Ve středověku byl nejlepším „chirurgem“ ten, kdo dovedl potřebný zákrok provést co nejrychleji. „Anestetikem" byla pálenka nebo opium v kombinaci s tyčí či klackem, který omotali kusem hadru a dali ubožákovi do úst. To si docela přesně pamatuji z přednášky doc. Marka Petrů o dějinách lékařství. Člověk se otřese pouhou představou bolesti, kterou tehdy lidé museli zažívat… Dnes jsme na tom naštěstí úplně jinak a vedle anestetik, která lékaři používají při invazivních zákrocích od trhání zubu až po ty nejsložitější operace, je mnoho metod, jež nám pomohou zbavit se různých typů bolestí, které nás mohou přepadnout. Pojďme se podívat, jak se výzkum bolesti vyvíjel, co se v těle při prožívání bolesti děje a co naše doba nabízí, aby nás bolest netrápila.
Vědecký výzkum
Za první vědecký základ léčby bolesti se považuje tzv. vrátková teorie bolesti z roku 1965. Jejím autorem je prof. Ronald Melzack, který si všiml, že informace o bolesti jsou vedeny pomalými a rychlými vlákny, přičemž informace o intenzitě bolesti vedená pomalými vlákny může být na míšní úrovni potlačena informací vedenou vlákny rychlými. Vnímání bolesti se tedy „zavřou vrátka" a my ji necítíme.
V roce 1974 byla založena mezinárodní organizace IASP (International Association for Study of Pain) zaměřená na výzkum bolesti a o 12 let později vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) třístupňový žebříček léčby bolesti, což výrazně ovlivnilo strategii její léčby. Medicínský vědní obor zabývající se léčbou bolesti se nazývá algeziologie a v České republice již dnes existuje osm center, ve kterých se lékařští specialisté touto problematikou zabývají. Existuje dokonce speciální linka proti bolesti (224 435 587), kde jsou Vám odborníci k dispozici každý všední den od 14 do 19 hodin, nebo můžete také využít internetové stránky www.linkaprotibolesti.cz.
Jak vzniká bolest?
Pocit bolesti vzniká v centrálním nervovém systému (CNS), když se impulz z receptoru dostane do mozku. Snímačům bolesti se říká také nocisenzory či nocireceptory a jsou rozesety po celém těle: na povrchu těla, ve svalech, v kloubech, v cévách, na sliznicích, na povrchu vnitřních orgánů, v míše i v CNS. Zaznamenávají bolest a předávají ji dále, aby další části CNS mohly zareagovat. Zajímavé je, že ženy vnímají bolest jinak než muži. Ženský mozek zaznamená pocit bolesti snadněji než mužský, takže žena na bolest reaguje dříve. Další rozdíl je, že zatímco ženy se lépe vyrovnávají s trvalou bolestí nižší intenzity, pro muže je snesitelnější vyšší míra bolesti působící v krátkém čase.
Akutní versus chronická bolest
Akutní bolest přímo souvisí s vyvolávající příčinou. Tou může být mechanické poškození, zánět či jiná dysfunkce organismu nebo také operační zákrok. Tato bolest má většinou náhlý začátek, trvá hodiny, dny, týdny, maximálně však tři měsíce a může být doprovázena zvýšeným krevním tlakem, zrychleným tepem, rozšířenými zornicemi, pocením apod. Úlevu nám mohou poskytnout volně prodejná anestetika ve formě tablet a náplastí nebo (je-li intenzita bolesti vysoká) injekce, která působí přímo u zdroje bolesti.
Chronická bolest trvá déle než tři měsíce, analgetika na ni nezabírají a nemusí být známa její příčina. Často je proto doprovázena poruchami spánku, nechutenstvím, depresemi, může vést k sociální izolaci a někdy dokonce i k sebevraždě či k eutanázii. V České republice trpí chronickou bolestí 10 % obyvatel. Celou polovinu tvoří bolesti zad, čtvrtinu bolesti kloubů, desetinu bolesti spojené s nádorovými onemocněními a zbylá procenta připadají na bolesti hlavy, břicha, poúrazové a pooperační stavy, poškozené svaly, vaziva, nervy a problémy s polykáním a dýcháním. Jaké prostředky lze dnes využít pro úlevu od chronické bolesti, si povíme v následující kapitole.
