Vážení čtenáři, děkujeme za další „várku“ dotazů. Jak jsme již vypozorovali, začínají se hromadit dotazy, které se týkají podobné tematiky, proto je těžké mezi nimi vybírat ty čtenářsky nejzajímavější. Omlouváme se všem, na které se nedostalo. V případě zájmu se na nás samozřejmě můžete obrátit přímo, popř. se objednat na konzultaci. Rádi se s Vámi osobně setkáme. Za celý Sportklinik medical team Vám přejeme krásný zbytek léta plného zdravého sportování.
MUDr. Jiří Neumann, Sportklinik - privátní chirurgická ambulance nejen pro sportovce
Dobrý den,
mám vyhřezlou ploténku mezi 3. a 4. obratlem, asi 3 - 4 mm. Můžu se tréninku i nadále věnovat na soutěžní úrovni?
Z lékařského hlediska nedoporučuji systematický trénink, naopak ale vřele doporučuji kompenzační cvičení k odstranění svalových dysbalancí pod dohledem fyzioterapeutky. V případě, že budete nadále trénovat, hrozí Vám závažný stav: v krajním případě i ochrnutí dolních končetin, v nejlepším případě pak trvalá bolest zad.
Meziobratlová ploténka leží jako určitý tlumící polštář či membrána mezi těly dvou obratlů. Uprostřed ploténky se nachází měkké a zároveň velice elastické a rosolovité jádro. Celá ploténka je obklopena vrstvami vláken a chrupavky. Rosolovité jádro uprostřed ploténky odpružuje celkovou tlakovou zátěž a rozděluje tlak mezi ostatní ploténky. Tlak, který na ploténce spočívá, je hodně závislý na držení těla. Čím vyšší je tlak v ploténce, tím lépe může zátěž odpružit.
Chvilková zátěž plotének škodlivá není. Problém nastává v případě, kdy má jedinec špatné držení těla (např. v pozici vsedě se zakulacenými zády) nebo jednostranné zatížení, v důsledku kterého vznikají dysbalance. V tom případě pak vzniká nerovnoměrné zatížení na okraj ploténky. Jádro (rosolovité) nacházející se uprostřed ploténky se posunuje a dochází k zatížení vrstev vláken. Neudrží-li už vnější vláknitý prstenec tlak zatížení, roztrhne se, přičemž z něj vyhřeznou části rosolovitého jádra (výhřez meziobratlové ploténky). To vede k sevření míchy nebo nervového svazku a v důsledku toho se ozvou bolesti zad, které mohou nastoupit akutně, nebo se mohou plíživě zvětšovat.
V případě malého poškození dochází „pouze“ k bolestem zad s vystřelováním do jedné z obou polovin hýždí. Pokud se jedná o větší poškození, může táhlá bolest vystřelovat až směrem do nohy. Velké zhmoždění může vést až k ochrnutí.
V případě, že se chcete vyhnout těmto problémům, je nutné dodržovat několik důležitých rad a opatření:
- při jednostranném zatížení (sportovním) provádět kompenzační cviky pod vedením zkušeného fyzioterapeuta
- věnovat dostatečné úsilí fázi regenerace (plavání, masáže, fyzioterapie, odpočinek) a zbytečně se nepřetěžovat
- v posilovně váhy navyšovat postupně a stále dbát na perfektní provedení (techniku) cviku
- důkladně se rozcvičovat a protahovat před i po sportovním výkonu
- pravidelně chodit na vyšetření pohybového aparátu; u nás na klinice používáme vynikající metodu AFS, která odhalí všechny svalové dysbalance a fyzioterapeutovi jasně ukáže aktuální stav daného jedince a aktivně mu pomůže při předcházení zranění (více informací naleznete zde)
- v případě sedavého zaměstnání doporučuji ortopedickou židli, která prokazatelně ulehčuje zatížení meziobratlových plotének
- v případě jakýchkoliv bolestí zad okamžitě vyhledat odbornou pomoc
Dobrý den, při běhu si můj 21letý syn před dvěma měsíci podvrtnul kotník. S pomocí zábalů z aloe vera a elastických obvazů se stav zlepšil, ale kotník je stále oteklý. Žijeme v Anglii a při návštěvě lékaře nám bylo řečeno, že je vše v pořádku, a byl nám doporučen Ibuprofen. Noha ale v pořádku není a přesto, že už nebolí, syn stále nemůže normálně trénovat. Šance, že bychom se dostali na rentgen je nulová, jde to pouze v soukromé nemocnici, ale to je zase finančně nedostupné. Můžete nám poradit? Předem děkujeme, Helena a Filip.
