Na našich stránkách se setkáváte také se studiemi (kofein a STH), výsledky vědeckých zkoumání, či jen se sesbíranými střípky o zdraví. Níže přinášíme další z nich.
Jídla z fastfoodu mají méně kalorií než z restaurace
[Text: Milan Koukal] Mnozí dietologové zdvíhají prst před nabídkou fastfoodů - tedy rychlého občerstvení. Jde o pokrmy připravené k okamžité spotřebě. Mohou být jak teplé (hamburger, hranolky aj.), tak studené (např. obložená bageta se šunkou či kobliha). Zdůvodňují to zejména tím, že v těchto pokrmech je přemíra tuků (převážně nasycených) a chybí dostatek ovoce a zeleniny.
Čerstvá studie, kterou zveřejnil americký časopis Review of Agricultural Economist (RAE), ukazuje, že rychlé občerstvení i jídla servírovaná v restauraci mají více kalorií než jídlo připravené doma. Ovšem lepší než jídlo v restauraci je prý fastfood - nejen proto, že jde o menší porci a má méně kalorií. Přitom bývá lepším zdrojem energie.
Vláknina je každá jiná
V metabolismu hraje při trávení důležitou úlohu vláknina, která má jinak mizivou výživnou hodnotu.
Zdrojem vlákniny jsou všechny rostliny a rostlinné výrobky. Rozpustnou vlákninu nabízí tmavý chléb, obilné vločky, většina ovoce (i sušeného) a zeleniny, luštěniny. Vlákninu nerozpustnou reprezentují např. rýže, otruby, jahody, ořechy.
Vláknina pomáhá chránit před zácpou, protože zvětšuje objem stolice. Dále velice zrychluje průchod zbytků jídla tlustým střevem, a tak je pomáhá udržet v dobrém stavu. Snižuje i riziko střevních nemocí, zdá se, že chrání před hromaděním karcinogenů. Rozpustná vláknina pomáhá snižovat krevní hladinu cholesterolu. Přemíra vlákniny však může způsobit nadýmání a jiné zažívací potíže.
Bakterie mají nové nepřátele
Symbolickým bičem na bakterie se může stát nejnovější objev výzkumníků, působících na Zheijiang University v Číně: monolaurin, extrakt z kokosového oleje, působí proti mikrobům. V kombinaci s dalším činitelem přírodního původu je velice účinný proti některým bakteriím - např. Escherichia coli, která může způsobovat různé záněty.
Jiní čínští vědci po dlouhodobém výzkumu znovu potvrdili, že česnek je přírodním antibiotikem a má antibakteriální účinky. V jednom kraji jsou vedle sebe dvě oblasti. Obyvatelé jedné z nich tradičně užívají ve velké míře česnek - a jsou zdraví. Hned vedle, kde není užívání česneku tradicí, se objevují různé nemoci.
Čeho se bojí rakovina?
Letos v říjnu britští vědci potvrdili, že kurkumin - pálivá žlutá složka kari - zabraňuje vývoji nádorových onemocnění. Látka izolovaná z oddenků zázvorovité kurkumy (Curcuma longa) blokuje vývoj kožního melanomu i dalších nádorových onemocnění. To, že pálivé kari je účinné proti nádorovým onemocněním, ukazuje i výzkum provedený v Indii, kde výskyt čtyř běžných druhů rakoviny (tlustého střeva, prsu, prostaty a plic) je 10krát nižší než v USA.
Proti rakovině preventivně působí mj. dýně, česnek, mango, špenát, listová zelenina, řeřicha, čekanka, citrusy, brokolice, celer, pórek, cibule, mrkev, kapusta, zelí, mango, losos, celozrnné pečivo, sójové výrobky, rozinky, chilli papričky, lněná semínka a zelený čaj. Výborným prostředkem je lykopen, který se tradičně vztahoval k rajčatům. Nyní se překvapivě ukázalo, že v jednom kusu melounu je lykopenu jako ve čtyřech rajčatech.
Dodejme, že podle čerstvých údajů WHO v průběhu života mohou rakovinou onemocnět dva z pěti lidí.
Po chlebu se (už) netloustne
Nyní se významně mění náhled dietologů na chléb. Ještě nedávno byl považován za fádní potravinu, po které se navíc tloustne. Za posledních 40 let se spotřeba chleba v mnoha evropských zemích snížila až o polovinu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že složené sacharidy obsažené v chlebu snižují hladinu cholesterolu v krvi a pomáhají zvládnout cukrovku. Chléb obsahuje značné množství železa a vitamínů (zejména skupin B) i vápníku potřebného pro zdravé kosti a zuby. Nezanedbatelnou součástí je i vláknina.
Možnou obezitu nezpůsobuje chléb, ale to, co se na něj namaže. Bílý chléb sice nemá tolik vlákniny jako jeho celozrnný bratranec, ale je také zdravý. Bílý chléb se peče z mouky umleté z vnitřní části zrna po odstranění plev. Naopak tmavý chléb se vyrábí ze pšeničné mouky, ke které se přidá díl otrub. Celozrnný (samožitný) chléb se peče z celozrnné mouky anebo z bílé mouky smíšené s otrubami a obilnými klíčky.
Víno budiž pochváleno
Většina odborníků na výživu se dnes již shoduje v tom, že kladné místo ve výživě mají alkoholické nápoje, samozřejmě v přiměřené míře. Alkohol je totiž většinou zdrojem „prázdných kalorií“. Vedle piva se uznání dočkalo i víno. Cca dvě skleničky denně zvyšují hladinu antioxidantů, čímž chrání organismus před vznikem aterosklerózy. Snižuje riziko krevních sraženin. Podle nových výzkumů naopak výrazně zvýšená konzumace vína udržuje v krvi vysokou hladinu cholesterolu. Jak se 21. století dozvědělo od přednosty Kardiocentra pražské Nemocnice Na Homolce doc. MUDr. Miloše Táborského, CSc., právě nyní začal v ČR unikátní výzkum. V jeho rámci budou dobrovolníci po celý rok konzumovat přesně stanovené množství vína. Lékaři mají průběžně sledovat jejich zdravotní stav, hodnoty krevního tlaku, cholesterolu apod.
Názory na cholesterol se mění
V civilizovaných zemích už léta obchází strašák v podobě vysoké hladiny cholesterolu (název se užívá od roku 1900) v krvi. Ruku v ruce s ním má jít nebezpečí kardiovaskulárních chorob, srdečního záchvatu a infarktu i jiných zdravotních postižení. Stále více odborníků však nyní tvrdí, že tomu tak vždy není. Cholesterol označují za dříče v organismu. Tento lipid (živočišný tuk) sám o sobě není nebezpečný. Škodlivým se stává pouze jeho nadbytek. A podle nejnovějších výzkumů je mnohem nebezpečnější jeho nedostatek! Je totiž součástí složení buněčných membrán a zajišťuje dělení buněk. To je zvláště nezbytné pro dětský organismus.
Cholesterol je pouze v tucích živočišného původu - v másle, mléce, mase, drůbeži a rybách.
Běžný jídelníček dospělého člověka by měl obsahovat cca 500 mg cholesterolu. Organismus si však příjem reguluje - např. z 200 g másla si vezme jen 7,6 mg. Ještě markantnější je to v případě „cholesterolové bomby“ - vajíček (věnujeme jim separátní text). A další překvapení na závěr: Naše tělo si tuto látku tvoří samo - v množství až 1000 mg za den. Zhoršení nastává při přemíře nasycených tuků ve stravě. Hladinu cholesterolu v krvi bychom si měli nechávat změřit obdobně, jako je běžné měření krevního tlaku.
Vitamíny mohou škodit zdraví!
Vitamíny, jejichž nedostatek může vést k vážnému onemocnění, si tělo nedokáže vyrobit. Musí je proto přijímat z potravy. Hlavním zdrojem jsou zelenina a ovoce, jejichž poměr by měl být 2 : 1. Ovoce obsahuje ovocný cukr - fruktózu, jejíž nadbytek může vést až k obezitě. Zelenina je zdrojem vlákniny.
Hypervitaminóza (předávkování nebo otrava vitamíny) je onemocnění, způsobené přílišným množstvím vitamínů nahromaděných v organismu. Týká se především vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K), které jsou ukládány v játrech a tělesném tuku a jejichž dlouhodobá nadměrná koncentrace může způsobit např. toxicitu jater. Vitamíny rozpustné ve vodě tělo nepřechovává a jejich aktuální přebytek vyloučí ledvinami.
Máme se bát vajíček?
Slepičí žloutek obsahuje cca 440 mg cholesterolu (v bílku se nenachází). Kardiologové proto tradičně doporučují konzumovat týdně maximálně čtyři vajíčka. Světová zdravotnická organizace nyní schvaluje až deset vajec týdně, ale včetně všech potravin, která vejce zároveň obsahují (např. majonéza).
Nové vědecké výzkumy však dokazují, že organismus stráví pouze 2 % cholesterolu obsaženého v potravě. To znamená, že abychom dodrželi denní normu cholesterolu, mohli bychom teoreticky sníst denně 80 vajec! Ta navíc nabízejí zdraví velmi prospěšné látky - bílkoviny, hojně minerálů a vitamínů (včetně B12.)
Voda je skoro všude
Naše tělo obsahuje cca 70 % vody. Z tohoto množství je 60 % uvnitř všech buněk a 40 % v různých tělních tekutinách. Správný pitný režim nově doporučuje vypít denně za běžné teploty nejméně 0,5 l (max. 0,7 l) na každých 15 kg (i načatých) tělesné hmotnosti.
Asi třetinu denní potřeby vody získáme z potravy. Většinou se o to zaslouží ovoce a zelenina, např. okurky jí mají 96 %, rajčata 93 %. Ovšem obsahují ji i ostatní druhy stravy: mléko (až 90 %) a výrobky z něj (měkké sýry 58 %, máslo 16 %), ryby (až 75 %), drůbež (až 70 %), pečené maso (50 %), párky (cca 50 %), chléb (cca 38 %) atd.
Sůl není nad zlato!
Víte, že podle průměru denně sníte 16,7 g soli (v různých podobách - tedy i v potravinách, např. uzeninách)? Na každého obyvatele ČR to představuje tři vrchovaté lžičky. Světová zdravotnická organizace však doporučuje jen 6 g na den. Přesolování často způsobuje zvyšování krevního tlaku, což může vyústit v cévní příhodu, srdeční onemocnění či selhání ledvin. Kupodivu miska cornflakes obsahuje tolik soli jako balíček křupek. Dietologové radí místo nadměrného solení využívat čerstvých či sušených bylinek a koření.
Antioxidanty posilují imunitu
Příznivé ochranné účinky mají všechny druhy ovoce a zeleniny. Obsahují totiž skupinu fytochemických (rostlinných) látek, známých jako antioxidanty. Ty neutralizují škodlivé substance, které tělo vytváří. Zmíněné vedlejší produkty metabolismu (např. dýchání) se nazývají volné radikály.
Převzatý článek
Autor: Milan Koukal
Zdroj: 21. století
Použito se svolením vydavatele.
