Tento článek je velmi starý, informace v něm tedy už nemusí být zdaleka aktuální.
Takže, už víte, jak vypadáte, když vás Predátor svlékne z kůže (viz 1. díl). Ale takřka zázračné věci, které vidí třeba mrňavý Hormon, Predátor spatřit nemůže. Já vím, že představa, že jste čímkoli miniaturním, je pro vás infarktová, i tak se ale vžijte na pár chvil do role drobné částečky těla a pojďme se na stavbu svalu, tentokrát z pohledu mikroskopu, společně podívat.
Stavba svalu
Podíváme-li se na sval blíže, pak jeho základní stavební jednotkou je svalové vlákno. Počet svalových vláken ve svalu závisí na jeho velikosti, u člověka to může být 10 tisíc - 1 milion. Svalová vlákna jsou buňky dlouhé cm až dm o průměru 10 - 100 µm. Mimo několika set myofibril (svalových vlákének) obsahují i mnoho buněčných jader, mitochondrie (buněčné "továrny" vyrábějící energii), glykogen, myoglobin, kreatinfosfát aj. Vlákna se dále spojují do snopečků, snopečky ve snopce a ty pak ve sval (musculus). Jednotlivé snopečky a snopce jsou obaleny vazivem, které je nazýváno endomysium, a také celý sval je pokryt vazivovým obalem - fascií (epimysium). Fascie obaluje i celé skupiny svalů, pak je označována jako fascie povrchová.
Souhrnně: filamenta aktinu a myosinu - myofibrila (svalové vlákénko) - svalové vlákno (sv. buňka) - snopečky - snopce - sval - skupiny svalů
Mikroskopická stavba myofibrily
Myofibrila, svalové vlákénko, je základní kontraktilní jednotkou svalové buňky s průměrem cca 1 µm (pro porovnání: např. tloušťka vlasu je 42 - 95 µm). Stavba myofibril způsobuje příčně pruhovaný vzhled svalu (tmavé a světlé pruhy a linie), který můžete pozorovat pouze mikroskopicky. Ten vzniká uspořádáním dvou druhů bílkovinných vláken (filament) - aktinu (slabé, isotropní filamentum, s průměrem cca 6 nm) a myosinu (silné, anisotropní filamentum, s průměrem cca 10 nm). Aktinová vlákna jsou ve střední části zakotvena v Z-linii, rozdělující myofibrily v jednotlivé sarkomery, úseky dlouhé v klidu cca 2,2 - 2,8 µm, které jsou jejich základní jednotkou. Sarkomera tedy leží mezi dvěma Z-liniemi. V blízkosti Z-linie tvoří sarkomeru pouze aktinová filamenta, tato část se nazývá I-proužek (izotropní). Směrem ke středu sarkomery se nachází A-proužek (anizotropní), kde se překrývají aktinová a myosinová vlákna. O něco světlejší středová část sarkomery obsahující jen myosinová vlákna se označuje jako H-proužek (linie H). Jednotlivé linie a proužky se v myofibrile střídají, čímž vzniká vzhled pruhování. Při stahu svalu se délka sarkomery zkracuje, zejména v důsledku zkrácení I-proužku (aktinová a myosinová filamenta se do sebe vzájemně zasouvají). Zasouváním dochází ke svalové kontrakci (stahu svalu) a k efektu zkracování svalu.
Více snad objasní obrázek.
Motorická jednotka
Je označením pro skupinu svalových vláken, která jsou inervována jedním motorickým nervem (motoneuronem). Jeden motorický nerv může inervovat až několik tisíc svalových vláken, která tak tvoří jednu samostatnou motorickou jednotku. Motoneuronem dorazí ke svalu nervový impuls a spouští sled reakcí vedoucích ke svalové kontrakci.
Funkci svalu - svalovou kontrakci a vše k ní (mechanismus, typy, síla stahu, přenos impulsů, inervace, motorická ploténka atd.) si více přiblížíme v jiném článku, stejně tak rozdělení svalových vláken podle jejich vlastností.
