Pohybová aktivita představuje pro diabetiky spoustu otázek, ale i nejistot a úskalí. Na jedné straně se zvyšuje počet sportujících diabetiků 1. typu, kteří neberou pohyb pouze jako prostředek ke zlepšení zdravotního stavu nebo tvarování postavy, ale spíše jako zábavu a společenské vyžití. Kritickým bodem u nich není samotný pohyb, ale důsledné hlídání hladiny krevního cukru (glykémii) kvůli možným komplikacím spojeným s jeho kolísáním. Na druhé straně u diabetiků 2. typu je pohybová aktivita velmi důležitou a nedílnou součástí léčby, která přispívá ke zlepšení zdravotního stavu a prevenci možných komplikací. U diabetiků 2. typu však bývá naopak kritickým bodem samotná motivace k pohybu. Tak jako tak, pohyb patří do života každého z nás - bez ohledu na to, zda má nebo nemá člověk cukrovku a zda je diabetik prvního nebo druhého typu. Pohybové aktivity se není nutné bát ani při cukrovce, jen je potřeba vědět, jak na to.
Co je diabetes mellitus?
Diabetes mellitus (také cukrovka) je skupina metabolických poruch projevujících se zvýšenou hladinou cukru v krvi člověka (hyperglykémií) z důvodu nedostatečné produkce hormonu inzulínu, jeho sníženého působení nebo kombinace obojího.9 Počet diabetiků v České republice neustále narůstá a k dnešnímu dni je u nás evidováno přes 860 000 diabetiků.15 Nejčastějšími typy jsou diabetes mellitus 1. typu a diabetes mellitus 2. typu. Ostatní typy (gestační diabetes, MODY a LADA) tvoří pouze malé procento diagnózy onemocnění diabetes mellitus.
Cukrovce se často říká "tichý zabiják". Ačkoliv ze začátku nijak nebolí, tak její komplikace jsou natolik závažné, že ve velké míře způsobují předčasná úmrtí. Nejdůležitějším cílem léčby cukrovky je proto prevence komplikací v důsledku přetrvávající hyperglykémie. Mezi hlavní komplikace neléčené cukrovky patří poškození malých i velkých cév (mikroangiopatie a makroangiopatie), poškození ledvin (diabetická nefropatie), poškození oční sítnice (diabetická retinopatie), nervové poruchy (diabetická neuropatie), mozková mrtvice, akutní infarkt myokardu, poškození kloubů, kostí i šlach a další.1,2
Diabetes mellitus - metabolické onemocnění charakterizované neschopností organismu udržet hladinu
glukózy v krvi v mezích normy.
Glukóza - krevní cukr.
Glykémie - hladina cukru (glukózy) v krvi - u zdravého člověka se hodnoty glykémie na
lačno pohybují v rozmezí 3,5 až 5,6 mmol/l.
Hyperglykémie - zvýšená hladiny cukru v krvi (nad 7,0 mmol/l na lačno nebo nad 10 mmol/l po
jídle).
- příznaky: žízeň, nevolnost až zvracení, bolesti břicha, časté močení,
nejasné vidění, hluboké a rychlé (Kussmaulovo) dýchání, acetonový zápach z úst,
nízký krevní tlak (hypotenze), únava a spavost, podrážděnost, letargie
- komplikace: pokud není včas řešena, může dojít až k diabetické
ketoacidóze
- řešení: podání krátkodobého inzulínu (dle instrukcí lékaře)
Hypoglykémie - nízká hladina cukru v krvi (pod 3,3 mmol/l).
- příznaky: celková slabost organismu, zvýšené pocení, hlad, třes, dezorientace,
bušení srdce
- komplikace: může vyústit až ve ztrátu vědomí
- řešení: podání rychle a lehce vstřebatelného cukru (glukóza ve formě gelu,
sklenice ovocného džusu)
Inzulín - hormon produkovaný v beta buňkách
Langerhansových ostrůvků slinivky břišní, který přispívá k regulaci hladiny
krevního cukru (jeho úkolem je umožnit přestup glukózy z krve do buněk, čímž se snižuje glykémie).
