doprovázená signály s mnohem nižšími frekvencemi a vyššími amplitudami, známými jako delta vlny. Z této fáze je nejobtížnější se probudit a některé lidi neprobudí ani zvuky dosahující více než 100 decibelů. Stárnutí s sebou přináší trávení méně času v tomto pomalém spánku s delta vlnami a více času ve spánku ve fázi NREM 2. V této fázi tělo opravuje a znovu obnovuje tkáně, buduje kosti a svaly a posiluje imunitní systém.18

Epizoda 4 - návrat ze snů do "reality", tzv. REM

REM fáze je spojena se sněním a není považována za klidnou. Zatímco například EEG je podobné jako u bdělého jedince, kosterní svaly jsou bez napětí (atonické) a bez pohybu - kromě očí a dýchacích svalů (bránice), které zůstávají aktivní. Frekvence dýchání se však transformuje na nevyrovnanou a nepravidelnější. REM obvykle začíná 90 minut poté, co usneme, přičemž každý z našich REM cyklů se během noci prodlužuje. První perioda obvykle trvá 10 minut, poslední pak až hodinu.14

Ilustrační osmihodinový spánkový cyklus

Význam (důležitost) spánku z pohledu kognitivních procesů

Po seznamovacím úvodu pozornost upřeme hlouběji a zaměříme se na význam spánku, tedy proč je spánek tak důležitý a zároveň tolik podceňovanou složkou, přestože tvoří jednu třetinu dne i života. Začneme tím, čemu se říká kognice. Kognice (poznání) je termín označující mentální procesy spojené se získáváním znalostí a porozumění. Některé z mnoha různých kognitivních procesů zahrnují pocity a vnímání, učení a paměť, pozornost, vícekriteriální rozhodování, mentální představy, konceptuální reprezentaci, stárnutí, jazyk, emoce, motorickou kontrolu, sociální poznávání, morální rozhodování a neurologické poruchy.7 Dalo by se tvrdit, že kognice a kognitivní procesy jsou alfou a omegou mnohých přidružených procesů v organismu a s pokulhávající kognicí nebude ani celkový obrázek a stav organismu o moc lepší. A právě spánek má s kognicí a jejím zdravím co dočinění. Například lidé postupující do páté dekády života mají zvýšenou latenci (reakční čas) nástupu spánku, dochází k jeho fragmentaci a snižuje se i celková doba spánku a efektivita.25 Vykazují také snížení procenta spánku s pomalými vlnovými délkami (SWS), procenta rychlého pohybu očí (REM) a hustoty, trvání a amplitudy spánkových vřetének, zvýšení procenta NREM fáze 1 a noční bdělosti.34 Tyto změny spánku související s věkem byly spojeny s následným poklesem kognitivních funkcí a zvýšeným rizikem demence.42

Díky moderním technologiím lze z architektury spánku vyčíst mnohé a jeví se jako ideální prostředí pro zkoumání právě kognitivních procesů. Podle doslova posledních výzkumů, příspěvku publikovaného v červenci 2023, lze ze spánku dekódovat informace ohledně kognitivního zdraví pomocí EEG a tzv. kognitivních indexů spánku (SCIs). Výsledky studie naznačují, že EEG nočního spánku je slibným zdrojem ukazatelů neurokognitivního zdraví. To je důležité, protože spánkové EEG je stále snadněji monitorovatelné pomocí domácích zařízení, jež zažívají doslova boom. Není problém si některou "hračku" pořídit a udělat krok správným směrem s ohledem na vlastní zdraví. Kognitivní spánkové indexy mohou být příslibem pro identifikaci známek onemocnění mozku souvisejících s věkem, které přednostně ovlivňují specifické aspekty kognitivního zdraví.1 Jiné studie prokázaly také vztah mezi kognicí a aktivací příslušných mozkových center podílejících se na celkovém zdraví a výkonu organismu včetně mozku. Vidíme, že spánek určitě není "prázdné" období a rozhodně má neoddiskutovatelný význam pro celkové fungování organismu. A budou to právě mozková centra, o nichž bude řeč v dalším odstavci věnujícím se neurální aktivitě v době, kdy spíme.