Nové způsoby, jak se vypořádat s bolestí
Některých bolestí se lze zbavit vhodnou rehabilitací, jindy pomůžou všeobecně dobře známá léčiva volně dostupná v lékárnách. Při bolestech hlavy, krční páteře a jiných akutních bolestí může pomoci akupunktura (vpichování speciálních dlouhých jehel do přesně určených bodů na těle) či akupresura (tlaková stimulace příslušných bodů na dlaních či chodidlech). Nově lze využít náplastí proti bolesti, u kterých je ta výhoda, že na jejich účinnost nemá vliv případné zvracení či průjem a navíc umožňují dlouhodobé působení vyrovnané hladiny léků (nejčastěji opioidů). Kapsaicin, který se přidává do nejnovějších náplastí, zničí volné zakončení nervů v kůži, takže lokální bolest zmizí až na tři měsíce.
Biologická léčba, která se již oficiálně používá na lupénku nebo Crohnovu chorobu, se začíná osvědčovat při léčbě revmatických zánětů. Její předností je, že kromě zmírnění příznaků či zpomalení průběhu, se kterým se pacienti museli dosud spokojit, umožňuje na buněčné úrovni ovlivnit samotnou podstatu zánětu. V budoucnu se budeme moci zbavit některých nemocí, které bolest způsobují, rovněž využitím moderních genetických a biochemických poznatků. S ohledem na individuální genetické dispozice a specifické biochemické prostředí každého jedince bude zřejmě brzy možné využít léky „na míru".
Nakonec jsou tu ještě dva kuriózní způsoby, jak se s bolestí „poprat": Můžete využít jed nebo počítač. Smrtelný jed ziconotid z japonského mořského plže Conus magus inspiroval výzkumníky, kteří jeho syntetickou formu upravují tak, aby mohla pomoct lidem s chronickými bolestmi hlavy nebo artritidy. Tento toxin funguje tak, že blokuje kalciové kanálky v nervových buňkách a zamezuje tím přenosu signálu bolesti do mozku. Jedovatých vodních hlemýžďů je několik set druhů a jednou ze 12 zemí, které se na jejich výzkumu podílí, je i Slovensko. Kdo by to byl řekl, že počítač, který je často zdrojem bolesti očí, hlavy, zad či krční páteře, můžeme použít také jako pomocníka proti bolesti. Jak? Sednete si před počítač, kde máte zobrazeno své tělo, a snažíte se vůlí bolest odstranit. Představujete si, že Vás to prostě nebolí. Vědci tvrdí, že díky stimulaci mozkové kůry, ke které při takovémto soustředění dochází, lze bolest opravdu aktivně zmenšit. Tato metoda se původně používala pro obnovení pohyblivosti svalů a nyní své uplatnění našla i při boji s bolestí. Inu, vyzkoušejte a uvidíte.
V nejzazších případech lze bolest odstranit chirurgicky: Buď se definitivně přetrhnou nervová vlákna vedoucí bolest, nebo se přeruší činnost nervových center, které tyto impulzy zpracovávají.
Máte-li své tělo rádi...
Kdyby se středověký člověk vzpomínaný v úvodu ocitl v dnešní době, připadaly by mu asi možnosti, které máme, nadpřirozené, zázračné... Co bylo pro ranhojiče v jeho době nepřekonatelným problémem, zvládá dnešní medicínská věda bez mrknutí oka a dokonce vynalézá další a další způsoby, jak vyřešit naše zdravotní problémy. Z určitého hlediska by se dalo říct, že máme lidské tělo pod kontrolou a dokážeme s ním dělat zázraky.
Jenže, jak se říká, každý špás něco stojí.
Jednak je třeba dát pozor na dlouhodobé užívání volně prodejných medikamentů proti bolesti, protože to podle nových výzkumů může vést k poruchám ledvin či k jiným vážným problémům, jako jsou vředové choroby žaludku a dvanáctníku aj.
A jednak, podíváme-li se na bolestivé reakce ne jako na nemoc, ale jako na posly, kterými se naše tělo snaží dát najevo, že něco přestává být v pořádku, jak v tomto světle posoudíme ono „zázračné" utlumování a zbavování se bolesti? Není to trochu, jako by nám plakalo dítě, které něco potřebuje, a my bychom to vyřešili vyvinutím těch nejdokonalejších špuntů do uší a roubíků do úst a holedbali se, jak už ten dětský křik umíme zvládat? Podívám-li se na věc z tohoto úhlu pohledu, nelze než zakončit článek metaforickou radou, která zní: Máte-li své tělo rádi, nezacpávejte si před ním zbytečně uši a neucpávejte mu pusu. Možná Vás bolestivými signály upozorňuje jakoby dotekem motýlího křídla ještě dříve, než vznikne vážnější problém. Je-li však člověk uvyklý tyto první poslíčky umlčovat nebo je prostě ignorovat, může se dostat do stavu, kdy je bolest nesnesitelná a pouhým nasloucháním těmto signálům těla již pochopitelně situaci nelze uspokojivě řešit.
Zdroj:
21. století. Revue objevů, vědy, techniky a lidí, srpen 2010