Ketolátky - látky vznikající při nedostatku glukózy v
buňkách a nedostatku inzulínu, kdy jsou místo glukózy jako zdroj energie
zpracovávány tuky (volné mastné kyseliny) - hromaděním ketolátek dochází k
"okyselení" organismu (acidóze), což může způsobit celou řadu nežádoucích účinků.
Patří sem aceton, acetoacetát a β-hydroxybutyrát.
Ketoacidóza - velmi závažný stav, při kterém dochází k
rozvratu vnitřního prostředí organismu. Nejdříve se projevuje nevolností a
zvracením, při delším trvání dochází až k poruše vědomí.
Typy diabetu mellitus a příznaky
Diabetes mellitus 1. typu
Diabetes mellitus 1. typu je autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém člověka s genetickou predispozicí napadá vlastní buňky slinivky břišní. Diabetes mellitus 1. typu postihuje nejčastěji děti, dospívající, mladé dospělé a vyskytuje se u 5 až 10 % diabetiků.3 U diabetes mellitus 1. typu dochází k úplnému zániku
beta buněk slinivky břišní a slinivka není schopna produkovat hormon inzulín nezbytný k regulaci hladiny cukru v krvi (k udržování glykémie). To má za následek nedostatečné vychytávání glukózy do buněk a její hromadění v krvi, čímž dochází k nárůstu hladiny krevního cukru. V pokročilejších stádiích je organismus (respektive tělní tekutiny) doslova zaplaven glukózou, která však není nijak využita k tvorbě energie. Důvodem je již zmíněný nedostatek inzulínu, který by za běžné situace umožnil vstup glukózy do buněk. Diabetici 1. typu jsou proto závislí na vnější aplikaci inzulínu.
Diabetes mellitus 2. typu
Diabetes mellitus 2. typu je metabolická porucha charakterizovaná relativním nedostatkem inzulínu. U cukrovky 2. typu nedochází k úplnému zničení beta buněk slinivky břišní a slinivka stále ještě pracuje. Problém je však v tom, že tvoří nedostatečné množství inzulínu a současně bývá narušena schopnost inzulínu působit v cílových tkáních (tzv. inzulinorezistence). Diabetes mellitus 2. typu je často spojen s obezitou, hypertenzí, zvýšenými hladinami krevních tuků a metabolickým syndromem. Mezi hlavní příčiny cukrovky 2. typu patří nezdravý životní styl - nadměrný energetický příjem, nedostatečná pohybová aktivita, kouření a jiné nevhodné návyky. Diabetici 2. typu nejsou životně závislí na aplikaci inzulínu a klíčová je u nich zejména změna životního stylu, včetně redukce nadváhy. V některých vážnějších případech se však pro uspokojivou kompenzaci diabetu používá i inzulinoterapie.
Pohyb, sport a cukrovka
Lidé s cukrovkou mohou cvičit a sportovat stejně jako všichni ostatní. Jediný rozdíl mezi člověkem s cukrovkou a člověkem bez cukrovky je v tom, že diabetik musí více přemýšlet o pohybu a stravě. Pohybová aktivita totiž ovlivňuje hladinu krevního cukru (glykémii) a je potřeba na to umět správně reagovat.
I diabetik může být vrcholový sportovec. Musí se jen naučit "poznat" svou cukrovku a správně reagovat na změny glykémie.
Fyzická aktivita u cukrovky 2. typu
Fyzická aktivita a cvičení je u diabetiků 2. typu klíčovou součástí prevence a léčby. Americká diabetologická asociace (ADA) ve svých standardech z roku 2019 doporučuje, aby se dospělí diabetici 2. typu věnovali alespoň 150 minut středně intenzivní aerobní aktivity týdně a dvou až třem posilovacím tréninkům týdně.4,5 Pravidelné cvičení je u diabetiků 2. typu spojeno s poklesem tělesné hmotnosti, snížením krevního tlaku, zlepšením citlivosti na inzulín, lepší kontrolou hladiny krevního cukru a optimalizací lipoproteinového profilu.4,5,6
Vhodné a nevhodné pohybové aktivity při cukrovce
vhodná fyzická zátěž |
nevhodná fyzická zátěž |
-
Lehká až střední aerobní zátěž - například kondiční chůze (do 6 km/h),
jízda na kole, nordic walking, jóga, bruslení, rekreační sporty, turistika,
plavání, tanec
- Posilování - s vlastní váhou těla nebo s přiměřenou zátěží
|
-
Extrémní sporty, u nichž dochází k velkému energetickému
vyčerpání
- nepřiměřené posilování a vzpírání, bojové sporty, nepřiměřený
vytrvalostní trénink
-
Rizikové sporty - potápění, paragliding
|
Fyzická aktivita při cukrovce 1. typu
U diabetiků 1. typu je situace poněkud odlišná. Pravidelné cvičení nemusí nutně vést ke zlepšení kontroly nad cukrovkou, ale má jiný důležitý efekt - působí prospěšně na kardiovaskulární systém a zvyšuje celkovou kondici. Na druhou stranu fyzická zátěž u diabetiků 1. typu může přinášet i určitá rizika. Jedná se především o riziko hypoglykémie. Hypoglykémie se může rozvinout, pokud není věnována dostatečně velká pozornost úpravě příjmu sacharidů a dávce inzulínu s ohledem na trénink. Diabetik 1. typu proto musí mít oproti diabetikovi 2. typu mnohem větší povědomí o základním složení potravy a využívání energie před, během a po cvičení.
Přínosy pohybové aktivity u diabetiků
Pravidelná fyzická aktivita:
- zvyšuje citlivost tkání na inzulín, což pomáhá k lepšímu hospodaření s glukózou
- zlepšuje kompenzaci diabetu (snižuje hodnoty glykovaného hemoglobinu)
- podporuje kardiovaskulární zdraví
- snižuje riziko srdečně-cévních onemocnění
- zvyšuje vytrvalost, koordinaci, rovnováhu a sílu
- snižuje hladinu "zlého" LDL cholesterolu a zvyšuje frakci HDL "hodného" cholesterolu
- snižuje vysoký krevní tlak
- pomáhá udržovat člověku zdravou tělesnou hmotnost
- posiluje kosti a svaly
- podporuje hustotu minerálů v kostech
- přispívá k psychické relaxaci
Rizika pohybové aktivity u diabetiků
I když má pravidelná pohybová aktivita pro diabetiky spoustu výhod, může přinášet i určitá rizika a úskalí.
Během pohybové aktivity se může rozvinout:
- hyperglykémie - nastává při nedostatečné hladině inzulínu, ale také při vysoce intenzivním cvičení
- hypoglykémie - nastává při mírné až středně náročné aerobní zátěži, pokud nejsou provedena adekvátní nutriční opatření nebo snížena dávka inzulínu
Diabetici 1. typu jsou mnohem více náchylnější k riziku hypoglykémie než diabetici 2. typu. Z toho důvodu musí vzít v úvahu typ, intenzitu, frekvenci a délku cvičení a jeho vliv na hladinu glukózy v krvi. Kdykoli je to možné, mělo by být cvičení naplánováno v závislosti na příjmu jídla a aplikaci inzulínu. Lidé s diabetem 2. typu na dietě jsou schopni cvičit bez rizika hypoglykémie a není nutné dělat významná opatření. Nicméně diabetici 2. typu, kteří užívají inzulín nebo perorální antidiabetika, budou muset řešit problémy s pohybem, stravou a léky stejně jako diabetici 1. typu.
Nejčastější chybou diabetiků v souvislosti s fyzickou zátěží je nedostatečné snížení dávky inzulínu před nebo po cvičení a nepřiměřené navýšení sacharidů před cvičením či během něj. Načasování pohybové aktivity v souvislosti s příjmem jídla a aplikací inzulínu je přitom zásadní.
Riziku hypoglykémie a hyperglykémie během cvičení lze předejít třemi způsoby:
- zvýšeným/snížením množstvím jídla
- upravením dávky inzulínu
- kombinací obou postupů
Doporučené nutriční strategie u diabetiků v souvislosti s pohybovou aktivitou
Zdroj: Turner, G., Quigg, S., Davoren, P., Basile, R., McAuley, S. A., & Coombes, J. S. (2019); Lakewood Hospital
Na co si dát při cvičení pozor?
1. Každý diabetik reaguje na fyzickou zátěž jinak. Z toho důvodu je potřeba vzít v úvahu následující faktory:
- typ, intenzita, frekvence a délka cvičení - jaký bude mít vliv cvičení na hladinu glukózy v krvi?
- míra metabolické kontroly nad onemocněním - je daná pohybová zátěž vůbec momentálně vhodná?
- druh a dávka inzulínu aplikovaného před zátěží - odvíjí se od aktuální glykémie a načasování tréninku
- doba aplikace inzulínu a jídla ve vztahu k zátěži - cvičení by nemělo probíhat v době maximálního účinku inzulínu (riziko hypoglykémie), ideální je také cvičit každý den ve stejnou dobu
- místo aplikace inzulínu - podáváme ideálně do místa, které bude při pohybu nejméně zatěžované
2. Každá pohybová aktivita může ovlivnit hladinu krevního cukru odlišně:
- aerobní aktivita - může vést k poklesu glykémie z důvodů "uměle vytvořené" hyperinzulinémie → je nutné provést nutriční opatření nebo/a snížit dávku inzulínu
- intenzivní anaerobní aktivita - může vyvolat nárůst glykémie vlivem kontraregulačních hormonů (katecholaminy, glukagon)
- anaerobní intervalová aktivita - obvykle nezpůsobuje hypoglykémii ani hyperglykémii
3. Před každou pohybovou aktivitou by si měl sportovec diabetik v rámci selfmonitoringu změřit glykémii a získat tak informace o jejím trendu vývoje. Doporučuje se měřit hladinu krevního cukru:
- 1 hodinu před zátěží
- těsně před zahájením pohybové aktivity
- v průběhu fyzické aktivity
- na konci pohybové aktivity
4. Kdy rozhodně necvičit?
- hypoglykémie (pod 3,0 mmol/l)
- hyperglykémie (nad 16,0 mmol/l)
- ketoacidóza (ketolátky v krvi nad 1,5 mmol/l)
- retinopatie (poškození oční sítnice) - vyhněte se silovému cvičení, skokům, otřesům a tréninku s vysokou intenzitou
- poškození cév v oblasti dolních končetin - doporučuje se chůze, plavání a rekreační cyklistika
- nefropatie (poškození ledvin) - volte pouze aktivity s nízkou intenzitou, které netrvají moc dlouho
5. Nezapomeňte na pitný režim. Přibližně 30 až 60 minut před fyzickou zátěží vypijte 300 až 600 ml pitné vody. Během tréninku potom pijte každých 15 minut přibližně 150 až 300 ml vody (dle intenzity zátěže a teploty ovzduší).
6. Na závěr je nutné zmínit, že s trénovaností se často snižuje i potřeba aplikovaného inzulínu. Je tomu tak kvůli zvýšení inzulínové senzitivity (citlivosti na inzulín). Nezapomeňte proto svůj aktuální stav vždy konzultovat s lékařem.
Použité zdroje:
1. Cannata, F., Vadalà, G., Ambrosio, L., Papalia, R., & Napoli, N. (2020). Nutritional Therapy for Athletes with Diabetes. Journal of Functional Morphology and Kinesiology, 5(4), 83
2. Piccoli, A., Cannata, F., Strollo, R., Pedone, C., Leanza, G., Russo, F., Greto, V., Isgrò, C., Quattrocchi, C. C., Massaroni, C., Silvestri, S., Vadalà, G., Bisogno, T., Denaro, V., Pozzilli, P., Tang, S. Y., Silva, M. J., Conte, C., Papalia, R., Maccarrone, M., & Napoli, N. (2020). Sclerostin Regulation, Microarchitecture, and Advanced Glycation End-Products in the Bone of Elderly Women With Type 2 Diabetes. The Journal of Bone and Mineral Research, 35(12), 2415-2422
3. Maahs, D. M., West, N. A., Lawrence, J. M., & Mayer-Davis, E. J. (2010). Epidemiology of type 1 diabetes. Endocrinology and Metabolism Clinics of North America, 39, 481-497
4. Piercy, K. L., & Troiano, R. P. (2018). Physical Activity Guidelines for Americans From the US Department of Health and Human Services. Circulation: Cardiovascular Quality and Outcomes, 11 (11)
5. Piercy, K. L., Troiano, R. P., Ballard, R. M., Carlson, S. A., Fulton, J. E., Galuska, D. A., George, S. M., & Olson, R. D. (2018). The Physical Activity Guidelines for Americans. JAMA, 320(19), 2020-2028
6. Amanat, S., Ghahri, S., Dianatinasab, A., Fararouei, M., & Dianatinasab, M. (2020). Exercise and Type 2 Diabetes. Advances in Experimental Medicine and Biology, 1228, 91-105
7. Turner, G., Quigg, S., Davoren, P., Basile, R., McAuley, S. A., & Coombes, J. S. (2019). Resources to Guide Exercise Specialists Managing Adults with Diabetes. Sports Medicine - Open, 5(1), 20
8. Lakewood Hospital Diabetes [online]. Type 2 Diabetes Pre-Exercise Blood Sugar Guidelines [cit. 2021-6-22]. Dostupné z: https://my.clevelandclinic.org/ccf/media/files/Regional_Locations/Lakewood-Hospital/lakewood-pre-exercise.pdf
9. Kharroubi, A. T., & Darwish, H. M. (2015). Diabetes mellitus: The epidemic of the century. World Journal of Diabetes, 6(6), 850-867
10. Abushamat, L. A., McClatchey, P. M., Scalzo, R. L., & Reusch, J. E. B. (2019). The Role of Exercise in Diabetes. [cit. 18.6.2021]. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31751111/
11. Deakin, V., Wilson, D., & Cooper, G. (2009). Special needs: the athlete with diabetes. In L. Burke, & V. Deakin (Eds.), Clinical Sports Nutrition (4 ed., pp. 578-595). McGraw-Hill Education
12. Moriarity, J. M. (1997). The diabetic athlete. In: Sallis R, Massimino F, eds. Essentials of sports medicine (pp. 69-79). St. Louis: Mosby-Year Book
13. Birrer, R. B., & Sedaghat, V-D. (2003). Exercise and diabetes mellitus, optimizing performance in patients who have type 1 diabetes. Physician and Sportsmedicine, 31(5), 29-33
14. Brož, J. (2012). Co je diabetes mellitus. Praha: Ing. Slávka Wiesnerová. ISBN 978-80-904809-8-8
15. ÚZIS ČR: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. (2017). Výskyt a léčba diabetu mellitu podle sídla zdravotnického zařízení léčby. [cit. 2021-6-22]. Dostupné z: https://reporting.uzis.cz/cr/index.php?pg=souhrnne-prehledy--ukazatele-zdravotniho-stavu--vyskyt-a-lecba-diabetu-mellitu-podle-sidla-zdravotnickeho-zarizeni-lecby
16. Kyralová, M., & Matoušová, M. (1995). Zdravotní tělesná výchova. II. část. Praha: Onyx. ISBN 80-85228-24-6
Fotografie:
1. https://pixabay.com/photos/the-meter-red-apple-diabetes-3333049/
2. https://pixabay.com/photos/the-level-of-sugar-in-the-blood-3310318/
3. https://pixabay.com/photos/fitness-weight-dumbbell-1882721/
4. https://pixabay.com/photos/running-woman-fitness-runner-6252827/