Kognitivní procesy

Aktivitní struktury mozku během spánku

Mozek lze ve velmi obecném pojetí chápat jako vysokoenergetický systém složený z víceúrovňových propojených prvků. Cyklus bdění a spánku je hlavní variací funkčního stavu mozku, který odráží změnu rovnováhy ve schopnosti integrovat informace z environmentálních zdrojů a vnitřních hnacích sil.17 Přechod z bdění do spánku výhradně závisí na "vzrušujícím" účinku hlubokých mozkových struktur na celou mozkovou kůru. Systém vzestupného vzrušení v horním mozkovém kmeni je ústřední pro udržení kůry v aktivovaném stavu, zatímco prvky (elementy) hypothalamu mohou fungovat jako spínač pro přechod do spánku vypnutím systému vzestupného vzrušení (AAN).37 Subkortikální struktury regulující spánek však neřídí pouze mozkové vzrušení, ale také přispívají k modulaci mnoha aspektů aktivity v každém stavu mozku. Vzestupný vzrušující systém zahrnuje buněčné skupiny hlavních neuromodulačních systémů, které zajišťují distribuci neuromodulátorů, jako je serotonin, histamin, dopamin, acetylcholin a norepinefrin, životně důležité chemické látky působící na receptory mnoha neuronů vyvolávající nesčetné reakce a odezvy organismu.24

Hypothalamus je struktura o velikosti arašídu umístěná hluboko uvnitř mozku. Obsahuje skupiny nervových buněk fungujících jako řídící centra pro ovlivnění spánku a vzrušení. Velmi podstatné je však to, že uvnitř hypothalamu se nachází tzv. suprachiasmatické jádro (SCN), představující shluky tisíců buněk a přijímající informace o světelné expozici přímo z očí. SCN je ne nadarmo přirovnáváno k "časovači", který umožňuje hlídat vnitřní a vnější čas a případné rozdíly (např. uvedeným sociálním jet lagem) nám dát najevo od molekulární přes biologickou, neurochemickou až po behaviorální úroveň.30

Mozkový kmen je ve smyslu spánku významný pro svou komunikaci s hypothalamem, aby následně řídil přechody mezi bděním a spánkem. Neméně důležitý fakt je výskyt chemické látky GABA (primární inhibitor CNS) snižující aktivitu center vzrušení právě v hypothalamu a mozkovém kmeni. V kontextu REM spánku hraje mozkový kmen úlohu "strážného" a hlídá díky produkci signálů svalové napětí nezbytné pro udržení těla na místě, aby nedocházelo ke skutečnému pohybu během snů.

Hipokampus je jedna z nejvíce prozkoumaných struktur mozku a obecně se ví, že je zodpovědná za zpracování paměti (převádění krátkodobé na dlouhodobou), učení, prostorovou navigaci (vybavování si zážitků z navštívených míst), emoce a chování.15 Celý mechanismus konsolidování informací v kontextu spánku lze popsat jako "debatu" mezi hipokampem a neokortextem ve smyslu "jeden učí druhého". Mechanismus přenosu probíhá pomocí mediátorů díky oscilační dynamice.36 V průběhu NREM spánku se opakovaně reaktivují nově získané paměťové stopy, což stimuluje postupnou redistribuci těchto vzpomínek tak, že se posílí synaptická spojení v neokortexu a vytvoří trvalejší paměťové reprezentace. Novější výzkumy taktéž potvrzují škodlivost spánkové deprivace, snižující synaptickou plasticitu důležitou právě pro konsolidaci informací.32

Amygdala bývá nejčastěji spojována se svou primární funkcí jako emočního centra mozku a také s aktivitou během snění. Když v organismu dojde k nedostatku spánku, dochází k funkčnímu deficitu mezi amygdalou a ventrálním předním cingulárním kortexem (vACC), což může mít za následek sníženou náladu a může způsobit, že amygdala bude mít zvýšené reakce na negativní podněty.29 Při dlouhodobém deficitu REM fáze spánku a spánku obecně dokonce hrozí kvůli neschopnosti potlačování aktivity amygdaly emoční nestabilita a změny nálad.5

