V minulých článcích jsme si představili celkové vodoléčebné procedury - koupele (masážní, přísadové). Ty ale nejsou jedinou možností, jak vodní prostředí využít pro náš prospěch. Hydroterapie zahrnuje také částečné koupele, různé druhy polevů, střiků a obkladů. I když jsou některé z těchto procedur asi méně známé, mají ve vodoléčbě své místo a také využití. Setkat se s nimi můžeme nejčastěji v lázeňských a rehabilitačních ústavech. Méně náročné aplikace můžeme zvládnout i v domácím prostředí a jednoduše si tak zajistit regeneraci i léčbu. Pojďme si představit některé z nich.
Částečné koupele
Vířivá koupel horních a dolních končetin (vířivka)
Tato procedura je velmi oblíbeným a často využívaným pomocníkem při fyzioterapii, ale i při „pouhé“ regeneraci. Probíhá ve speciálních vanách či „umyvadlech“, ve kterých jsou zabudované trysky. Teplota vody se pohybuje v rozmezí 34 °C - 38 °C. Důležité je vědět, pro jaké účely koupel využíváme a jaké účinky si slibujeme. Např. po zlomeninách volíme vždy studenější koupel, aby nedošlo k rozvinutí tzv. Sudeckova syndromu. Je to nežádoucí komplikace při hojení zlomenin, která může vést až k rozvoji odvápnění postižené končetiny.
Délka koupele je obvykle 15 minut. Její účinky můžeme prohloubit a obohatit o nějakou bylinnou nebo esenciální přísadu.
Částečnými koupelemi zvyšujeme prokrvení končetiny, dochází k povrchové i hluboké masáži měkkých struktur, využíváme teplotních účinků vody, dochází k uvolnění kloubních a svalových struktur. Vířivka je vhodným doplňkem fyzioterapie, využívá se hlavně před rehabilitační léčbou jako příprava.
Tato koupel se doporučuje po poúrazových a pooperačních stavech horních a dolních končetin, při poruchách periferních nervů, při svalových ochabnutích, po obrnách.
Střídavé nožní koupele (šlapací)
Podstatou koupele je přešlapování střídavě ve studené a horké vodě. Ve studeném „lavoru“ je teplota 10 °C - 16 °C a horká voda má 40 °C - 46 °C. Přešlapování začíná v horké vodě (1 - 2 min.) a střídá se se studenou vodou (0,5 min.). Toto opakujeme 6 - 10x a končíme ve studené vodě. Po této koupeli nenásleduje zábal.
Střídavou koupelí dochází k výraznému prokrvení dolní končetiny, usnadňuje se žilní krevní návrat, uvolňují se kloubní struktury.
Touto šlapací procedurou můžeme zabránit rozvoji křečových žil (v počátečním stadiu), doporučuje se u nedokonalého krevního oběhu (chladné nohy), po poúrazových stavech kotníků a nohy (kromě zlomenin). Léčebné účinky můžeme také pozorovat např. u migrén a při bolestech hlavy.
Shanti nabízí v prostorách s vytříbeným designem masáže mnoha druhů, které poskytují speciálně vyškolené terapeutky z Thajska s dlouholetými zkušenostmi. Svěřte své tělo a mysl naší péči, zavřete oči, poslouchejte hudbu, vnímejte svůj dech, uvolněte se a užívejte.
Polevy
Patří do mírné formy vodoléčby a jde o polévání jednotlivých částí těla nejčastěji studenou vodou, popř. střídání teplé a studené vody. Tyto procedury mají pevné místo v péči o tělesné zdraví a při léčení. Polevy jsou nenáročné, proto je možné využít jejich léčebných a regeneračních účinků v klidu domova.
Nejběžnější polevy jsou horních končetin, dolních končetin (kolena, stehna, kotníky), zad, spodní části těla, ale také obličeje nebo šíje.
Při polévání působíme na naše tělo jen teplotou vody, neuplatňuje se zde síla proudu vody. K polévání využíváme nejlépe hadici o průměru cca 20 - 25 mm, ale můžeme použít i konev nebo hadici od sprchy bez koncového nástavce.
Teplota vody je nejčastěji studená (18 °C - 27 °C) nebo chladná (28 °C - 34 °C). Polévání trvá velmi krátce (1 - 2 minuty), délka polevu závisí na teplotě vody a trénovanosti člověka. Ze začátku volíme „teplejší“ vodu a kratší čas. Postupně proceduru ztěžujeme podle toho, jak na polevy reaguje naše tělo. Po aplikaci vodu lehce setřeme, oblékneme se a zahřejeme se buď pohybem, nebo pobytem v teplém prostředí.
A jak by naše tělo mělo na polevy reagovat? Může se objevit změna barvy kůže v jemně červenou, nebo cítíme, že chlad, který jsme ze začátku cítili, se změnil v pocit tepla, nebo pociťujeme řezavou bolest, kterou cítíme na hranici polévané plochy. Toto jsou příznaky reakcí našich cév, které jsou při polevech žádoucí.
Aby bylo polévání šetrnou formou vodoléčby a abychom předešli velkému zatížení krevního oběhu, je zapotřebí začít s polevy opatrně. Vždy proud vody vedeme od konečků prstů směrem do středu těla. Tím se vyhneme rychlým účinkům náhlého ochlazení velkých částí těla, které vyvolá náhlý návrat velkého množství krve k srdci.
Od polevů můžeme obecně očekávat prokrvení polévané části (jak na povrchu, tak v hloubce), zlepšení cévního tonu, zlepšení krevního oběhu, lepší hospodaření s teplem, zlepšení dechových funkcí.
Polevy kolen se doporučují při únavě nohou, při křečových žilách (i jako prevence), po nadměrném výkonu.
Polevy stehen zlepšují prokrvení a cévní funkce celé dolní končetiny, jsou vhodným doplňkem regenerace po nadměrném výkonu nebo při pocitu těžkých nohou.
Polevy spodní části těla, tedy od pasu dolů, se využívají především při oslabení vazivového aparátu pánve a břicha a jejich zánětlivých procesech, při městnání lymfy a krve.
Polevy zad stimulují dýchání, plicní oběh.
Polevy horních končetin se doporučují provádět při srdečních potížích (zrychlený tep a poruchy rytmu), jsou ulevující od bolestí v oblasti ramen a celých horních končetin.
Střiky
Jsou v podstatě polevy vodou pod tlakem. Na naše tělo působí nejen teplota vody, ale také mechanické dráždění narážejícím proudem vody. Prudký proud vody se provádí ze vzdálenosti 2,5 - 4 metry, takže v domácím prostředí můžeme použít například zahradní kropicí hadici. Zde je ale nutné nastavit střik trysky - při vodorovném držení by proud měl klesat po 3 - 4 metrech.
Tato procedura může mít tři varianty: horký, střídavý a studený střik. Pro domácí využití připadá v úvahu pouze studený střik. Naopak horká a střídavá varianta se využívá v lázeňských ústavech.
Střiky můžeme provádět buď na celé tělo, nebo jen na některých částech těla. Můžeme se tedy setkat se střiky kolen, stehen.
Střiky jako léčebnou nebo regenerační proceduru můžeme použít při tkáňových poškozeních nadměrnou námahou, u špatně prokrvených tkání. Dochází zde k hlubokému masážnímu účinku, který stimuluje prokrvení a tkáňový metabolismus.
Nejznámějšími a v lázních dodnes používanými jsou tzv. Skotské střiky. Jde o střídání studených (16 °C - 18 °C) a teplých (38 °C - 42 °C) střiků. Aplikace teplé vody ale převažuje. Cílem této procedury je posílit imunitní systém, otužit organismus, posílit psychický stav organismu, prokrvit oblast aplikace a zlepšit metabolismus.
Poslední možností vodoléčebných procedur jsou zábaly. I když se může zdát, že do hydroterapie nepatří,
jsou její součástí. Příští článek budeme tedy věnovat zábalům,
čímž ukončíme téma vodoléčba (hydroterapie).
Foto:
č. 1 -
Peng/Wikimedia Commons
č. 2 - Susan Dussamn/Pixmac - http://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0/deed.en