Reklama:

Zázračné lidské tělo...
rameno (VII.)

Ronnie.cz > Medicína > Patologie

Předešlé články:

  • první díl - podrobné seznámení se stavbou ramena, kostmi, které se na něm podílejí, jednotlivými klouby, které spolupracují na jeho pohybech, s vazy, které jej zpevňují, a svaly, díky nimž se každý aktivní pohyb uskutečňuje; z patologie obsahuje syndrom bolestivého ramena, rotátorové manžety a poškození šlachy m. bicipitis
  • druhý díl - krátké shrnutí anatomie a syndromu bolestivého ramena + kalcifikující tendinitis
  • třetí díl - krátké shrnutí anatomie a syndromu bolestivého ramena + bursitis a terapie syndromu bolestivého ramena
  • čtvrtý díl - krátké shrnutí anatomie a syndromu bolestivého ramena + syndrom rameno-ruka
  • pátý díl - krátké shrnutí syndromu bolestivého ramena + zmrzlé rameno, diferenciální diagnostika
  • šestý díl - krátké shrnutí syndromu bolestivého ramena + postižení akromioklavikulárního, sternoklavikulárního a skapulothorakálního skloubení, capsulitis

Doporučuji seznámit se také s články z Anatomie.

Pro rychlejší a snazší orientaci a vysvětlení některých nejasných slov nabízím opět slovníček pojmů, které jsou v článcích používány. Doufám, že Vám bude opět ku prospěchu.

* SLOVNÍČEK UŽÍVANÝCH POJMŮ:

Slovníček užívaných pojmů
abdukce pohyb směrem do strany, od osy těla (upažení)
artróza (osteoartróza) nezánětlivé onemocnění kloubů, typická je destrukce (zánik) kloubní chrupavky
atrofie zmenšení normálně vyvinutého orgánu, na němž se podílí úbytek jeho buněk nebo zmenšení jejich velikosti, např. nedostatkem výživy a prokrvení
bilaterální oboustranný
bursa tíhový váček
bursitis zánětlivé onemocnění bursy
capsula pouzdro
dekalcifikace úbytek vápníku (kalcia) z tkání či orgánů, zejm. kostí
demineralizace ztráta minerálních látek z tvrdých tkání těla (kostí a zubů)
discus intervertebralis meziobratlová ploténka (destička)
distální vzdálený, umístěný na opačné straně, než je počátek (střed) - opakem je proximální – např. horní končetina: její distální částí je ruka s prsty, proximálně leží rameno
distorze podvrtnutí kloubu
dystrofie porucha výživy buňky, tkáně nebo orgánu (způsobená např. i otokem), nejmírnější stupeň poškození buněk a tkání, při delším působení může dojít až k zániku buněk (nekróze)
entezopatie onemocnění svalových a šlachových úponů vznikající většinou jejich opakovaným přetěžováním
hyperestezie zvýšená citlivost na zevní smyslové podněty
imobilita nehybnost
instabilita nestabilita
ischemie místní nedokrevnost tkáně, která vede k jejímu poškození až odumření
kontraktura svalová: chorobné stažení svalu, kloubní: trvalé postavení kloubu v určité poloze a porucha jeho přirozené pohyblivosti
labrum chrupavčitý lem rozšiřující jamku ramenního kloubu
ligamentum vaz
morbus choroba, nemoc
nekróza odumření tkáně
ruptura prasknutí, trhlina
subakromiální pod akromiem (nadpažkem)
subluxace neúplné vykloubení (kloubní plošky se ještě částečně dotýkají)
symptomatologie soubor příznaků (symptomů)
tendo šlacha
tendinitis zánětlivé onemocnění šlachy
tendopatie onemocnění šlachy (obvykle vzniká z přetížení, vlivem mikrotraumat, poruch prokrvení aj.)
trofický vztahující se k výživě tkání a jejich růstu

-itis koncovka charakterizující zánět
-patie koncovka označující chorobu

analgetika léky proti bolesti
anestetika látky působící znecitlivění
kortikoidy látky podobné hormonům kůry nadledvin (protizánětlivý, protialergický účinek, tlumí činnost imunitního systému)
nesteroidní antirevmatika (NSA) používají se u většiny revmatických onemocnění kloubů, kromě protizánětlivého mají také analgetický účinek (např. Acylpyrin, ibuprofen, Voltaren – diclofenac aj.)

Článek je, stejně jako všechny z této série, pojat jako pokračování, kapitoly jsou označovány čísly následnými k předcházejícím.

1. ANATOMIE - KRATIČKÉ SHRNUTÍ

Maximálně zkrácené shrnutí nabízely již předchozí díly, později jsem je vypustila úplně, dnešní díl je poslední v sérii, proto jej opět vkládám coby nutné drobné uvedení do anatomie ramena.