Thalamus hraje klíčovou roli při přenosu informací ze smyslů do mozkové kůry. Hlavní sluchové, zrakové a somatosenzorické dráhy spolu se vstupy z limbických struktur, mozkového kmene a mozečku mají své zakončení v této vysoce složité párové struktuře.22 A právě přenos vzruchů je tím, co činí thalamus nepostradatelným v období usínání, kdy musejí být utlumeny vzestupné neuronální dráhy v retikulární formaci přispívající ke "vzrušení", aby bylo možné započít spánek.20

Epifýza byla popsána již Reném Descartem jako "sídlo naší duše" a je nepostradatelná v kontextu produkce melatoninu, jehož produkci zvyšuje na bázi obdržených informací ze supraschiamatického jádra (dříve zmíněný vnitřní časovač). Je zde důležité si uvědomit, že cirkadiánní rytmičnost (cyklus světla a tmy) a sekrece melatoninu znamenají pro náš spánek alfu a omegu "timingu" vedoucího ke správnému navození spánku.27

Pro představu, co se děje na strukturální úrovni mozku, je výčet dostačující. Ve druhém díle článku se podíváme na pozitivní i negativní dopady spánku na lidský organismus a také na nástroje pro optimalizaci spánku.

Orientační lokace aktivních mozkových struktur během spánku


Použité zdroje:
1. Adra, N., Dümmer, L. W., Paixao, L., Tesh, R. A., Sun, H., Ganglberger, W., ... & Westover, M. B. (2023). Decoding information about cognitive health from the brainwaves of sleep. Scientific Reports, 13(1), 11448
2. Allada, R., & Bass, J. (2021). Circadian mechanisms in medicine. New England Journal of Medicine, 384(6), 550-561
3. An, J., Lee, I., & Yi, Y. (2019). The thermal effects of water immersion on health outcomes: an integrative review. International journal of environmental research and public health, 16(7), 1280
4. Antony, J. W., Schönauer, M., Staresina, B. P., & Cairney, S. A. (2019). Sleep spindles and memory reprocessing. Trends in neurosciences, 42(1), 1-3
5. Aydin, A., Selvi, Y., Besiroglu, L., Boysan, M., Atli, A., Ozdemir, O., ... & Balaharoglu, R. (2013). Mood and metabolic consequences of sleep deprivation as a potential endophenotype’in bipolar disorder. Journal of affective disorders, 150(2), 284-294
6. Baranwal, N., Phoebe, K. Y., & Siegel, N. S. (2023). Sleep physiology, pathophysiology, and sleep hygiene. Progress in Cardiovascular Diseases
7. Bayne, T., Brainard, D., Byrne, R. W., Chittka, L., Clayton, N., Heyes, C., ... & Webb, B. (2019). What is cognition?. Current Biology, 29(13), R608-R615
8. Blume, C., Garbazza, C., & Spitschan, M. (2019). Effects of light on human circadian rhythms, sleep and mood. Somnologie, 23(3), 147
9. Brindle, R. C., Duggan, K. A., Cribbet, M. R., Kline, C. E., Krafty, R. T., Thayer, J. F., ... & Hall, M. H. (2018). Cardiovascular stress reactivity and carotid intima-media thickness: The buffering role of slow-wave sleep. Psychosomatic medicine, 80(3), 301
10. Burke, T. M., Markwald, R. R., McHill, A. W., Chinoy, E. D., Snider, J. A., Bessman, S. C., ... & Wright Jr, K. P. (2015). Effects of caffeine on the human circadian clock in vivo and in vitro. Science translational medicine, 7(305), 305ra146-305ra146
11. Cahalin, L. P., Formiga, M. F., Owens, J., Anderson, B., & Hughes, L. (2022). Beneficial Role of Blood Flow Restriction Exercise in Heart Disease and Heart Failure Using the Muscle Hypothesis of Chronic Heart Failure and a Growing Literature. Frontiers in physiology, 1316
12. Courtney, R. (2020). Breathing retraining in sleep apnoea: A review of approaches and potential mechanisms. Sleep and Breathing, 24, 1315-1325