RTG vyšetření je v tomto případě k ničemu a je nevýtěžné. Doporučuji vyšetření magnetickou rezonancí, což je ovšem ještě daleko náročnější a dražší. Může se s největší pravděpodobností jednat o poranění měkkých tkání (vazů) nebo chrupavky. Ideální je také operační zákrok, a to konkrétně diagnostická artroskopie, která v podstatě stanoví diagnózu a teprve poté lze zahájit léčbu. Doporučuji určitě nešetřit a provést důkladné vyšetření a stanovení diagnózy, aby nedošlo ke zbytečným komplikacím, např. k artróze, což je již neléčitelný zdravotní problém.
V první řadě je nutné rozlišit podvrtnutý kotník a zřejmé poranění vazů. Všechny druhy podvrtnutí způsobují více či méně vážná poranění vazů - vytržením vazivově-elastické tkáně z pouzdra vznikne krevní výron nebo otok. Obecně lze podvrtnutí kotníku rozdělit na ty, u kterých je pozorován otok, lokální bolestivost a natažení vazivového aparátu, dále na ty, u kterých dojde k částečnému poškození vazivového aparátu (většinou je to spojeno s krevními výrony, ale bez nestability) a následně na ty, u kterých dojde k poškození vazivového aparátu - kompletnímu roztržení a vzniku nestability. Vyloučíme-li zlomeninu kotníku, je nutné diagnostikovat rozsah vazivového poranění. K tomu nám poslouží již zmíněné vyšetření magnetickou rezonancí, což je moderní zobrazovací (tunelová) metoda, která mnohdy dokáže nahradit operační zákrok (artroskopii), avšak bez možnosti léčebného zásahu.
Jako prevenci těchto nepříjemných podvrtnutí doporučuji pravidelně zařazovat do tréninkových plánů dostatečné množství posilovacích cviků na svaly a šlachy v oblasti kotníku. Za nejlepší považuji odrazy v písku (naboso) s přitahováním špiček směrem vzhůru a s propnutými koleny, aby se zajistilo maximální zapojení kotníku při cviku. Další prevencí je využívání kvalitní obuvi přesně dle potřeby sportovce (každý sportovec má jiný druh nášlapu - pronace, supinace, neutrální...) a zároveň využívání termoplastických vložek do bot. Osobně na své klinice používám tyto. Jsou tepelně upravovatelné, vyjímatelné, a tudíž jsou vhodné do jakékoliv obuvi (nejen sportovní), která má vyjímatelnou stélku. Výhodou těchto vložek je zejména to, že minimalizují pohyb nohy v botě, zabezpečují oporu klenby a zároveň dostatečně tlumí otřesy.
Dobrý den, jako 15letý jsem začal velmi intenzivně cvičit. Asi po 2 letech, při tlacích jednoruček na ramena, mi přeskočilo v rameni a ruka se prolomila i s činkou. Nemohl jsem zvednout paži nad úroveň prsou (předpažit, upažit) několik dní a v den úrazu jsem nemohl s rukou hýbat vůbec. Ne že by to bolelo, ale jako by nebyla síla ruku zvednout. Doktor mi řekl, že to nic není, že při vyšetřeních nic nezjistil. Tak jsem začal cvičit znovu a asi v 19 letech se mi při cviku na šikmé lavici s jednoručkami stalo totéž, když mi pomáhal sparing partner a moje ruce v horní poloze dal příliš k sobě. Od té doby rameno cítím stále při různých sportech. V posilovně nesmím cvičit pullover, při zmíněných jednoručkách na prsa musím mít ruce v horní části daleko od sebe, jinak mi v rameni přeskočí. Někdy to ustojím a činku udržím. Nevím co s tím, obávám se, že už je na jakoukoli léčbu pozdě. Díky za radu a odborný názor.
Stejně jako u dotazu v minulém díle se zřejmě jedná o poranění rotátorové manžety ramenního kloubu. Vhodné je opět vyšetření magnetickou rezonancí, které ovšem pouze odhalí daný problém. Následuje artroskopie ramenního kloubu. Tu je možné provést ambulantně. Poraněná manžeta se při tomto zákroku sešije. Vše se provádí v narkóze. Tento zákrok patří mezi nejobtížnější, ovšem díky současným postupům a dostupnosti technologií může pacient okamžitě po zákroku s ramenem hýbat. Sice ne aktivně, ale může. Hned následující den může začít rehabilitovat. Délka celkové léčby se odhaduje na 6 - 9 měsíců.
MUDr. Jiří Neumann je majitelem a vedoucím centra
SPORTKLINIK, privátního chirurgického centra s rozšířenou péčí o pohybový aparát. Toto chirurgické centrum se specializuje na nadstandardní zdravotní péči se zaměřením na pohybový aparát a poskytované služby se vyznačují vysokým stupněm profesionality personálu v kombinaci s používáním nejmodernějších diagnostických a léčebných metod.
Své dotazy můžete MUDr. Jiřímu Neumannovi posílat prostřednictvím tohoto formuláře:
