V minulém článku jsme si přiblížili termoterapii, seznámili jsme se s jejími pozitivními a negativními procedurami, které mohou být aplikovány na tělo částečně, nebo celkově (celotělově). K pozitivní celkové termoterapii patří sauna, které chceme věnovat následující dva díly. Sauna je velmi oblíbeným a hojně využívaným prostředkem regenerace, jak ve veřejných zařízeních, tak i v domácích podmínkách. Články o ní Vám chtějí nabídnout informace o saunování tak, abyste ho mohli provádět správně, a tudíž skutečně pro zdraví.
Sauna je z finštiny převzatý a mezinárodně používaný slovní pojem pro stavebně-technické zařízení, které umožňuje vytvořit intenzivní tepelné prostředí, které působí střídavě a kontrastně tepelnou energií na obnaženou osobu, která v něm pobývá.
Prostředí, které se v saunové kabině (prohřívárně) nachází, můžeme nazvat saunovou lázní, protože jde v podstatě o koupel horkým vzduchem. Účinek saunové lázně závisí na vlivu tepelné energie, která je přenášena na tělo.
Pro přenos tepelné energie je významný vzduch a jeho vlhkost. Pro klasické saunování se využívá suchý vzduch, tzn. s nízkou vlhkostí, který ale nezajistí tak efektivní přenos tepla. Proto se musí vzduch zahřát na vyšší teplotu, aby se účinek intenzivního tepla na náš organismus projevil. Vzduch je v saunové kabině rozvrstven do vrstevnic, které se liší svojí teplotou (teplota stoupá od podlahy ke stropu). Je to způsobeno hustotou vzduchu, která se mění s roztoucí teplotou (zahřátý vzduch je lehčí).
Důležitou roli pro vnímání tepla má vlhkost. Pokud vzduch obohatíme vodou (párou, nebo naším potem) stává se prostředí v saunové kabině pocitově teplejší a náš organismus snese daleko nižší teplotu vzduchu (pro suchý vzduch zahřátý na 100 - 130 °C je tolerance 20 minut, pro páru 45 °C je 5 minut). V mezinárodní literatuře o saunování se stanovila hodnota teploty pro vzduch v saunové kabině na 85 - 90 °C v úrovni hlavy stojícího průměrného Evropana (tedy ve 175 cm a 25 cm pod stropem), u dětí a starších lidí je vhodné teplotu snížit na 75 - 80 °C. Z tohoto teplotního údaje si může každý udělat hrubou představu, v jaké výšce prohřívárny bude pro něj subjektivně nejvhodnější zóna pro příjemné saunování. Praktické rady, jak se správně a zdravě saunovat, budou následovat v dalších částech povídání o saunování.
Předávání tepelné energie z tepelného zdroje na naše tělo je dáno principem všeobecného vyrovnávání teplot. Jde v podstatě o směr převodu tepla. Tento směr může být jednak pozitivní (teplo jde do organismu), nebo negativní (z tělesa teplého proudí tepelná energie k tělesu chladnějšímu).
Výměna tepla mezi organismem a zevním prostředím se děje: vedením, sáláním, vypařováním a prouděním (viz minulý článek o termoterapii). Na principu vyrovnávání teplot funguje i naše termoregulace. Je to schopnost těla vyrovnat se vnějším i vnitřním teplotním změnám tak, aby bylo zachováno biologické rozmezí normálních teplotních hodnot (36,7 - 37,1 °C) a aby byl zachován normální chod biologických funkcí. Termoregulační centrum se nachází na spodině našeho mozku a je v přímém spojení s dalšími částmi mozku, takže tvoří složitý řídící systém.
Velmi zjednodušeně můžeme s popisem termoregulačního systému začít v termoreceptorech, které citlivě reagují na změnu teploty krve. Termoreceptory máme pro chlad (Krauseho tělíska) a pro teplo (Ruffiniho tělíska). Nervová vlákna pak vedou informaci o změně tělesné teploty přes míchu do termoregulačního centra. To pak aktivizuje činnost krevního systému (prostřednictvím vasomotoriky - dojde k rozšíření cév a tím zvýšení průtoku krve) hlavně v kůži, ale i v celém těle; dále činnost potních žlázek v kůži (sudomotorika).
Pocení (evaporace) je významná termoregulační funkce. Při vzestupu tělesné teploty dochází k celkovému pocení, při kterém potní žlázky vylučují na povrch kůže pot. Pot se na horkém povrchu kůže odpařuje a tím ji ochlazuje.
Shanti nabízí v prostorách s vytříbeným designem masáže mnoha druhů, které poskytují speciálně vyškolené terapeutky z Thajska s dlouholetými zkušenostmi. Svěřte své tělo a mysl naší péči, zavřete oči, poslouchejte hudbu, vnímejte svůj dech, uvolněte se a užívejte.
Sauna - pozitivní termoterapie (s celkovou aplikací)
Nyní už budou následovat praktické informace o saunování. Účinků sauny můžeme využít jako vhodné regenerace; k posílení a udržení dobré zdravotní kondice nejen po běžné, ale i po velké tělesné nebo psychické námaze; je vhodná jako prevence zdravotních obtíží; či jako pomocník rehabilitace.
Indikace saunování:
- revmatické potíže (např. revmatoidní artritis, morbus Bechtěrev, artrózy, akutní lumbago (akutní ústřel neboli akutní bolesti v bederní oblasti s provokací do dolních končetin)
- kardiovaskulární onemocnění (po operacích srdce, po infarktu myokardu, hypertenze, srdeční vady, hypotonie, poruchy prokrvení končetin, klidné varixy) - zde je nutná konzultace s kardiologem, který určí závažnost onemocnění a popřípadě stanoví, za jakých okolností je saunování dovoleno
- onemocnění dýchacích cest (náchylnost k virovým infekcím, astma bronchiale, bronchiektasie - vrozené rozšíření průdušek)
- kožní onemocnění (nemokvavé ekzémy, atopický ekzém, psoriasis - lupénka, akné)
- klimakterické a menstruační obtíže
- psychické poruchy (deprese)
- poruchy vegetativního systému (spontánní pocení, pocity chladu, nespavost, různé formy bolesti hlavy)
- otoky tkání a končetin
Kontraindikace saunování:
- srdeční nedostatečnost
- vysoký krevní tlak s postižením ledvin
- tepenné blokády s trofickými změnami
- srdeční arytmie s poškozením cév a nervových vláken
- akutní zánět žil
- zánětlivá onemocnění vnitřních orgánů (jater, ledvin, slinivky...)
- zhoubné nádory
- ischemická choroba mozku
- epilepsie
- tuberkulóza
- akutní infekce horních a dolních cest dýchacích
- akutní zánětlivá stádia revmatických onemocnění
Samozřejmě, že o vhodnosti nebo nevhodnosti saunování Vám poradí Váš lékař, který zohlední Váš aktuální zdravotní stav a je si vědom rizik a překážek, které by mohly v souvislosti se saunováním vzniknout.
Před začátkem saunování je třeba si uvědomit tyto zásady:
neaplikovat 1 - 2 hodiny po sytém jídle, ale nesaunovat se hladový,
nepít alkohol a nekouřit.
Samotné saunování můžeme rozdělit do čtyř fází, v dnešním díle se seznámíme s první z nich, tedy obdobím před vstupem do sauny.
1. fáze - přípravná
Tato fáze zahrnuje hygienickou přípravu a přípravu na pobyt v horku. Pro správné zahájení saunování je nezbytné použít WC, svléknout se do naha a osprchovat se s omytím mýdlem, popř. použít žínku, nebo kartáč. Smyslem očisty jsou nejen hygienické důvody, ale také odstranění tzv. zátek z výstupků potních žlázek, což usnadňuje následné pocení.
Před vstupem do prohřívárny je možné provést na kůži povrchovou masáž (ručníkem nebo měkkým kartáčkem). Tato frotáž slouží k podráždění nervových zakončení v kůži, dochází k rozšíření cév a místnímu prokrvení kůže. Smyslem je usnadnění průběhu termoregulačních dějů, vstup do horkého vzduchu nepociťujeme tak intenzivně.
Naprostá nahota je při saunování nezbytná! Obnažená kůže umožňuje neomezenou možnost působení horkého vzduchu na celý organismus a zároveň je tělo schopno se bránit případnému přehřátí volným výdejem potu z nezakrytých potních žláz, kterým odevzdává teplo odpařováním.
Je ale vhodné nosit do saunové kabiny dlouhý ručník, kterým je v případě studu možné si zakrýt nejintimnější partie. Dále je vhodné si na něj sednout nebo lehnout a chránit tak povrch těla nejen před přímým dotykem s rozpálenými pryčnami, ale také před možnými mykotickými infekcemi.
V následujícím článku budeme pokračovat dalšími fázemi a zásadami správného saunování.