13. Dang-Vu, T. T., Schabus, M., Desseilles, M., Albouy, G., Boly, M., Darsaud, A., ... & Maquet, P. (2008). Spontaneous neural activity during human slow wave sleep. Proceedings of the National Academy of Sciences, 105(39), 15160-15165
14. Della Monica, C., Johnsen, S., Atzori, G., Groeger, J. A., & Dijk, D. J. (2018). Rapid eye movement sleep, sleep continuity and slow wave sleep as predictors of cognition, mood, and subjective sleep quality in healthy men and women, aged 20-84 years. Frontiers in psychiatry, 9, 255
15. Chauhan, P., Jethwa, K., Rathawa, A., Girish Chauhan, B. D. S., & Mehra, S. (2021). The anatomy of the hippocampus. Exon Publications, 17-30
16. Gardiner, C., Weakley, J., Burke, L. M., Roach, G. D., Sargent, C., Maniar, N., ... & Halson, S. L. (2023). The effect of caffeine on subsequent sleep: A systematic review and meta-analysis. Sleep Medicine Reviews, 101764
17. Eban-Rothschild, A., Appelbaum, L., & de Lecea, L. (2018). Neuronal mechanisms for sleep/wake regulation and modulatory drive. Neuropsychopharmacology, 43(5), 937-952
18. El Shakankiry, H. M. (2011). Sleep physiology and sleep disorders in childhood. Nature and science of sleep, 101-114
19. Faust-Christmann, C. A., Taetz, B., Zolynski, G., Zimmermann, T., & Bleser, G. (2019). A biofeedback app to instruct abdominal breathing (breathing-mentor): pilot experiment. JMIR mHealth and uHealth, 7(9), e13703
20. Franks, N. P. (2008). General anaesthesia: from molecular targets to neuronal pathways of sleep and arousal. Nature Reviews Neuroscience, 9(5), 370-386
21. Han, M., Yuan, S., & Zhang, J. (2022). The interplay between sleep and gut microbiota. Brain Research Bulletin, 180, 131-146
22. Huguenard, J. R., & McCormick, D. A. (2007). Thalamic synchrony and dynamic regulation of global forebrain oscillations. Trends in neurosciences, 30(7), 350-356
23. Komaroff, A. L. (2021). Does sleep flush wastes from the brain? JAMA, 325(21), 2153-2155
24. Lee, S. H., & Dan, Y. (2012). Neuromodulation of brain states. neuron, 76(1), 209-222
25. Mander, B. A., Winer, J. R., & Walker, M. P. (2017). Sleep and human aging. Neuron, 94(1), 19-36
26. Mason, G. M., Lokhandwala, S., Riggins, T., & Spencer, R. M. (2021). Sleep and human cognitive development. Sleep medicine reviews, 57, 101472
27. Masters, A., Pandi-Perumal, S. R., Seixas, A., Girardin, J. L., & McFarlane, S. I. (2014). Melatonin, the hormone of darkness: from sleep promotion to ebola treatment. Brain disorders & therapy, 4(1)
28. Masuda, A., Koga, Y., Hattanmaru, M., Minagoe, S., & Tei, C. (2005). The effects of repeated thermal therapy for patients with chronic pain. Psychotherapy and psychosomatics, 74(5), 288-294
29. Motomura, Y., Kitamura, S., Oba, K., Terasawa, Y., Enomoto, M., Katayose, Y., ... & Mishima, K. (2013). Sleep debt elicits negative emotional reaction through diminished amygdala-anterior cingulate functional connectivity. PloS one, 8(2), e56578
30. Patton, A. P., Hastings, M. H., & Smyllie, N. J. (2023). Cells and Circuits of the Suprachiasmatic Nucleus and the Control of Circadian Behaviour and Sleep. Sleep and Clocks in Aging and Longevity, 33-70
31. Petrowski, K., Buehrer, S., Niedling, M., & Schmalbach, B. (2021). The effects of light exposure on the cortisol stress response in human males. Stress, 24(1), 29-35
32. Prince, T. M., & Abel, T. (2013). The impact of sleep loss on hippocampal function. Learning & Memory, 20(10), 558-569
33. Pugliese, G., Barrea, L., Laudisio, D., Salzano, C., Aprano, S., Colao, A., ... & Muscogiuri, G. (2020). Sleep apnea, obesity, and disturbed glucose homeostasis: epidemiologic evidence, biologic insights, and therapeutic strategies. Current obesity reports, 9, 30-38