Rameno je nejsložitějším kloubem v lidském těle – skládá se ze čtyř jednotlivých kloubů (spojujících vzájemně kost hrudní, klíční, pažní a lopatku) a umožňuje široký rozsah pohybu, kterým se však vystavuje značnému riziku nestability kloubu. Z ní plynou mnohé obtíže, s nimiž klienti přicházejí. Zpevnění ramenního kloubu kontroluje kloubní pouzdro a početné vazy ve spolupráci se svaly, jejichž hlavní úlohou je zajištění aktivního pohybu. Vazy jmenovitě probírat nebudeme, tento úkol již splnil rozsáhlý úvodní článek, svaly si však kvůli jejich podstatné roli fixace hlavice v jamce zmínit dovolím (pro jejich bližší nastudování však doporučuji např. sekci Anatomie). Šlachy zesilující pouzdro kloubní náležejí svalům vpředu: musculus supraspinatus (abduktor), m. infraspinatus a m. teres minor (zevní rotátory); vzadu: m. subscapularis (vnitřní rotátor). Soubor svalů a jejich šlach zpevňujících pouzdro je klinicky označován jako rotátorová manžeta. Přímo uvnitř kloubu probíhá po přední straně ještě šlacha dlouhé hlavy m. biceps brachii (flexor ramena a lokte). Dodám, že v místech tlaku a tření se mezi kloubním pouzdrem a okolními útvary vytvářejí bursy (tíhové váčky), u ramena poměrně četné.

2. PORUCHY RAMENNÍHO KLOUBU

Syndrom bolestivého ramena

Problémy s ramenem vychází povětšinou z chorobných procesů probíhajících v tkáni okolo ramenního kloubu než v něm samotném (v ligamentech*, šlachách, pouzdru, labru*, bursách a svalech). Souhrnné označení těchto obtíží, syndrom bolestivého ramena, tedy nemívá přímý vztah k traumatu ramenního kloubu jako takového. Zmíněný pojem zahrnuje více různorodých diagnóz a postižení různých struktur, jednotlivé obrazy prolínají. V úvodním díle jsem vás seznámila se syndromem rotátorové manžety (A.) a poškozením šlachy dlouhé hlavy bicepsu brachii (B.), druhý díl zahrnoval kalcifikující tendinitis (C.), třetí bursitis (D.), čtvrtý syndrom rameno-ruka (E.), pátý zmrzlé rameno (F.) a šestý postižení akromioklavikulárního (G.), sternoklavikulárního (H.) a skapulothorakálního skloubení (I.) a capsulitis (J.).

V dnešním, posledním díle pokračujeme kapitolou o pouzdru ramenního kloubu, poškození ramena u sportovců a pod čarou zmíním také metodiku postizometrické relaxace jako možné terapie.

K. Pouzdro ramenního kloubu

Pouzdro kloubní nemusí být však postiženo pouze zánětlivým procesem, vyskytují se také oslabení v některé jeho části. Nejfrekventovanější výskyt vykazuje oslabení v přední části pouzdra – přední nestabilita ramenního kloubu (nejčastěji u sportovců), při níž pozorujeme bolestivé provádění abdukce* a zevní rotace.

Zadní nestabilita vzniká především po malých opakovaných traumatech, ale objevuje se i po opakovaných subluxacích (např. z důvodu jiných anatomických poměrů struktur ramena – špatným vyvinutím jamky apod.), luxacích pádem na natažené horní končetiny nebo nárazem na přední část ramena (sportovci). Přispívá k ní také porucha fixační funkce svalstva rotátorové manžety, ale i fakt, že zadní strana pouzdra je již sama o sobě tenká. Např. u hráčů volejbalu, tenisu, basketbalu, baseballu, plavců apod. (opakované zvedání paží nad hlavu) dochází k soustavnému poškozování měkkých tkání a mikrotraumatům zadní části pouzdra. Bolest poté typicky přichází při sportovním zatížení, nikoli při běžných činnostech.

Doplním ještě možnost nestability spodní, při níž se tahem za končetinu objeví na horní části ramena žlábek (umožněním posunutí hlavice směrem dolů).

Při neúspěšné fyzioterapeutické léčbě výše zmíněných obtíží nastupuje na řadu řešení chirurgické.

L. Postižení ramenního kloubu u sportovců

Ve sportu patří oblast ramenního kloubu k jedné z nejvíce zatěžovaných. Užívá se dokonce termínu oštěpařské nebo plavecké rameno, což však neznamená, že jeho výskyt není výjimkou ani v jiných sportovních odvětvích, naopak je poměrně častý i v házené, gymnastice, tenisu, basketbalu. Jak už jsem zmiňovala, ve všech případech se jedná o typicky mikrotraumatickou příčinu vzniku. Dochází totiž k opakovanému poškozování měkkých částí na hranici maximálních možností či dokonce nad ní (často podpořeno nedostatečným rozcvičením nebo únavou). Mikrotraumata jsou drobná poranění, sportovec při nich nepozoruje snížení výkonnosti, nemá žádné subjektivní potíže, v čemž právě tkví nebezpečí. Jedinec tedy pokračuje v zatěžování a ve tkáních tak vznikají změny např. typu ruptur* svalových vláken, drobných krvácení, později vazivových degenerací apod. Funkci takto poškozených svalů musejí přebírat jiné, čímž dávají vzniknout svalové dysbalanci a následně poruše funkce, bolesti a snížení výkonnosti. Kumulace mikrotraumat vede po delší době k chronickému poškození. (Doplňující pozn.: změny se nedějí pouze na svalech, ale také na kloubech a kostech.)

Významnou roli při snížení rizika mikrotraumat hraje postupné zvyšování zátěže a umožnění organismu adaptovat se na ni, omezení trvalého přetížení nad práh pracovního výkonu, eliminace možnosti zevního násilí i mírné intenzity, zařazení kompenzačních cvičení proti vzniku svalových dysbalancí, stejně tak dostatečného rozcvičení a předehřátí. Maximální důležitost proti vzniku mikrotraumat tedy vykazuje preventivní působení, včetně volby dostatečně dlouhého odpočinku a jeho podpoření v odstraňování únavy (masáže, vodoléčba / plavání apod.)

Kombinovaná terapie syndromu bolestivého ramena (farmaka a masti proti bolesti a zánětu, komplexní fyzioterapie a následné dlouhodobější rehabilitační cvičení, popř. plavání apod.) se jeví jako nejlepší léčebné řešení. Upřednostnění pouze některé ze složek negativně ovlivní výsledný efekt terapie – poukazuji na fakt, že u aktivních sportovců se často pro umožnění výkonu provádí lokální anestezie, která sice aktuálně odstraní bolest, ale nenavrací funkci a ani vlastní výkon poté není stoprocentní. Navíc vzniká veliké riziko dalších lokálních poškození.


POD ČAROU...

Postizometrická relaxace

Nejen v dnešním článku výše jsem zmiňovala svalovou dysbalanci, ale i u ostatních kapitol syndromu bolestivého ramena hrají podstatnou roli zkrácené a oslabené svaly a jejich léčebné uvedení do správné délky a napětí (viz např. syndrom rotátorové manžety). Svalovou dysbalanci můžeme odstranit pravidelným (!) protahováním svalů zkrácených a posilováním oslabených. V rámci dnešního článku a odstavečku pod čarou vás pouze v krátkosti seznámím s hlavními principy, jak působit na svaly se zvýšeným napětím. Techniku popíši pouze všeobecně, obrázky ukazují polohy pro relaxaci vnitřních a zevních rotátorů ramenního kloubu.

Na relaxaci a uvolnění svalů se s výhodou využívá techniky nazvané postizometrická relaxace (PIR), při níž sval nejprve nastavíte do polohy vhodné pro daný sval – do prvního pocitu tahu. Při působení na rotátory ramenního kloubu se při autoterapii (tj. bez asistence jiné osoby) využívá coby odporu pouze gravitace, takže pokračujete mírným přizvednutím zápěstí ve smyslu protipohybu opačným směrem, než kam protahujete (tedy jako byste chtěli provést opačnou rotaci v ramenu). Protahovaný sval tak nechejte 10 - 20 s pracovat (po celou dobu si dýcháte, jak je libo). Po odpočítání 10 s se zhluboka nadechněte a při výdechu povolte a spusťte ruku níž, do uvolnění. Po několika desítkách vteřin (opět klidného dýchání, nezadržujte dech při žádné fázi) následuje totéž, stejný postup opakujte alespoň třikrát za sebou. PIR je velmi jemnou, relaxační technikou, používají se pomalé, soustředěné pohyby s vyloučením švihů. Pokud by se vám podařilo zařadit protahovací cvičení 3x denně, bylo by to jen dobře.


ZÁVĚR

Poruchy v oblasti ramenního kloubu jsou mnohem rozsáhlejší problematikou, není však v moci těchto článků ji celou podrobně probrat. Doufám však, že jsem mnohým z Vás napomohla zorientovat se alespoň částečně v možnostech poruch, které mohou vaše rameno postihnout, a že články také splnily úkol, který si stanovily hned v počátcích: pomoci nalézt vysvětlení např. Vašich lékařských zpráv, porozumět jim, aniž byste je museli "dávat všanc" někomu jinému a prosit o objasnění. Věřím, že má snaha podat vše co nejsrozumitelněji nalezla svůj cíl a spokojené čitatele.

Přeji vám, ať dosáhnete vytoužených met bez jakýchkoli zranění a zdravotních problémů.

Doporučuji literaturu:

Čihák, R. Anatomie I. Praha: Grada, 2001. 516 s. ISBN 80-7169-970-5.
Flusserová, Š. Zázračné lidské tělo… Rameno (I.). IRONMAN Magazine 2005, č. 5, s. 74-79.
Flusserová, Š. Zázračné lidské tělo… Rameno (II.). IRONMAN Magazine 2006, č. 2, s. 80-83.
Flusserová, Š. Zázračné lidské tělo… Rameno (III.). IRONMAN Magazine 2006, č. 3, s. 76-79.
Flusserová, Š. Zázračné lidské tělo… Rameno (IV.). IRONMAN Magazine 2006, č. 4, s. 80-83.
Flusserová, Š. Anatomie na Ronnie.cz
Flusserová, Š. Patologie na Ronnie.cz
Krupař, V., Brtková, J. Syndrom bolestivého ramena. Praha: Apotex, 2001. 101 s.


Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2018 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2018 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra