Ortézy: kotník - podvrtnutí, výron, distorze, nestabilita

Pokračujeme v sérii článků o ortézách a jejich použití ve sportu. Jak vybrat tu správnou právě pro Vaše obtíže? Minulý díl Vás seznámil se základními informacemi o ortézách, o nejčastějších potížích, u kterých lze pomoci ortézami. Dnes se podíváme na kotník a jeho podvrtnutí, poradíme výběr vhodných ortéz.

---

Podvrtnutí, výron, distorze kotníku a jeho instability

[Text: Bc. Vladislav Marek] Poranění vazů na vnější straně chodidla je jedno z nejčastějších úrazů jak ve sportu, tak i v běžném životě. Když je chodidlo silně stočeno do supinační pozice, dojde k natažení až natržení (ruptuře) vnějšího vaziva chodidla. Zde se dá mluvit o 3 stupních závažnosti:

• 1. natažení - lehký otok a bolest, zhojení do 3 týdnů
• 2. natržení - k větší bolesti a otoku se přidává i viditelný hematom (modřina), doba hojení je zhruba dvojnásobná než u natažení
• 3. kompletní přetržení vazu - nejvýraznější klinické příznaky, kotník se stává nestabilním

Akutní poranění vazů je málokdy operováno. Léčba je většinou řešena aktivní rehabilitací v časné fázi úrazu.

Možné příčiny vzniku

• nedostatečná rehabilitace po předchozím úrazu/podvrtnutí
• zhoršení rovnováhy a koordinace pohybů v kotníku
• trénink na nerovném povrchu

Příznaky

• bolest a otok na a okolo kotníku, zejména na vnější straně
• snížení rozsahu pohybu
• bolest při zátěži
• podlitina
• tlaková bolest okolo kotníku

Léčba

Při akutním úrazu platí pravidlo „PRICE“ složené z počátečních písmen anglických slov Protection (ochrana) - Rest (klid) - Ice (led) - Compression (komprese) - Elevation (zvednutí). Poté vybavení vhodnou ortézou pro stažení a stabilizaci. Aby nedošlo k opakovanému návratu poškození, je důležité sestavit postupně rostoucí regulérní rehabilitační program, který může trvat dle rychlosti hojení vazů až 12 týdnů a je nutné absolvovat jej celý, a to i když jste se už vrátili ke sportovní aktivitě.

Ortotická pomoc

Pokud bychom nekoukali na finance a vzali to nejoptimálnější ortotické vybavení, tak bychom potřebovali pro celou léčbu 3 druhy ortéz, a pokud došlo k vážnějšímu natržení či přetržení vazu, pak následně i další sportovní ortézu pro prevenci při dalším provádění sportovní aktivity. Ortotická léčba by vypadala následovně:

1. fáze: 1. - 3. den po úrazu použijeme otevřenou ortézu, která zafixuje kotník a zapolohuje jej do lehké pronace, čímž se odlehčí vnější vazivo kotníku. Ortéza by měla být otevřená s možností ledovat. Na končetinu nenašlapujeme, chodíme o berlích.

2. fáze: 4. - 28. den po úrazu používáme pevnou fixační ortézu a po úbytku otoku začínáme v průběhu 2. až 4. týdne postupně zatěžovat. Ortézu pro polohování kotníku používáme až do 28. dne jako noční polohovací dlahu.

3. fáze: 29. - 42. den přecházíme na měkkou ortézu, která podporuje senzomotorickou kontrolu a tím aktivuje svalovou stabilizaci. Dobré je, když je tato ortéza vybavená středně měkkými pelotami pro cílení tlaku.

Uvedené časové rozvržení je orientační a vždy záleží na stavu jedince a na lékaři, který řídí proces léčby. Skutečnost je však taková, že zdravotní pojišťovna v ČR hradí pouze jednu ortézu ročně a lékaři se tomu přizpůsobují, takže se vlastně fáze léčby „smrsknou“ do dvou základních. V první je kotník zafixován na dobu 4 - 6 týdnů v pevné ortéze (někdy i sádře) a v druhé, kdy jedinec aktivně rehabilituje, se ortéza sundá a nepoužívá se nic. Přitom největší riziko opakované distorze kotníku vzniká právě při zanedbávání jednotlivých fází léčby distorze předchozí. Důležité body:

• Je tedy třeba dbát na dostatečnou imobilizaci kotníku v průběhu prvních 4 týdnů - pokud si daný jedinec sundává ortézu předčasně, ubližuje jen sám sobě.
• Používat polohovací ortézu na noc k zabránění stočení do supinační pozice a opětovnému poškození již poraněných vazů.
• Nezapomenout na stahovací bandáž v poslední fázi léčby, která zlepšuje senzomotorickou kontrolu a následně ji používat i později pro sportovní aktivity.

V Německu se již můžete setkat s ortézou na kotník, která má v názvu „TriStep“. Právě tato pomůcka byla vyvinuta na podkladě potřeby 3 ortéz pro léčbu distorze kotníku a je to, jak vypovídá i název, 3 v 1. Skládá se z elementů, které lze jednoduše snímat a tím získat jiný stupeň stabilizace kotníku.

Perfektní nápad však přinesl i vysokou cenu, a protože Všeobecná zdravotní pojišťovna v České republice nemá úhradovou skupinu pro tento typ ortéz, je prakticky nemožné ji na českém trhu uplatnit. Ale to zřejmě není žádná novinka, že se systémy léčby jednotlivých zemí liší. Co však zůstává velice podobné, je prevence, která záleží pouze na každém z nás. Sportovci a zejména ti, kteří holdují halovým sportům, jako je například házená, se mohou téměř s jistotou po první distorzi kotníku připravovat i na tu další. Opakované výrony se zde objevují až u 75 % případů. Stabilizační sportovní ortézy zde mají nezastupitelné místo, a i když Vám je zdravotní pojišťovna neuhradí, investice do nich se Vám bohatě vyplatí. Nejpevnější a zároveň nejpoužívanější jsou typy s pevnými postranními dlahami, které mají v místě ohybu jednoduchý kloub. Neomezují tak pohyb do plantární/dorzální flexe a efektivně brání pohybu do inverze/everze. Samozřejmostí je nošení v botě, takže nemůže být konstrukce ortézy příliš robustní.

Z hlediska připravenosti se dá doporučit pro každý sportovní tým mít při sobě ortézu, která stabilizuje kotník, je univerzální velikosti a umožňuje okamžité chlazení. Toto praktické a relativně levné řešení využívá i mnoho traumatologů pro akutní vybavení ortézou při distorzi kotníku.

Kotníkových ortéz je celá škála, a když vezmu v úvahu, že při akutní distorzi Vám ji stejně vybere lékař, tak je důležité se zabývat spíše těmi sportovními a těmi pro prevenci. Zde je základním bodem pro správný výběr požadovaný stupeň stabilizace a míra komfortu při nošení v botě. Je dobré se držet referencí a osvědčených značek, protože vyrobit ortézu podle obrázku není až takový problém, ale jen firmy působící v této oblasti řadu let mají produkty upravené na základě studií a zpětných vazeb od uživatelů. I zde tedy, stejně jako v jiných oborech, hraje značka významnou roli. Z nejznámějších lze jmenovat Rehband, Otto Bock, Bauerfiend, MEDI, DonJoy nebo McDavid.

---

O autorovi...

Vladislav Marek pracuje již šestým rokem jako fyzioterapeut a ortotik-protetik se zaměřením na ortotické pomůcky ve firmě Otto Bock ČR, která má po světě 46 dceřiných společností a patří pod ni i švédská značka Rehband, jíž je výhradním distributorem pro ČR.

Od roku 1999 se aktivně věnuje fitness a kulturistice, má osvědčení fitness instruktora (Fitnet Brno, 2002) a v roce 2003 se účastnil juniorských soutěží v kulturistice. V průběhu studia fyzioterapie a krátce po jeho ukončení (do 2006) působil jako fitness instruktor a osobní trenér ve fitness centru. Nyní už si utišuje své absťáky po zvedání činek jen tak 3x týdně. :)

V oblasti ortotiky se aktuálně věnuje zejména individuální výrobě a pomoci lidem s různým stupněm ochrnutí, kde se více uplatňují jak znalosti z fyzioterapie, tak i práce ortoprotetického technika.

---

Diskuse k článku:

Reklama:

Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.