Metoda kinesiotapingu je známým terapeutickým nástrojem, který využívají rehabilitační specialisté po celém světě. Přestože mnoho z nás zná tejpování díky sportovcům, na kterých jsou tyto elastické pásky často vidět, využití tejpů je v dnešní době rozšířené i mezi nesportující populací. Některé zdroje uvádí, že dokonce až 85 % využití kinesiotapingu je mimo sport. Pro své vlastnosti a efektivitu se metoda kinesiotapingu stala velmi populární v oborech fyzioterapie, ortopedie, pediatrie, pedologie, neurologie, egoterapie, lymfologie, ale také v medicíně preventivní.
Kinesiotaping ramenního kloubu
Tejpování či "taping" můžeme považovat za souhrnný název pro kinesiotaping (využití barevných pružných pásek), rigidní tejpování (využití pevných bílých tejpů) a lymfotaping (technika využití kinesiotapu pro ovlivnění lymfy). V tomto článku se budeme věnovat pouze první části, kinesiotapingu, tedy využití pružných kinesiologických tejpů.
Tejpování by měla provádět pouze vyškolená osoba, tedy absolvent odborného kurzu. Abyste využili plný potenciál této metody, rozhodně nestačí pouze tejp nalepit tam, kde to bolí. Aplikace je prováděna na základě individuálního vyšetření.
Kdy a jak metoda kinesiotapingu vznikla?
Myšlenku použití elastické pásky poprvé představil Dr. Kenzo Kase na počátku 70. let 20. století. Uvádí se, že hledal způsob, jak ovlivnit hojení poraněných tkání, aniž by omezil pohyb fascií, průtok krve a lymfy nebo omezil rozsah pohybu kloubu. 6 let vyvíjel speciální tape a zkoumal metodiku aplikace. Oficiálně datujeme vznik kinesiotapingu do let 1979 a 1980.
Touto novinkou se mu podařilo rozšířit možnosti fyzioterapie. V roce 1982 Dr. Kase vydal první knihu o kinesiotapingu a dále metodu proslavil využitím tejpů u sportovců. Kinesiotaping velmi zviditelnil na Letních olympijských hrách v Soulu v roce 1988 a dále na Letních olympijských hrách v Athénách roku 2004. Nutno podotknout, že Dr. Kase nebyl jediný, kdo se o podobné techniky zajímal, ale můžeme říci, že v propagaci kinesiotapingu má obrovskou zásluhu.
Od té doby se metoda používá při léčbě bolesti, dysfunkcích měkkých tkání i kloubů, otocích i dalších případech. Dnes již víme, že kinesiotaping lze využít nejen u lidí, ale také při léčbě některých poruch u zvířat (nejčastěji u koní).
Kinesiotape
Kinesiotape je pružná a prodyšná páska, která se prodává srolovaná na podkladovém papíru. Standardní velikost tejpu je: šířka 5 cm, délka 5 m. Dnes je již řada výrobců, a tedy i použitý materiál se může mírně lišit. Jsou pozorovány jemné rozdíly v mechanických vlastnostech mezi jednotlivými značkami kineziologických pásek.
Některé pásky jsou vyrobeny převážně z bavlny, jiné z umělých pružných látek. Vlákna tejpu jsou vždy elastická, mají schopnost roztažení až na 120 - 140 % původní délky. Elastické vlastnosti si po aplikaci tejp udržuje po dobu 3 - 5 dní. Poté dochází k postupnému snižování pružnosti. Proto i doporučená doba pro ponechání aplikovaného tejpu na kůži je v řádu několika málo dnů.
Lepidlo, které má za cíl udržet tejp na kůži, se zpravidla aktivuje teplem, je tedy vhodné aplikovaný tejp na kůži třením zahřát. Použitá barviva i lepidlo by mělo být hypoalergenní, čímž je zajištěna bezpečnost pro většinu pacientů. Tejp je na podkladovém papíře nalepený již s 10 - 15 % napětím.
Další vlastností tejpu je voděvzdornost. Ta nám umožňuje pravidelné provádění hygieny a také využití pro vodní sporty.
Technika kinesiotapingu pro hallux valgus - vbočený palec
Je nějaký rozdíl mezi barvami?
V minulosti jsem zaznamenal informace, že například modrý tejp je vhodný pro poranění a bolesti, zatímco černý dodává sílu. Nikdy však nebyl podobný účinek potvrzen.