34. Purcell, S. M., Manoach, D. S., Demanuele, C., Cade, B. E., Mariani, S., Cox, R., ... & Stickgold, R. (2017). Characterizing sleep spindles in 11,630 individuals from the National Sleep Research Resource. Nature communications, 8(1), 15930
35. Rao, Y. L., Ganaraja, B., Murlimanju, B. V., Joy, T., Krishnamurthy, A., & Agrawal, A. (2022). Hippocampus and its involvement in Alzheimer’s disease: a review. 3 Biotech, 12(2), 55
36. Singh, D., Norman, K. A., & Schapiro, A. C. (2022). A model of autonomous interactions between hippocampus and neocortex driving sleep-dependent memory consolidation. Proceedings of the National Academy of Sciences, 119(44), e2123432119
37. Steenland, H. W. (2014). Staying awake: top-down systems control of sleep. OA Neuroscience, (1), 1-14
38. Taillard, J., Sagaspe, P., Philip, P., & Bioulac, S. (2021). Sleep timing, chronotype and social jetlag: Impact on cognitive abilities and psychiatric disorders. Biochemical pharmacology, 191, 114438
39. Tobaldini, E., Costantino, G., Solbiati, M., Cogliati, C., Kara, T., Nobili, L., & Montano, N. (2017). Sleep, sleep deprivation, autonomic nervous system and cardiovascular diseases. Neuroscience & Biobehavioral Reviews, 74, 321-329
40. van den Berg, N. H., Pozzobon, A., Fang, Z., Al-Kuwatli, J., Toor, B., Ray, L. B., & Fogel, S. M. (2022). Sleep enhances consolidation of memory traces for complex problem-solving skills. Cerebral Cortex, 32(4), 653-667
41. Vatansever, F., & Hamblin, M. R. (2012). Far infrared radiation (FIR): Its biological effects and medical applications: Ferne Infrarotstrahlung: Biologische Effekte und medizinische Anwendungen. Photonics & lasers in medicine, 1(4), 255-266
42. Winer, J. R., Deters, K. D., Kennedy, G., Jin, M., Goldstein-Piekarski, A., Poston, K. L., & Mormino, E. C. (2021). Association of short and long sleep duration with amyloid-β burden and cognition in aging. JAMA neurology, 78(10), 1187-1196
43. Yamauchi, M., Tamaki, S., Yoshikawa, M., Ohnishi, Y., Nakano, H., Jacono, F. J., ... & Kimura, H. (2011). Differences in breathing patterning during wakefulness in patients with mixed apnea-dominant vs obstructive-dominant sleep apnea. Chest, 140(1), 54-61
44. Yamauchi, M., Fujita, Y., Kumamoto, M., Yoshikawa, M., Ohnishi, Y., Nakano, H., ... & Kimura, H. (2015). Nonrapid eye movement-predominant obstructive sleep apnea: detection and mechanism. Journal of Clinical Sleep Medicine, 11(9), 987-993



Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínTomáš Klíč - párty ve Vegas, soudy, I...
Pikto (17:21) • Okej, po vypocuti rozhovoru berem spat moj debilny komentar
magazínTomáš Klíč - párty ve Vegas, soudy, I...
Pikto (17:00) • Vzdy som chcel mat postavu ako on. Stacilo len pockat :D
magazínTomáš Klíč - párty ve Vegas, soudy, I...
zborka2 (14:25) • Tomáš je sympaták . Přeju mu ať drží zdraví a ´úspěšný návrat .
magazínAntidopingový seminář ADV ČR a SKFČR...
Ondra Hájek (09:21) • Na Instagramu a Facebooku bylo víckrát lidmi okolo svazu řečeno, že ten seminář dělá sv...
magazínTréninkový videolog: Milan Šádek (02/...
Paulie02 (06:29) • Nějak vylepšenou verzi Milana asi neuvidíme, ale mě to vůbec nevadí. Naopak respektuj...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2024 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2024 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
MAGAZÍN OBCHOD AKADEMIE
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie