Reklama:
Skladem opět všechny příchutě!
100 % Whey Protein v akci 1+1
Náš nejprodávanější protein. Více zde.

Hormony a jejich vliv
na organismus (I.)

Ronnie.cz > Medicína > Fyziologie

Cílem většiny cvičenců (převážně začátečníků) je nabrání hmoty v co nejkratším čase, a tak bez ohledu na to, zda se stravují správně, a bez výčitek svědomí krmí své tukové „polštáře“ na těle. Nezajímají se o to, jak vlastně celkový metabolismus funguje, co je zapotřebí pro správné fungování organismu a kvalitní přírůstek svalové hmoty (všimněte si hlavně slova svalové).

Představte si mladého kluka (říkejme mu třeba Petr) začínajícího se cvičením, který vchází do posilovny, vidí chlapy, kteří jsou v tu chvíli větší než on, a vštípí si do hlavy, že bude stejně velký jako oni. Na doporučení obsluhy si pořizuje gainer, cestou z posilovny navštíví obchodní centrum a koupí si čistou dextrózu, kterou ještě cestou domů stihne ochutnat. Přichází domů a dělá si svůj první potréninkový nápoj.

Uběhne pár měsíců a Petr zaznamenává velké zvýšení čísla na osobní váze. Je spokojen a pokračuje v dosud zaběhnuté rutině - jíst, co to dá. Za nějaký čas váhové přírůstky přestávají být tak markantní, ba dokonce stagnují. Následuje pro něj logická reakce - zvýší množství jídla, nekontrolovaně pojídá veškeré sladkosti, které doma najde, a glukopur/gainer už pro něj není jen potréninkovým nápojem. Za nějaký čas začínají Petra trápit časté pocity žízně, chodí často na záchod a jednoho dne začíná špatně vidět. Přichází na kontrolu do nemocnice, kde je mu zjištěna cukrovka II. typu.


Tento závěr je sice jeden z nejhorších, které jsem mohl zvolit, ale chci poukázat na to, v čem Petr udělal chybu. Ta nespočívala v tom, že začal cvičit, ani ve chlapech, kteří ho dohnali k jeho myšlence být velkým, ani v obsluze, která mu doporučila pořídit si gainer. Chyba byla v něm samém, protože si nepřečetl ani jediný článek o nejdůležitějších věcech ovlivňujících metabolismus. Tím se dostáváme k tomu, proč je důležité vědět o našem těle co nejvíce. Proto nebude od věci, když si rozebereme velice důležitou součást našeho metabolismu - hormony.

Tento seriál bude rozdělen na tři samostatné díly. V prvním se dozvíte, co to vlastně hormony jsou, podíváme se na jejich rozdělení a mechanismus vylučování. Ve druhém díle poznáte veškeré žlázy produkující tyto „posly“. Nakonec se podíváme na ty nejdůležitější hormony, které by měly cvičence zajímat - představíme si hormony s anabolickým a katabolickým účinkem.


Hormony

V těle mnohobuněčných organismů musí fungovat určitá komunikace mezi buňkami. Máte např. pocit hladu? Velice zjednodušeně to znamená, že buňka A vyslala neurální signál buňce B a Váš mozek zpracoval informaci, díky které si uvědomíte, že byste se měli najíst. Vy se ale nenajíte a tělo se s tímto stavem musí vypořádat - zajistit přísun živin pro buňku A. V tomto případě se tělo díky tzv. hormonálnímu signalizačnímu systému adaptuje na zmíněnou situaci a uvede do činnosti příslušné orgány, žlázy a hormony.

Hormony (z řec. hormanein = pohánět) jsou látky specifického složení syntetizované v endokrinních žlázách a vylučované do krevního oběhu, který je roznáší k cílovým buňkám a orgánům, kde v závislosti na svém účinku regulují a modifikují celkový metabolismus.

Takhle zní klasická definice, ale musíme brát v potaz, že existují hormony, které nejsou syntetizované v endokrinních žlázách a nepotřebují být vylučovány do krevního oběhu. Tímto se také dostáváme k prvnímu dělení hormonů, které si za chvilku popíšeme. Co se týče názvosloví, můžete se také setkat se slangovým pojmem „posel“, jelikož hormony jsou svým způsobem posly, které přenášejí zprávy (živiny) do buněk.

Dělení hormonů podle vzdálenosti buněk

Jak už jsem zmínil výše, buňky mezi sebou komunikují a jejich druh komunikace závisí na vzdálenosti mezi nimi. Podle toho hormony dělíme takto:

1) hormony působící lokálně

  • autokrinní (interleukiny - imunita, ...)

  • parakrinní (NO - oxid dusnatý známý svým vazodilatačním účinkem, sekretin, ...)

2) hormony působící na větší vzdálenost

  • endokrinní (inzulin, glukagon, adrenalin, ...)

Právě u autokrinních hormonů nemůžeme použít základní definici uvedenou výše, protože je produkuje právě buňka, kterou tento hormon ovlivňuje. Této definici neodpovídají ani parakrinní hormony, jelikož působí v bezprostřední blízkosti buňky, ze které byl hormon vyloučen, a např. difůzí se dostává do okolních buněk.

Toto dělení je jedno z nejjednodušších. Abychom měli dělení kompletní, musíme si nyní představit složitější třídění hormonů, a to podle jejich chemického složení.

Dělení hormonů podle chemického složení

1) fenolové hormony

  • katecholaminy (adrenalin, noradrenalin, dopamin)
  • thyroxin a trijodthironin (produkuje štítná žláza)
  • serotonin, melatonin
2) steroidní hormony (lipidové deriváty)
  • gestageny
  • estrogeny a androgeny (testosteron)
  • kortikoidy (kortikosteroidy)
3) proteohormony (peptidické hormony - glykoproteiny, polypeptidy)
  • centrální peptidové hormony (z hypothalamu)
  • hormony všech tří laloků hypofýzy
  • parathyreoidální hormon (parathyrin, PTH, parathormon), kalcitonin
  • insulin, glukagon, hormony trávicího traktu
  • atriový natriuretický peptid
  • růstové faktory
  • choriogonadotropin
Máme tedy kompletní přehled o dělení hormonů, ale většinu z nich můžete přejít bez povšimnutí. Našim cílem nebude znát charakteristiku všech hormonů v těle, zaměříme se pouze na hormony nejvíce ovlivňující naše svalové přírůstky a úbytky. Mezi tyto hormony patří hlavně inzulin, testosteron, růstový hormon, respektive glukagon, kortizol, adrenalin a v neposlední řadě trijodtyronin (T3) a tyroxin (T4). Tyto hormony si charakterizujeme v poslední části našeho trojdílného seriálu. Nyní přejděme k mechanismu vylučování hormonů.

Mechanismus vylučování

Pro lepší pochopení jsem rozdělil celý proces na dvě části. Popišme si nejdříve obrázek výše. Jak jste si mohli všimnout, jedná se o hypothalamo-adenohypofyzární systém, který zajišťuje komunikaci mezi hypotalamem a předním lalokem hypofýzy.

Jak to tedy celé funguje? Hypotalamus dostane podnět, který zajistí sekreci určitého liberinu nebo statinu, ty se přenášejí zvláštním („portálním“) krevním oběhem do předního laloku hypofýzy (adenohypofýzy) a v něm podněcují (liberiny) nebo tlumí (statiny) sekreci tropinů. Tropiny se roznášejí krevním oběhem k endokrinním žlázám a v nich stimulují sekreci příslušného hormonu, jenž pak v cílových buňkách vyvolá odpovídající reakce.

Na druhém obrázku je znázorněna zpětná reakce. Ta funguje na jednoduchém principu: Pokud má buňka hormonů dostatek nebo už příslušné živiny nejsou v krevním oběhu, podnítí zpětnou reakci hypotalamus, který začne produkovat již zmíněné statiny, které tlumí produkci tropinů, jež právě podněcují endokrinní žlázy k sekreci příslušného hormonu.

Vazba hormon - receptor

Určitě se ptáte, jak je možné, že určitý hormon přesně „ví“, kam má zamířit, a neovlivní např. jiné, pro něj cizí buňky. Každý hormon je svým způsobem klíč do své příslušné buňky, která se chová jako zámek. Tak jako dveře Vašeho bytu otevřete pouze jedinečným klíčem, tak je hormon pro své buňky jedinečný a ostatní buňky mají jiný zámek, proto se do nich nemůže dostat a pouze kolem nich „proplave“. Proto mají buňky na svých membránách, v cytoplazmě nebo v jádře umístěné receptory pro příslušný hormon. Pokud jste nepřeskočili dělení hormonů podle buněčné vzdálenosti, mohli jste si již na obrázkách všimnout buněčných receptorů. Názorně je to ukázáno na následujícím obrázku.

Ve druhém díle si představíme kompletní přehled endokrinních žláz
a podrobněji se podíváme na žlázy pro kulturistiku nejvíce zajímavé.



Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

14.07.14:37arkan - Zajímavej ,článek kdo chce tak si ho \\`proštuduje\\` cele..
13.07.22:51badevil - ja Ti dekuju za tenhle clanek *1*
13.07.21:24eSko - Jestli Ti někdo řekne u dřepu, že je děláš moc hluboko, ta..+1
13.07.21:17Matej J. - To je vylozene u nas v posilce me je sice jen 17 a zacal j..-1
13.07.21:08eSko - Ty základy jsou vždycky nudné, ale na těch člověk musí sta..+1
13.07.19:06Míra Pavlíček - ...tohle je odborny,ale pro obycejne kluky velmi nudny cla..
13.07.18:44eSko - To jen schvaluji, ale tohle nebyla pointa příběhu *79*
13.07.18:34Matej J. - tak já to nemyslim špatně :) jinak mimochodem muj o 2 roky..
13.07.18:04eSko - Pro ten fiktivní příběh jsem měl zvolit zřejmě Matěje míst..
13.07.17:59Matej J. - podle mě je todle zbytečné všechno vědět takhle na začátku..
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
Mikuc (19:55) • Všechno špatný k něčemu dobrý! Poskočí nohy, vršek do roka dožene a bude zas jinde! A k...
magazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
havlic (14:43) • ...no ono to ještě vyleze!bude mě zajímat srovnání s Milanem Šádkem ty 2-3 týdny před s...
magazínSedmdesátiny Jana Smejkala: Můj život...
mirous (13:10) • Super článek! Takového čtení by mělo být víc. Miluji tyto retro pohledy do minulosti ku...
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Amanda (09:01) • Prima fotky. Těším se na ty soutěžní. *79*
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Ondra Hájek (19:57) • Soutěže v Kutné Hoře nemůžou zklamat, tenhle tým pořadatelů to má fakt zmáknutý. Co je...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2024 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2024 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
MAGAZÍN OBCHOD AKADEMIE
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie