Regenerace (III.): Termoterapie

V minulém díle jsme si regeneraci rozdělili na aktivní a pasivní (jednotlivé dělení vidíte pro přehlednost také v horní části každého článku série o regeneraci). V nejbližších dílech nás tedy čeká konkrétnější povídání, jak můžeme obnovovat síly po výkonu pasivní formou, a začneme dnes termoterapií, tedy léčbou teplem/chladem.

Historicky jsou pasivní regenerační procedury zaznamenány už v Egyptě, kde se praktikovaly hlavně koupele a masáže. V dnešní době si můžete vybrat z celé řady možností. Využívají se přírodní léčivé látky, různé zdroje energií (světelné, termické, elektromagnetické a magnetické záření), ale i manuální výkony. K regeneraci samozřejmě dochází i “prostým” spánkem či odpočinkem na lůžku.

Než se dostaneme k dnešní kapitole o termoterapii, pojďme si nejdříve obecně a stručně popsat, jaké můžeme očekávat účinky pasivních procedur.

Obecné účinky:

• zvýšení prokrvení v tkáních
• regulace krevního oběhu
• zlepšení funkce organismu
• udržení normální tělesné teploty
• zvýšení a mobilizace obranyschopnosti
• vzájemné ovlivnění kůže a vnitřních orgánů (zde je velká souvislost, např. přes kůži můžeme ovlivnit nějaký vnitřní orgán, stav vnitřního orgánu se může projevit na kůži, nebo stav vnitřního orgánu můžeme sledovat na orgánu jiném)

Hlavním účinkem všech procedur je prokrvení (hyperémie), které v organismu zajištuje další regenerační procesy, jako je zvýšení výživy a zlepšení funkce oblasti, na kterou působíme; klesá ztuhlost svalů; zlepšuje se hojení; zvyšuje se vstřebávání metabolitů (např. kyseliny mléčné); působí baktericidně a protizánětlivě, analgeticky (proti bolesti) a má myorelaxační účinek (uvolňuje svalové napětí).

Důležité je vědět, že žádná procedura Vám nesmí během aplikace zhoršovat stávající stav. Po první aplikaci můžete sice očekávat zhoršení, ale to by mělo být jen dočasné. Vaše tělo se totiž zákroku může ze začátku bránit.

Termoterapie

Pod pojmem termoterapie si většina z nás asi představí příjemné teplé procedury, u kterých se skvěle relaxuje. Budeme mít pravdu jen z poloviny. Termoterapie používá jednak teplo, které do organismu přivádíme (tzv. pozitivní termoterapie), a pak využívá chlad, kterým teplo z těla odvádíme (tzv. negativní termoterapie). Způsob aplikace těchto procedur je buď částečný, nebo celkový (tedy na celé tělo), záleží, jakého účinku chceme dosáhnout a na jak velkou plochu chceme působit.

Tělesná teplota, pokud je člověk zdravý, je přibližně stále stejná. Její stálost je zajišťována neustálým řízením. Řízení je prováděno mechanismy, které teplotu trvale regulují a udržují ve stejné výšce. Teplota těla je přibližně 37 °C. Během dne mírně kolísá - kolem 4. hodiny ranní je nejnižší a kolem 17. hodiny nejvyšší. Kolísání se pohybuje v rozmezí asi 1 °C, teplo se v těle tedy neustále tvoří. Prostředí, ve kterém se člověk nachází, je většinou chladnější, a tak se teplo z těla ztrácí. Aby tělesná teplota mohla být ve stejné výši, musí existovat rovnováha mezi jeho tvorbou a výdejem.

Důležitou roli zde hraje naše termoregulace. Je to schopnost organismu přizpůsobit se tepelným vlivům prostředí a aktivně se tepelným změnám bránit. Je to v podstatě obrana těla proti hromadění tepla, které by mohlo vést k přehřátí.

Výměna tepla mezi organismem a okolím se děje těmito formami: vedením - kondukcí (kdy teplo jde z míst více teplých do chladnějších), prouděním - konvekcí (v organismu tento přenos zajišťuje krev, kdy se zvětšením tepla se mění i poloha molekul, které kmitáním transportují tepelnou energii, takže vzniká proudění - takto odvádí krev teplo z činných orgánů (játra, svaly) do ostatních částí těla), sáláním - radiací (využívá se v okrajových částech těla, kde se teplo mění na zářivou energii, která jde do prostoru) a také vypařováním - evaporací (děje se kůží - potem a plícemi, je to velmi účinný výdej tepla).

V tomto díle si přiblížíme chladové i tepelné procedury, se kterými se můžete setkat. Výjimkou bude dnes tak oblíbené saunování, které si necháme jako samostatné díly na příště coby pozitivní termoterapii s celkovým působením.

Negativní termoterapie (kryoterapie)

V těchto procedurách jde o krátkodobé působení velmi nízkých teplot k léčebným účelům. V extrémním případě to mohou být teploty až -160 °C. Kryoterapie se používá ve formě lokálního i celotělového působení.

◄ S celkovou aplikací

Léčba mrazem, celotělová chladová terapie, je poměrně novou metodou, která využívá pobytu v extrémně nízké teplotě (až -130 °C) k léčebným účelům. Bolesti zad, kloubů, celulitida, lupénka, zlepšení regenerace či zvýšení výkonnosti, to jsou jen některé z případů, kdy kryoterapie vykazuje překvapivě dobré výsledky. Léčebné zařízení, v němž kryoterapie probíhá, se nazývá polarium. Veškeré informace k celotělové aplikaci chladu jsme již přinesli dříve v těchto článcích:

• Kryoterapie I. - úvod, účinky
• Kryoterapie II. - využití, léčba

◄ S částečnou aplikací

Částečná kryoterapie je vhodná při bolestech kloubů a při jejich zánětlivých procesech, při revmatických onemocněních měkkých částí. Jejím hlavním účinkem je výrazné snížení bolesti. Kontraindikacemi k jejímu použití jsou srdeční onemocnění, poruchy prokrvení.

Priessnitzovy obklady

Představují studený zapařovací obklad, který přikládáme na tělo s cílem dosáhnout lokálního prokrvení.

Je důležité zachovat předepsaný postup 3 vrstev:

• studený vlhký obklad, který musí dobře přilnout
• nepromokavá látka (igelit) - větší než první vrstva
• suchý teplý obklad - největší část látky

Pod obkladem nejprve dojde ke snížení teploty (hypotermii) a zúžení cév (vazokonstrikci), které trvá 5 - 10 minut, poté dojde ke stabilizaci teploty a cévy se opět rozšíří (vazodilatace). Tato fáze by měla trvat 30 - 40 minut. Nakonec dochází ke zvýšení teploty a místnímu přehřátí - fáze by měla trvat 60 - 80 minut. Obklad je vhodné sundat po 2 až 3 hodinách a při opakovaném používání dodržet přestávku 3 - 4 hodin.

Každý určitě známe tyto studené zábaly, když nás bolí v krku. Málokdo ale ví, že jeho použití je širší. Můžeme ho tedy použít při suchém kašli, laryngitidě, angíně, při horečce nad 38 °C, na klouby při revmatických obtížích, k relaxaci kosterního svalstva.

Studené krystaly v látce

Froté ručník namočíte ve slané vodě a dáte ho do igelitového sáčku, zmrazíte na teplotu -3 °C až -10 °C, po krátkém opláchnutí vodou je sáček dobře formovatelný, takže si ho můžete vytvarovat přesně na Vaše postižené místo.

Polevy studenou vodou nebo ponořování končetin do studené vody nebo ledové tříště

Masáž ledovými kostkami

Tato metoda má dobrý analgetický efekt (proti bolesti).

Chladové kompresy

Jsou to speciální sáčky naplněné gelovou hmotou (hydrované silikáty), které můžeme zmrazit na teplotu -6 °C až -18 °C. Jedna strana těchto kompresů je hladká a navozuje vlhký chlad, druhá strana je hrubá a navozuje suchý chlad. Na postižené místo ho můžete upevnit speciální bandáží se samolepící páskou.

Pozitivní termoterapie

◄ S částečnou aplikací

Lavatherm

Je to sáček různých velikostí s gelovou hmotou (acetát sodný a kuchyňská sůl), která se buď ohřeje v teplé lázni, nebo obsahuje aktivátor. Po jeho poškození dochází k přeměně gelu na teplou hmotu, která dosahuje až 54 °C. Výhodou je dlouhá doba působení tepla a hloubkové prohřátí. Vyvaříme-li studený sáček (10 - 20 minut), můžete jej použít znovu.

Využívá se ke zlepšení prokrvení, uvolnění a metabolismu prohřívané oblasti, uvolňuje svalové křeče, tlumí bolest, výborný je pro přípravu na další terapii (masáže, fyzioterapie - využívá se k uvolnění svalových struktur, kontraktur a zkrácených svalů). Kontraindikací jsou zde záněty a poruchy vnímání tepla.

Parafínové zábaly

Jde o speciální vosk (vzniká při destilaci ropy), který používáme v kombinaci s parafínovým olejem, který umožňuje snadnější odstraňování. Parafín používáme v teplém stavu (52 - 55 °C). Po jeho zahřátí naneseme a necháme ztuhnout. Právě při tuhnutí odevzdává své teplo tělu.

Způsob aplikace:

• přímé namáčení - ruce
• parafínové pláty - páteř, ramena
• nanášení štětcem či aplikační pistolí - velké plochy
• opakované namáčení - po zatuhnutí znovu namáčíme (7 - 10x) až do vrstvy 1 cm, po aplikaci přikryjeme igelitem a pak zabalíme do ručníku, zábal trvá 15 - 30 minut

Parafínové zábaly jsou vhodné na bolesti pohybového aparátu, při chronické revmatoidní artritidě, bolestech drobných kloubů, poruchách prokrvení periferie, příjemné teplo ovlivňuje i nervovou soustavu, při aplikaci dochází k výrazné relaxaci.

Paraligno

Tato procedura se používá hlavně v lázeňství. Jde o směs vysoce čistého parafínu a moučky z březového dřeva, které zajištuje větší kapacitu pro teplo. Použití je stejné jako u parafínu.

Parafango bataglia

Toto je také léčebná procedura, se kterou se můžete setkat v lázních. Do parafínu je přidáno bahno ze sopečných jezer, které účinky obohacuje o minerální látky. Používáme ho stejně jako parafín.

Vlhké horké obklady

Horké obklady využívá hodně rehabilitace. Bavlnu nebo flanel namočíme ve studené vodě a mokrou látku napaříme. Aplikujeme na místo a přikryjeme PVC fólií a suchou dekou.

Suché horké obklady

Bavlnu nebo flanel nahřejeme v horkém vzduchu a opět zabalíme do PVC fólie a suché deky. Tyto obklady jsou málo účinné, protože teplo se rychle ztrácí.

Horká rolka

Do pevně srolovaného ručníku nalijeme horkou vodu a místo, které chceme prohřát, jím jen poklepáváme. Využívá se také v rehabilitaci jako doplněk léčby a příprava na další terapii. Touto procedurou jdou dobře ovlivnit svalové spasmy, či zkrácené svalstvo.

Termofor

Každý asi zná tuto gumovou láhev, která se plní teplou vodou. Než přiložíme na kůži, je nutno ji zabalit do látky.

◄ S celkovou aplikací

Sauna, pára, infrasauna

Sauna je velmi oblíbeným a hojně využívaným prostředkem regenerace jak ve veřejných zařízeních, tak i v domácích podmínkách. Saunování samo o sobě je dosti rozsáhlou kapitolou, kterou si ponecháme do příštích dílů naší série.