Vlastnosti tejpu se vzhledem k barvě nemění, a tedy účinnost tejpu by měla být na barvách téměř nezávislá. Zkušenosti z praxe mnoha fyzioterapeutů to potvrzují. Nutno však podotknout, že možnost vybrat si oblíbenou barvu tejpu má vliv na naši psychiku a tím může být efekt kinesiotapingu nepřímo mírně zvýšen.
I když tedy víme, že na barvě v rámci efektu nezáleží, doporučuji mít k dispozici alespoň několik základních barev, ze kterých necháme jedince vybrat. Aktivní účast pacienta v léčbě je vítána.
Mechanismus účinku
Aplikací kinesiotapu ovlivňujeme kožní receptory, potažmo CNS. Tejp vytváří na kůži tlak a tah, který může být schopen stimulovat mechanoreceptory. Tento podnět interaguje s CNS a moduluje tak reakce na bolest.
Tejp mění napětí v tkáních a podporuje homeostázu a zlepšuje lokální metabolismus. Napětí způsobené páskou uvolňuje fascie od jakýchkoli pohybových omezení prostřednictvím pohybu kůže vzhledem k ošetřované oblasti.
Aplikovaný tejp by měl kůži mírně elevovat a tím zmírnit tlak na nociceptory (receptory bolesti). Tato dekomprese podporuje správné fungování lymfatického systému v dermis, zlepšuje tok lymfy. Konečným výsledkem je zmenšení zánětu a otoku tkáně. Teoreticky se také předpokládá, že zvednutím kůže se oddělí vlákna, která spojují kůži s endotelovými buňkami lymfatických a kapilárních ložisek. Předpokládá se, že se tak vytvoří kanálky, které umožňují odtok lymfy, čímž se sníží otok a umožní se zvýšený průtok krve do dané oblasti.
Další zmiňovaný mechanismus účinku je na principu tzv. vrátkové teorie bolesti.
Technika kinesiotapingu tenisového lokte, tzv. laterální epikondylitidy
Skrze elastické vlastnosti tejpu dosahujeme terapeutického efektu:
- zvrásnění a elevace kůže, čímž údajně dochází k dekompresi intersticiálního prostoru a zmírnění tlaku na nociceptory
- zlepšení průtoku v krevním a lymfatickém řečišti
- redukce tlaku či dráždění nociceptorů
- neuroreflexní modulace prostřednictvím volných nervových zakončení (Meissnerova tělíska, Vater-Paciniho tělíska, Merkelovy disky, Ruffiniho tělíska)
- podpora svalové funkce (facilitace, inhibice)
- stimulace proprioceptorů.
Ve druhé části článku naleznete zásady aplikace tejpu, základní rozdělení tejpovacích technik (svalové, korekční) s vysvětlením. Hlavně se ale dozvíte, pro jaké situace je tejpování vhodné a kdy bychom tejpovat neměli!
Použité zdroje:
1. Montalvo, A. M., Cara, E. L., & Myer, G. D. (2014). Effect of Kinesiology Taping on Pain in Individuals With Musculoskeletal Injuries: Systematic Review and Meta-Analysis. The Physician and Sportsmedicine, 42(2), 48-57. https://doi.org/10.3810/psm.2014.05.2057
2. Tiga-Loza, D.C., Marín-Ariza, D.C., & Villota, X. (2020). Effects of Kinesiotaping on shoulder pain as a single therapy or in combination with physiotherapy: A quasi-experimental study. Cogent Medicine, 7
3. Kobrová, Jitka a Válka, Robert. Terapeutické využití tejpování. Praha: Grada Publishing, 2017. ISBN 978-80-271-0181-8
4. Kobrová, Jitka a Válka, Robert. Lymfotaping: terapeutické využití tejpování v lymfologii. Praha: Grada Publishing, 2017. ISBN 978-80-271-0182-5
5. Kase, Kenzo. Kinesio Foundations Course: Skripta. 2022
6. Cavaleri R, Thapa T, Beckenkamp PR, Chipchase LS. The influence of kinesiology tape colour on performance and corticomotor activity in healthy adults: a randomised crossover controlled trial. BMC Sports Sci Med Rehabil. 2018 Nov 1;10:17. doi: 10.1186/s13102-018-0106-4. PMID: 30410769; PMCID: PMC6211494
7. Kinesio Taping. Online. Physiopedia. Dostupné z: https://www.physio-pedia.com/Kinesio_Taping. [cit. 2024-10-24]
8. Csapo R, Alegre LM. Effects of Kinesio(®) taping on skeletal muscle strength-A meta-analysis of current evidence. J Sci Med Sport. 2015 Jul;18(4):450-6. doi: 10.1016/j.jsams.2014.06.014. Epub 2014 Jun 27. PMID: 25027771
